sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.
alebo severna korea…
nejaky odhad za ako dlho sa to tam uprace brzdenim o atmosferu?
Bavíme se o dnech až pár týdnech. Naštěstí je to nízká dráha a úlomky neohrožují družice, které jsou většinou na vyšších drahách.
No, alespoň jen ve 300 km…
Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…
Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.
Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.
Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.