sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda letící již v mezihvězdném prostoru přešla na orientaci svého druhého senzoru na referenční hvězdu α-Lyr (Vega).
20. listopadu 14:40
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Nádhera, podle mě tým kolem Voyagerů musí cítit skutečnou hrdost na výkon těchto veteránů. Voyagery jsou jedním z důkazů, že ve vědě a výzkumu je rozhodně lepší “ chytit příležitost za pačesy“ než čekat na “ lepší budoucí technologie“. Tiše doufám, že v palivových článcích je ještě nějaká rezerva a dočkáme se signálu i kolem let 2027-2030
Souhlas.
I tak by to chtělo nějaké další sondy.
Další údajně chystají číňané – s možnými starty v r. 2024 a 2027 – v obou případech dosažení heliopauzy v roce 2049.
Zdroj: https://twitter.com/NamusLake/status/1197148196583149568/photo/1
https://twitter.com/NamusLake/status/1197148196583149568/photo/2
V prvním případě jsou plánovány dvě přiblížení k Zemi a potom k Jupiteru.
Ve druhém případě ještě k Neptunu a k nějakému KBO.
To je celé nějaké nepochopení toho tweetu. Nepíše se v něm, že vyměnil Slunce za Vegu, jen že začal používat Vegu (místo nějaké jiné hvězdy).
Slunce ve vzdálenosti Voyageru 2 je stále bezkonkurenčně nejjasnější hvězda na obloze (má tam -16.3 magnitudy). Ale jestli tomu správně rozumím, Slunce se pro orientaci sondy vůbec nepoužívá. Seznam hvězd používaných pro orientaci Voyageru 2 je např. zde (str. 25): http://web.mit.edu/jbelcher/www/VoyagerInterstellar.pdf
Sonda zřejmě v prostoru rotuje tak, aby paprsek rádia směřoval k Zemi, tedy vlastně ke Slunci. Předpokládal bych že osa rotace musí být orientována na Slunce a měla by být totožná s osou talíře antény. Nevím jak široký je paprsek, v každém případě musí být Slunce při nové orientaci někde poblíž středu paprsku. Čili obě hvězdy musí být při pohledu z Voyageru velice blízko a jevit podstatný rozdíl ve hvězdných velikostech, aby je orientační systém odlišil.
Je fantastické jak padesát let staré sondy fungují a ve zcela neuvěřitelné vzdálenosti se kterou zcela jistě Američané nepočítali.
Aha, takže je to trochu jinak, než v mém předchozím komentáři.
Orientační systém sondy používá Slunce (tak, aby hlavní anténa mířila stále k Zemi) a pak jednu z hvězd (viz seznam v předchozím komentáři) ve směru přibližně kolmém na Slunce, aby byla sonda orientována i v druhé ose. A to co se teď stalo je to, že jednu z těch hvězd vyměnili za novou. Ale Slunce se to netýká.
https://pds-rings.seti.org/voyager/rss/vg1host.html
Díky.
Text jsem upravil.
Jen jsem se nedočetl jestli Canopus Star Tracker skutečně doposud sledoval hvězdu Canopus