Další úlomky na LEO

27. března 2019

Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...

Další podobné články

45 dní po sestřelu indické družice Indické vesmírné start-upy 2 Agnilet: první 3D tištěný raketový motor
Rubrika Krátké zprávy Štítky: , ,
«
»
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Další úlomky na LEO”

  1. Spytihněv napsal:
    27. 3. 2019 (10:26)

    Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.

  2. Dan napsal:
    27. 3. 2019 (10:35)

    No, alespoň jen ve 300 km…

  3. Lukáš napsal:
    27. 3. 2019 (11:33)

    Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…

  4. marian napsal:
    27. 3. 2019 (12:39)

    Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.

  5. Tovy napsal:
    27. 3. 2019 (16:43)

    Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.

    • Vojta napsal:
      28. 3. 2019 (9:14)

      Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
      Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
      Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
      V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.