27. května 2019 
Firma Rocket Lab by ráda dosáhla frekvence jednoho startu za měsíc, přičemž se jí to v poslední době daří. Poslední mise s názvem That’s a Funny Looking Cactus (ve volném překladu: To je ale divný (vtipně vypadající) kaktus), v jejímž rámci Electron 5. května vynášel družice s označením projektu STP-27RD. Konkrétně šlo o družice SPARC-1, Falcon ODE a Harbinger. Na blíže neupřesněný červnový termín se chystá další start Electronu z Nového Zélandu – tentokrát s označením Make It Rain (volně přeloženo Ať prší). V rámci této mise bude Electron opět využit pro sdílený start několika družic. Zákazníkem je v tomto případě firma Spaceflight, která funguje jako prostředník mezi výrobci družic a poskytovateli raket. Asi nejvíce si tuto společnost můžete pamatovat podle toho, že zajišťovala misi SSO-A, při které Falcon 9 vynesl vloni v prosinci 64 družic.
Vizualizace družice BlackSky Global 4, která poslouží ke snímkování Země.
Zdroj: https://space.skyrocket.de
Ale zpět k aktuální misi. Na nízkou oběžnou dráhu by měly zamířit družice BlackSky Global 4 a cubesat ACRUX-1 z Melbourne. Družice BlackSky Global 4 se stane součástí sítě BlackSky, které mají za úkol snímkovat Zemi z výšky 500 kilometrů s rozlišením kolem 1 metru. Součástí družice bude teleskop o průměru 24 centimetrů. Družici s životností tři roky postavila firma Spaceflight Services na své platformě SCOUT.
V dřívějších materiálech se objevovaly také informace o dvou družicích Prometheus. Počkejme si tedy na případné změny. U rakety Electron se již několikrát stalo, že byl veřejnosti oznámen další cestující. Pokud Vás zaujalo označení mise, pak vězte, že Rocket Lab tím vtipně odkazuje na velké množství srážek, které je typické pro americké město Seattle. Právě v něm má totiž firma Spaceflight svou centrálu.
Zdroje informací:
https://www.rocketlabusa.com/
https://space.skyrocket.de/
https://www.blacksky.com/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48136.0;attach=1559982;image
https://space.skyrocket.de/img_sat/blacksky-global__2.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Me na Electronu neskutecne bavi ty nazvy misi. A jeden kazdy nazev je uzasny.
Přesně, pod tenhle komentář se milerád podepíšu. Ta hravost je úžasná.
Google má samostatné oddelenie, kde zamestnanci len vymýšľajú a kreslia logá Google pre rozne sviatky a pamatné dni na hlavnej stránke Google.
Keď to Rocketlab rozbalí – a ja si pamatám aj vyjadrenia o 2 štartoch mesačne – tak by sa im možno nejaký vtipný creátor aj zišiel 🙂
Jak si představit rozlišeni 1 metr?
Nešlo by udělat podrobnější článek o BlackSky Global 4
Neplánujeme to. je to relativně obyčejná snímkovací družice, jakých je dost. rozlišení jeden metr není ve světě snímkovacích družic nic úžasného. Nejlepší civilní pracují s rozlišením cca. 30 centimetrů. To znamená, že na fotkách z nich dokážete rozlišit třiceticentimetrový objekt.
Rozlišení 1m si představte tak, že pokud družice vyfotí na povrchu Země ležící čtverec o velikosi 1×1 m tak tento čtverec se na fotce zobrazí jako jeden pixel. Tedy běžné auto bude na snímku vypadat jako obdélník o velikosti 2×4 pixelů, autobus by zabíral 3×12 pixelů, rodinný dům třeba 10×10 pixelů.
Mě tedy fascinuje motor, použití elektromotoru je převratné. Jak jsem zde již psal marně se pídím po srovnání efektivity a turbínami ať s otevřeným či uzavřeným cyklem. Neméně zajímavá je otázka limitu velikosti motoru s elektromotorem poháněným čerpadlem. Též by mě zajímalo co tomu říkají renomované firmy, příkladně RR či Američané jako špička a zda směřují výzkum, nebo alespoň jeho část, tímto novým směrem. Možná by to mohla být inspirace i pro Muska, ten také staví poměrně malé motory.
Rocket Lab je americká firma. Srovnání s klasickými turbínami není možné, protože konvenční motory mají mnoho proměnných, takže výsledkem by bylo jen hodně široké spektrum. Muskovy motory jsou řádově silnější a tam už elektrické čerpadlo ztrácí své výhody.
Existuje tento článek:
Pablo Rachov, Hernán Tacca y Diego Lentini (2010). ELECTRIC FEED
SYSTEMS FOR LIQUID PROPELLANT ROCKET ENGINES. Research
Report.
Dirección estable: https://www.aacademica.org/hernan.emilio.tacca/9
Esta obra está bajo una licencia de Creative Commons.
Para ver una copia de esta licencia, visite
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.es.
Acta Académica
Pokud jej nedohledáte na internetu, mohu Vám jej poslat mailem (pokud mi pošlete adresu).
Ale Electron je právě výsledek americké ” politiky” která podporou malých i velkých firem významně rozšířila portfolio nosičů a technologií aniž by se jednalo o prakticky čistě státní program, tak jako tom je třeba v Rusku nebo ještě před pár lety bylo Číně.