sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před 55 lety odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala povrch Marsu.
28. listopadu 7:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Škoda, že se do zprávy nevešel odkaz na takovou fotografii.
První snímky lze vidět např. na https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/mission_page/MR_Mariner_4_page1.html.
Dnešní výročí se ale vztahuje ke startu sondy; snímkování proběhlo až v červenci 1965.
Ano souhlasím. Mělo tam být odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala. Opravím to.
Sonda tehdy aby doletěla k Marsu vzdálenému 225 mil. km musela 2x překonat světový rekord ve spojení, který drželi Rusové s neúspěšným Marsem-1. Pro zajímavost uvedu vývoj světových rekordů v dálkovém spojení umělých kosmických těles, současný platný rekord stále roste, neb jeho držitel se stále vzdaluje.
1. Rusko – 1957 – Sputnik 1 – 927 km.
2. Rusko – 1957 – Sputnik 2 – 1.650 km.
3. USA – 1958 – Explorer1 – 2.850 km.
4. USA – 1958 – Vanguard1 – 3.840 km.
5. USA – 1958 – Pioneer 1 – 128.000 km.
6. Rusko – 1959 – Luna 1 – 550.000 km.
7. USA – 1959 – Pioneer 4 – 660.000 km.
8. USA – 1960 – Pioneer 5 – 0,25 AU – / 36.000.000 km./
9. USA – 1962 – Mariner 2 – 0,55 AU – / 86.000.000 km /
10.Rusko – 1962 – Mars 1 – 0,70 AU – /106.000.000 km /
11.USA – 1964 – Mariner 4 – 2,30 AU – /346.000.000 km /
12.USA – 1972 – Pioneer10 – 70 AU
13.USA – 1977 – Voyager 1 – 147 AU – stále pracuje
Když už jsem se díval na rekordy ve spojení tak jsem se podíval na stav kosmických závodů mezihvězdných sond. Je to zajímavé, možná že by to mohl být námět na článek pro některého z redaktorů.
Sluneční soustavu opouští pět amerických sond. Jasně vede funkční Voyager-1 ve vzdálenosti 148 AU a který má i největší rychlost. Na druhém místě se stále drží nefunkční Pionner-10 ve 123 AU, kterého ale v dubnu 2022 předhoní funkční Voyager-2. Na posledním, pátém místě je současná funkční sonda N.H. ve 46 AU, Voyagery nedožene nikdy, neb má nižší rychlost ale dožene oba Pioneery, Jedenáctku za 100 let a Desítku za 185 let.
Ještě pro doplnění.
Sluneční soustavu podle některých autorů opouštějí ještě urychlovací motorové jednotky uvedených pěti sond: Pioneer 10 – Star 37E S/N 40016, Pioneer 11 – Star 37E S/N 40017, Voyager 1 – Star 37E S/N 40066, Voyager 2 – Star 37E S/N 40065, New Horizons – Star 48B. Bylo by dobré zmínit i tyto objekty.
Někde jsem četl, že tak činí pouze čtyři. V případě Pioneera-11 proletěl poslední stupeň před Jupiterem a jeho gravitace jej zpomalila.