křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Telesat objednal 127 antén od jihokorejské společnosti Intellian pro svou připravovanou širokopásmovou síť na nízké orbitě Země (LEO). Antény budou instalovány na zhruba 20–30 místech po celém světě.
Americká vláda oznámila sérii reforem předpisů o kontrole vývozu pro vývozce vesmírných technologií. Změny však vylučují vesmírné produkty, po kterých je celosvětově rostoucí poptávka, jako jsou radarové družice se syntetickou aperturou (SAR) s vysokým rozlišením.
Americké vesmírné síly udělily kontrakt v hodnotě 386 milionů dolarů společnosti Millennium Space Systems, dceřiné společnosti Boeingu, na vybudování šesti družic určených k detekci a sledování raket.
Agentura pro rozvoj vesmíru vybrala 19 společností z kosmického průmyslu, aby se zapojily do programu Hybrid Acquisition for Proliferated Low Earth Orbit ( HALO ), jehož cílem je urychlit vývoj družicových technologií.
Kosmická loď Crew Dragon Endeavour se odpojila od dokovacího uzlu IDA-3 na modulu Harmony. Celková doba připojení Crew Dragonu Endeavour u ISS byla 232 dní. K přistání lodi s posádkou má dojít zítra.
Americké vesmírné síly prodloužily kontrakt se společností Northrop Grumman. Kontrakt se týká výroby dvou pokročilých družic včasného varování,vojenského programu OPIR, určených k detekci raketových hrozeb, zejména těch, které se blíží ze severní polokoule.
Česká televize nabídla v posledním díle Hyde parku Civilizace velmi zajímavý rozhovor s Johnem C. Matherem, který je jedním z otců této mimořádné observatoře
Čínská akademie věd (CAS), Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) a Čínský úřad pro kosmické inženýrství s posádkou (CMSEO) společně v tisku oznámily Národní plán střednědobého a dlouhodobého rozvoje vesmírných věd (2024–2050).
Startup Aptos Orbital ze Silicon Valley představil 22. října zařízení s umělou inteligencí pro vesmírné zpracování, komunikaci a cloudové služby. Aptos se sídlem v Palo Alto v Kalifornii spolupracuje s Amazon Web Services.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.
alebo severna korea…
nejaky odhad za ako dlho sa to tam uprace brzdenim o atmosferu?
Bavíme se o dnech až pár týdnech. Naštěstí je to nízká dráha a úlomky neohrožují družice, které jsou většinou na vyšších drahách.
No, alespoň jen ve 300 km…
Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…
Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.
Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.
Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.