sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.
alebo severna korea…
nejaky odhad za ako dlho sa to tam uprace brzdenim o atmosferu?
Bavíme se o dnech až pár týdnech. Naštěstí je to nízká dráha a úlomky neohrožují družice, které jsou většinou na vyšších drahách.
No, alespoň jen ve 300 km…
Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…
Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.
Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.
Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.