Íránci se letos pokoušejí opakovaně vypustit nějaký svůj satelit. Po dvou neúspěších začátkem tohoto roku se na Chomeneího kosmodromu v severní provincii Semnan připravoval letošní třetí start. Prvním pokusem bylo vyslání 90 kg družice pro dálkový průzkum Země „Payam-e Amirkabir“ 15. ledna raketou „Simorgh„, jejíž třetí stupeň selhal a nedodal satelitu protřebnou rychlost pro umístění na orbitu. Druhý pokus se konal necelý měsíc potom, tentokrát dvoustupňovou raketou „Safir„, která orbity potvrzeně dosáhla poprvé již roku 2009. Tentokrát měla být (z jiné – tzv. kruhové – rampy) 5. února vypuštěna družice s podobným vybavením, o hmotnosti 52 kg „Dousti 1„. Ani tento satelit nedosáhl orbity. Třetí start se připravoval koncem srpna t.r., ale 29. došlo k výbuchu na „kruhové“ rampě, jehož stopy byly jako první zachyceny družicí společnosti Planet. Spekulovalo se o tom, že byla zničena i komunikační družice „Nahid 1„, ale íránské zdroje tvrdí, že družice na nosiči v době výbuchu ještě nebyla.
Zdroj: https://media.npr.org/
Snímek zachycený ve čtvrtek družicí z flotily firmy Planet ukazuje sloup kouře vycházející z kruhové rampy kosmodromu. Sitauce na této fotografii nabízí myšlenku, že k výbuchu na rampě došlo možná jen několik minut před jejím nasnímáním. Den potom se na Twitteru objevila zpráva od uživatele @realDonaldTrump, která ujišťovala, že USA za tento výbuch nemohou, a která obsahovala daleko podrobnější snímek zničené rampy. Následky výbuchu jsou pozorovatelné na rampě a na její severní straně. Přítomnost podpůrných vozidel na snímku nasvědčuje tomu, že k nehodě došlo během přípravy ke startu, možná při plnění rakty palivem.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Spekulovalo se o tom, že se jedná o letecký snímek, nebo snímek z dronu, ale Geoff Brumfiel v NPR publikoval článek „Amateurs Identify U.S. Spy Satellite Behind President Trump’s Tweet„, ve kterém popsal, jak amatérští analytici satelitů identifikovali špionážní družici, která snímek pořídila. Během několika hodin tito nadšenci spojili síly a Christiaan Triebert, investigativní novinář New York Times, vydedukoval podle stínů na fotografii, že byla pořízena mezi 13:30 a 14:30 místního času, pravděpodobně ve čtvrtek 29. srpna. Otevřená orbitální data shromážděná amatérskými analytiky indikovala, že utajovaný americký špionážní satelit se v té době pohyboval nad kosmodromem v Semnanu – jak prohlásil Michael Thompson, student astrodynamiky a vesmírné navigace na univerzitě Purdue. S využitím veřejně dostupných údajů Thompson vypočítal, že satelit, oficiálně určený jako USA-224, přecházel nad íránským kosmickým centrem ve čtvrtek, krátce po 14:10 místního času. Marco Langbroek, zkušený analytik pohybů družic, který žije v Nizozemí, potvrdil, že satelit USA-224 byl nad semnanským kosmodromem přibližně v tomtéž čase. Na fóru SeeSat-L napsal, že “úhel, pod kterým byl snímek pořízen … souhlasí se směrem po kulminaci satelitu.”
Satelit USA-224 je pokládán za družici typu KH-11 pro elektro-optické sledování, řízenou National Reconnaissance Office, která startovala 20. ledna 2011 na nosiči Delta 4 – Heavy z letecké základny Vandenberg v Kalifornii. Předpokládá se, že satelity typu KH-11 nesou teleskopy se zrcadly o průměru 2,4 m (stejné jako má základní zrcadlo Hubbleova vesmírného teleskopu). Snímek poskytnutý vládní špionážní družicí je „na míle“ lepší než fotografie komerčního satelitu.
Názory na Twitteru zdůrazňují, že snímek ve tvítu nebyl ze žádného otevřeného zdroje. Jeho šíření se zdá mimo běžnou politiku USA pro publikaci takových (utajovaných) dat. Již dříve byly sice představiteli vlády USA podobné snímky publikovány, ale jejich kvalita byla degradována pro zatajení pravých schopností špionážních satelitů. O důvodu publikace tak kvalitní fotografie se může jen spekulovat. Může jít svým způsobem o prezentaci schopností, o varování.
Zdroj informací: https://spaceflightnow.com/2019/08/30/
https://www.npr.org/2019/09/02/
https://www.reuters.com/article/
https://spaceflightnow.com/2019/02/11/
https://spaceflightnow.com/2019/01/16/
https://www.npr.org/2019/08/29/
Zdroj obrázků: https://media.npr.org/…/boomer-2-0c718593a45675a418b26cbb167ccc92b02677ba-s1500-c85.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/EDPFB_XWkAY6QWB.jpeg
https://upload.wikimedia.org/…/HST_Lockheed_Integration.jpg
Pokud byl snímek pořízen tímto „Hubblem naruby“,tak lze předpokládat,že i tento byl notně degradován,jinak by nebyl problém přečíst,jakéže pneumatiky obouvají ona podpůrná vozidla 🙂
Takovéhle představy o schopnostech armádních snímacích teleskopů jsou velmi odlišné od reality. Při průměru zrcadla 2,4 metru už narážíme na fyzikální omezení daná vlnovou délkou viditelného světla, pokud se snažíme jít pod cca. 10 cm/pixel. Hranice není ostrá, ale rozhodně se nemůžeme bavit o věcech jako je čtení titulků v novinách na lavičce a podobné výmysly, které bohužel mezi veřejností stále kolují.
Však je u toho smajlík. Nikde v článku není,že i tato fotka z KH-11 by musela být degradována,ze závěru pomalu vyplývá opak. NRO by těžko pustilo obraz reálného výkonu.
Pardon, smajlíku jsem si nevšiml.
Velmi dobre tenhle pripad rozebira Scott Manley zde:
https://youtu.be/JRLVFn9z0Gc
Myslim si, ze si USA jednoduse uz muzou dovolit ukazat co umi a “pochlubit se”… tenhle satelit je z jejich predchozi generace spionaznich “Hubblu” ale i tak jiz zrejme dosahl fyzikalnich omezeni rozliseni na pixel danych rozmery zrcadla, vlnovou delkou svetla a orbitou, takze proc to neukazat, kdyz lepe to uz za danych podminek i tak nejde…vetsi zrcadlo nikdo asi nema, orbita je elipticka a niz nez na 200+ km jako tento take nikdo nepujde a vlnova delka je dana…
To video jsem už viděl před pár dny a opravdu vřele ho mohu doporučit. Ostatně stejně jako všechna ostatní z onoho kanálu.
Ta analýza je mimochodem tady, fakt pěkná práce: https://github.com/cbassa/satellite_analysis/blob/master/nahid1_launch_failure_analysis.ipynb
Pokud jde o datově lahodné analýzy, tak tohle mě taky velmi bavilo: https://thediplomat.com/2019/05/why-indias-asat-test-was-reckless/
Kolují, kolují … a spousta lidí tomu i věří. Třeba i tomu, že přečtou čas na náramkových digitálkách …
Zkusil jsem si dneska udělat obrázek s textem a v grafickém programu různě „rozpixelovat“. Čitelné to bylo až při 8px na výšku písma, takže to znamená, že čitelný z oběžné dráhy by byl teoreticky text s výškou písma minimálně 80cm. Samozřejmě dokonale kontrastní, vodorovně umístěný a za ideálních atmosférických podmínek.
Další taková „legrácka“ je, že je špionážní satelit „zavěšený“ nad konkrétním územím :o)
Bohužel takový experiment udělá jen naprosté minimum lidí a pak tyhle zprávy pořád přetrvávají.
Jde o to nakolik je snímek konečným zpracováním. V každém případě po shlédnutí snímku je jasné proč si američtí vojáci při darování přebytečných Hubblů kladli podmínku aby darované teleskopy nebyly použity na pozorování planety Země.
Myslím, že zkušený rozvědčík na tom špionážním snímku rozpozná odraz blesku špionážního telefonu, kterým ten snímek byl ofotografován ze špionážní obrazovky, ba i odraz jednoho či dvou špionú, kteří to provedli.
Jen tak říkám.
Podle textury to bude spíš fotka lesklé fotografie.
To jako že si trump pomocí android telefonu a twitter apky vyfotil na stole fotku a poslal to na net? A tajný služby z toho jsou na kolena a dělají facepalm? Je vůbec možný že se tento scénář odehraje?
Hele tuhle jsem to videl v televizi a ani to nebylo moc slozity – proste jen priblizit, priblizit…jeste…jeste… a zaostrit – a bylo to
Snímek je skutečně „fotka fotky“ ale prakticky beze ztrát kvality a podle posledních informací z www je oním špionem Donald Trump. Zdá se, že co do práce s diskrétními informacemi, se možná inspiroval v Česku.
Kdyby to ale byl někdo jiný, vyfasuje 40 let až doživotí.
Presne tak, ide len o to, že skutočnú fotku z KH-11 si na mobil blajznul a zavesil na net sám Trump, ktorý ako vieme, si rád rieši komplexy a ukazuje ako má všetko lepšie a väčšie. NRO z toho ale určite nebola nadšená, nakoľko ide o absolútne bezprecedentný prípad vyzradenia štátneho tajomstva, bohužial, najvyššou autoritou.
Podivejte se do leveho horniho rohu a presny cerny obdelnik, ktery dokazuje, ze i tuto fotku fotky jeste nekdo editoval…cili urcite Trump hned jen tak neco nevyfotil a hned netweetnul. Spis se diky tomu priklanim k tomu, ze to ma byt varovani “vidime vas … a to dost detailne”.
Dosť zbytočné varovanie – pochybujem že by Iránci nevedeli o satelitoch typu KH-11. 🙂 Zverejnenie tejto fotky je ťažko niečo viac ako dôkaz Trumpovej pošetilosti. Pod tým začierneným obdĺžnikom je s najväčšou pravdepodobnosťou len nejaká písomná informácia – pravdepodobne o internom, utajenom označení družice USA-224, prípadne o čase vzniku fotografie. Trump mohol nakázať svojim ľuďom výmaz tohto prísne tajného údaju z fotky, aby ju až následne mohol s kludnejším svedomím zverejniť, to ale neznamená, že to bolo niečo iné ako jeho vlastná vôla. Pre NRO je totiž celá fotka prísne utajená a jej zverejnenie takýmto spôsobom museli prijať len so zaťatými zubami.
Ale houby. Trump není Clintonová, která přísně tajné informace posílala civilním mailem.
Nie, on ich rovno hodí na twitter 😀
Na zemi můžou „teleskopy“ (nebo co to je za systém) použít adaptivní optiku, která dokáže překonat úhlové zozlišení, které poskytuje Hubble. U tajných družic bych čekal taky nějakou takovou top technologii. takže by mi i dalo smysl, že se taková na první pohled dobrá fotka zveřejní, protože maj v rukávu něco ještě lepšího.
I teleskop s adaptivní optikou má fyzikální limit rozlišení. Jde spíš o to, že bez adaptivní optiky nemá smysl dělat zrcadlo větší než x metrů, zatímco s ní lze aspoň teoreticky zrcadlo zvětšovat do aleluja, a s ním i rozlišení. Pokud je ale průměr zrcadla „jen“ 2.5 m, adaptivní optika tu nehraje až zas tak klíčovou roli. Mohou tam být ale všelijaké jiné vychytávky.
Suhlasim s nazorom ze adaptivna optika nie je efektivna pri takto malom zrkadle. okrem toho najst „umelu hviezdu“ na ciernom nebi je, podla mna, podstatne jednoduchsie nez ked mate na pozadi osvetlenu zem.
naviac snimky zeme vzhladom na rychlost satelitu musia mat kratku dobu uzavierky, takze tam by korekcie adaptivnej optiky nemali taky efekt ako pri dlhych expoziciach vesmiru.
v konecnom hladisku stale sa narazi na problem, ze limitujucim faktorom je pocet fotonov dopadajucich na snimaci bod. vyssie rozlisenie znamena mensie body, mensie body znamenaju menej fotonov, ktore dopadnu na jeho povrch a menej fotonov znamena nizsiu citlivost a vyssi sum snimky.
Na zemi je adaptivní optika možná, ale je to v podstatě jednosměrné vylepšení. Princip je ve vzslání laserových paprsků které v cca 90km vytvoří umělé hvězdy, z jejichž odchylky se dopočítá úprava optiky teleskopu…
Nejsem si jistý, jestli je reálné požadovat po Iráncích, aby takovými lasery bliknuli a tedy bylo podle čeho provést korekci 🙂
R.
Laser může vyslat sám satelit. Jde jen o to, jestli pak dokáže odražené a rozptýlené světlo z laseru zachytit v dostatečné kvalitě, aby podle toho šla korigovat optika snímací kamery. Evropská družice Aeolus rozptyl laseru v atmosféře snímá a využívá k identifikaci vzdušných mas, takže by to mohlo fungovat i na špionážním satelitu. Jen by mohl být problém s tím, že laser by mohl zaznamenat i někdo na povrchu, pokud by věděl, co hledat a vědět o pořízení snímku v reálném čase, což nebývá zrovna žádoucí.
Nezapomínejte že směrem na zem není pro adaptivní optiku potřeba laser. Stačí mít ve snímané scéně jeden či více známych objektů a z deformace těchto se dá korekce spočítat také..
No a je to. Ted jste panove semleli jabka s hruskama a buhvi s cim. Pokusim se to rozmotat. Ty technologie pro pozemske teleskopy jsou ve skutecnosti 2: Aktivni optika a Adaptivni optika. Aktivni optika skutecne umoznuje stavbu velkych primarnich zrcadel. Ty je uz problem vyrobit vetsi, nez cca 10m. Takove zrcadlo se uz hodne deformuje vlastni vahou a muselo by se vyrobit velmi tluste a tim velmi tezke. Misto toho se vyrobi zrcadlo relativne tenke, napr 8m VLT zrcadlo je tluste pouze cca 20cm. Toto zrcadlo se umisti na montaz teleskopu do loze se stovkami aktuatoru, ktere maji za ukol udrzovat perfektni tvar primarniho zrcadla a omezit gravitacni a tepelnou distorzi optiky. Zrcadlo vazi desitky tun. V pripade jeste vetsich teleskopu aktivni optika udrzuje v presne pozici segmentovana zrcadla. Pozadovana rychlost systemu aktivni optiky je mala.
Adaptivni optika na druhou stranu umoznuje odstranit rozostreni obrazu vlivem turbulentni atmosfery. Aktuatory systemu pracuji na stejnem principu jako u Aktivni optiky, ale jsou umisteny na sekundarnim zrcadle napr. O prumeru 0,5m a tloustce radove mm. Tech aktuatoru je tam radive tisice a jsou miniaturni, se zdvihem zlomku mm. Pozadovana rychlost systemu je vysoka, korekce asi 1000x za sec. Referencni data poskytuje laser, jez excituje atomy Sodiku v hornich vrstvach atmosfery a sekundarni emisi fotonu detekuje system AO, pokud je v zornem poli vhodna referencni hvezda (blizka), laser neni potreba.
System Adaptivni optiky neni v pricipu problem zmensovat az k atomarni urovni. Je to otazka zlevneni techologie, abych si mohl jeji vyhody vychutnat treba na svem 20cm refraktoru.
Limit velikosti zrcadel pro kosmos je dany spise hmotnosti a aerodynamickym krytem, neni nemozne, ze nova generace Keyhole ma proste vetsi zrcadla, protoze difrakcni limit rozliseni neobejdete.
Co se tyce pouziti AO na spionazni druzici – proc ne ? Laser v tomto pripade opravdu nee. System by vyhodnocoval obraz ze snimace a hledal nejvyssi kontrast, stejne jako to delaji zrcadlovky. Autofocus by byl napojeny na AO a „zaostroval“ by scenu deformacemi sek. zrcadla. Staci system aktivovat chvili pred expozici, kera muze byt kratka.
Otazkou je, nakolik by takovy system byl na Keyhole efektivni, prece jen si lita v kosmu a atmosfera je relativne dal. Na zemi se teleskop „koupe“ v nejhustsi armosfere.
Kazdopadne, budoucnost jsou segmentovana zrcadla typu JWST. Nedivil bych se, kdyby tam NRO takove druzice mela uz ted.
Přiznám se že vůbec nechápu k čemu váš koment vlastně patří. Ale odpovídáte na muj komentář tak asi hlavně ke mne. V tom případě nevím proč zmiňujete aktivní optiku, kterou jsem nezmínil ani já ani nikdo jiný kromě vás.
Popisujete nám dále rozdíly mezi aktivní a adaptivní optikou. Za to dík. Přesto netuším jakou to má souvislost s naším teoretizováním nad potřebou použití laseru pro zlepšení jakosti obrazu při pozorování zemského povrchu z vesmíru. Dokonce ani nikdo nepředpokládá že by „keyhole“ nějakou adaptivní optiku měl, zvlášť když je to vlastně nevlastní brácha „Habla“ který už z podstaty své existence adaptivní optiku nemá.
A abych nebyl úplně OT tak k dané problematice bych doplnil snad jen: Bylo by zajímavé aplikovat na již existující snímky z družic AI která na základě optických deformací a dalších vad existujích známých předmětů v oblasti (pneumatika auta,auto,silnice o známém profilu) dokáže odhadnout expost druh deformace snímku a zlepšit jeho kvalitu. Je to zcela reálný postup který už opravdu do jisté míry umožňuje efelt z filmů: „proste jen priblizit, priblizit…jeste…jeste… a zaostrit – a bylo to“
Můj příspěvek patří všem diskutujícím, neberte to osobně. Mohl jsem to vybrat lépe, to se omlouvám.
„nevím proč zmiňujete aktivní optiku, kterou jsem nezmínil ani já ani nikdo jiný“ : a to je právě chyba, neboť se v diskuzi semlely účinky obou technologií pod společnou hlavičkou Adaptivní optiky, což odporuje skutečnosti. Velikost primárního zrcadla s AO nesouvisí.
„nikdo nepředpokládá že by “keyhole” nějakou adaptivní optiku měl, zvlášť když je to vlastně nevlastní brácha “Habla” který už z podstaty své existence adaptivní optiku nemá“ : Je třeba si uvědomit, že Hubble kouká do vesmíru, a bez vlivu atmosféry samozřejmě AO nepotřebuje. Keyhole satelity koukají na opačnou stranu…O to více je chybné vyvozovat nějaké závěry o technologii Keyhole, která má s Hubblem společné akorát to zrcadlo.
Aplikovat čarovné algoritmy na snímek při postprocesingu je sice fajn, ale může to být časově náročné. Detaily, které na snímku chybí tam ale prostě nejsou. Můžete aproximovat od sousedních pixelů, to vás ale daleko nedostane. Problém je, že i kdyby jste na snímku našel referenční objekt a podle něj zkalibroval celý snímek, distorze obrazu není všude stejná. AO bude v tomhle mnohem lepší. Nazoomovat, doostřit jo, ale jenom trochu…
Mimochodem Scott Manley má přízvuk Skota nebo Kaliforňana?
Sleduju ho pravidelně, ale v přízvucích se nevyznám. Nicméně od jiných jsem slyšel, že to vidí spíše na skotský akcent.
Pokud se nepletu tak původem Skot je, takže by to dávalo smysl