sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Elon Musk oznámil, že za Starship S40, která přečkala dopad na hladinu při 13.letovém testu míří loď, která ji zachrání.
Společnost Blue Origin využije Stennisovo vesmírné středisko NASA k testování horních stupňů rakety New Glenn, zatímco bude přestavovat svůj startovací komplex na Cape Canaveral.
Startup Orbes z jižní Kalifornie oznámil 27. července dohodu o vyslání Exo-ORB, samostatně létající družice, která bude pořizovat snímky bezpilotní vesmírné stanice Symphony Space.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Sphinx Defense kontrakt v hodnotě 287 milionů dolarů na vývoj pozemního softwaru pro příští generaci vojenské družicové komunikace. Tento systém bude tvořit důležitou součást amerického strategického systému velení, řízení a komunikace jaderných sil.
Operátoři družic uvítali možnost získat více než 6 miliard dolarů za rychlé uvolnění horní části frekvenčního pásma C, které chce americká Federální komise pro komunikace (FCC) v příštím roce vydražit. Další miliardy dolarů mají být určeny na pokrytí nákladů spojených s přechodem, včetně nákladů na nové geostacionární družice a dalších souvisejících výdajů.
Portál NASASpaceflight se zeptal Federálního leteckého úřadu, zda bude chtít vyšetřovat události při 13. letovém testu SuperHeavy/Starship. FAA v reakci uvedl, že všechny události jak SuperHeavy, tak Starship proběhly v plánovaném a úřadem schváleném rozsahu.
Pozemní stanice sítě DSN ve Španělsku, provozované NASA a Evropskou kosmickou agenturou, se vyhnuly vážným škodám způsobeným velkými lesními požáry v zemi.
Mateřské společnosti United Launch Alliance poskytly společnosti záruku na úvěr, protože ULA řeší finanční problémy způsobené uzemněním její nosné rakety Vulcan Centaur.
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.
alebo severna korea…
nejaky odhad za ako dlho sa to tam uprace brzdenim o atmosferu?
Bavíme se o dnech až pár týdnech. Naštěstí je to nízká dráha a úlomky neohrožují družice, které jsou většinou na vyšších drahách.
No, alespoň jen ve 300 km…
Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…
Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.
Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.
Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.