30. ledna 2019
Firma SpaceX změnila v posledních měsících taktiku záchrany aerodynamických krytů raket Falcon. Ještě před rokem se loď Mr. Steven snažila o zachycení jedné poloviny při každém startu Falconu ze západního pobřeží, kdy to počasí dovolilo. Pokusy se sice zlepšovaly, ale záchyt stále nepřicházel a nepomohla ani 4× větší síť. Firma proto vsadila na zkoušky záchytu mimo starty. Polovina krytu je při těchto testech shazována z vrtulníku a pak už vše probíhá stejně jako při ostré záchraně – kryt vystřelí řiditelný padák, na kterém klesá k oceánu, kde už čeká loď Mr. Steven.
SpaceX o těchto testech neinformuje dopředu. Fanoušci se o nich ale většinou dozví díky internetovým stránkám, které umožňují sledovat pohyb lodí. Zda však zkoušky dopadly dobře či nikoliv, se však nedozvíme. Firma ale z některých pokusů zveřejní videa – bez uvedení termínu, kdy k pokusu došlo. Zatímco video zveřejněné na začátku ledna ukazuje, že kryt minul síť jen těsně, nové video zachycuje ještě úspěšnější test. Kryt při něm na pár sekund sednul do sítě! Byl však na jejím okraji a závan větru jej shodil dolů.
Loď Mr. Steven kotvila až doposud na západním pobřeží, takže obsluhovala starty z Vandenbergovy základny. Těch sice není tolik jako z Floridy, ale zase mohla využít zázemí přístavu, který není tak vzdálený od sídla firmy. Nyní se však loď vydala na východní pobřeží, přičemž využije Panamský průplav. Dnes ráno byla v Manzanillu na jihozápadě Mexika. Tento přesun můžeme považovat za jakési ukončení vývojové fáze této lodi. Možná ještě nějaké drobné úpravy přijdou, ale už nebudou významné.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://www.teslarati.com/…/12/SSO-A-Mr-Steven-livestream-SpaceX-c-2-1.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Z mého pohledu selhal lidský faktor kormidelníka. Automatika to v budoucnu jistě zvládne mnohem lépe, jen je potřeba na to tu loď přizpůsobit.
Tak podle toho videa ho už měli celkem v pohodě. Poučili se a příště už ho chňapnou skoro jistě. Ale to odstřelení padáku by rozhodně mělo proběhnout.
Tak jsem si přečetl všechny příspěvky a žasnu.Jaká je procentní úspěšnost chytání krytu do sítě,já tipuji několik procent,takže tudy cesta nevede.Jinak nejsilnější civilní vrtulník unese 10t a vyrábí ho Rusko.
Zatím se to ještě nepovedlo, ale to neznamená, že to nepůjde. Podívejte se na první pokusy o přistání prvního stupně. Taky se to museli naučit. S vrtulníky by to bylo komplikované, jak se už v diskuzi psalo.
Dobrý den, ono tam bylo jen 30 možností stažení. Zde jsem to znovu uložil:
http://www.uschovna.cz/zasilka/JOC8FAZL7HYB6NIC-E5W/JACHKUG6PH
01_FOCUS.jpg
– vrtulníky by napřed v mírné vzdálenosti ustálily rychlost ve formaci s padákem, potom by padák s krytem podlétli, podrželi síť a přibrzdily
– piloti by měli údaje o vzájemných rychlostech na klesání
– padák by měl kameru, která by umožňovala nějaké zaměření na cíl operátorovi
– síť by byla z pružných provazců
– muselo by se to hodně trénovat, ale za 3 mil. USD, to za úsilí stojí
02_CATCH.jpg
– ten navíjecí mechanismu(který si nedovedu představit)by v momentě nalétnutí krytu do sítě, začal zvedat tu spodní část a tak by naklonil kryt dopředu do sítě, potom by se síť stáhla kolem krytu
03_TO SHIP.jpg
– celá operace by se odehrála v nějakém sestupovém prostoru – kuželu
– vrtulníky by s nákladem nikam daleko nelétaly
– jen by to přesně snesly na blízkou loď, jen by přesměrovaly klesání
– na lodi by připravené ramenozahákovalo kryt a ze sítě vyzvedlo
– a potom hned start pro druhý kryt, který může mít až 15 min zpoždění
Pochopitelně nevím, jak těžké a nebezpečné by toto mohlo být. Na druhou stranu to s vrtulníky docela umí – na youtube vyhledejte:
Helicopter Tree Sawing In The MD 500
Helicopter Powerline Danger Awesome Amazing
Ty vrtulníky co vidíte na obrázku jsou v reálu vrtulníky, které by to vzhledem k nosnosti zvládly.
omlouvám se za tu gramatiku, odpálil jsem to nechtíc před korekturou
Ještě jsem zapomněl dodat, že můj plán s Mr. Stevem počítal. Byl by ideální svojí velikostí. Záchytná plošina se záchytnou sítí by byla čtvrtinová, zbytek paluby by byl pro ty vrtulníky. Cca 20 startů Falconů za rok je 60 mio. USD. Jen z půlky by se zaplatily i 2 lodě a 4 vrtulníky s posádkami. 🙂
Celkom ma prekvapilo neodhodenie padaku tesne nad sietou/po touchdowne. Zaroven mam (nielen z tohoto videa) pocit, ze kormidelnik nerobi jemne korekcie pocas pristavania krytu, vyzera to tak, ako keby lod len poskytovala platformu pre riadene pristatie so stalym kurzom a rychlostou. Je mozne, ze je to len prechodne stadium pocas testovania autonomneho navadzania a nakoniec to predsa len bude synchronny tanec lode aj krytu
Mám stejný pocit. Opravdu to na posledním videu vypadá, že se loď pohybuje v automatickém režimu bez zásahu obsluhy plavidla do manévru.
myslim si, ze vzhladom na velkost lode a hybnost ktoru ma asi nebude uplne mozne s nou manevrovat tak rychlo ako ocakavate.
Ta loď má přes 10 000 koňských sil! Navíc má moderní proudový pohon. Reakce na změnu je tedy téměř okamžitá. Loď je velmi obratná a pokud se podíváte na proud vody, který směřuje za zádí lodi, je patrné, že loď nezpomaluje a pluje více méně konstantně. Takto to alespoň působí. Více o lodi Mr Steven jsem psal tady:
https://www.elonx.cz/proc-si-spacex-vybralo-pro-chytani-krytu-pavouci-lod-mr-steven/
Uznavam, 10k koni je fakt vela a pohon je spickovy ale predsa len vazi 500 ton.
mimochodom super clanok.
vie sa nieco o riadeni lode a padaku? ci to riadi nejaky softver automaticky alebo je to skor manualne?
Presne tak, i takova lod jako Mr. Steven nemuze byt schopna okamzite reakce, svazuje ji vysoka hybnost, ktera je ve vyssi rychlosti znacna. Oproti tomu si s krytem pohravaji aerodynamicke sily, krere se mohou drasticky menit vetrem, ale i pouhym priblizenim krytu k uplavu za lodi. Prijde me, ze tato strategie proste neumoznuje dostatecnou rezervu pro „chybu“ a je na hrane moznosti. Proto je to tak obtizne.
Ten automatický režim je asi správně. Z bočního pohledu je zřejmé, že loď jede moc rychle a ujíždí padáku, což by se dalo korigovat docela snadno. Taky kryt ze sítě spadl ne z důvodu závanu větru, ale proto, že dosedl jen půlkou a loď mu prostě ujela.
Podla mna sa to z tych kratkych videii neda usudzovat. Ja si skor myslim, ze lod pozna aktualnu predikciu a aktualnu polohu a snazi sa dobehnut. Je mozne ze to kapitan nestihal a v poslednej fazy musel ist rychlejsie az to prehnal. Urcite je to zlozite na koordinaciu. Vedla predikcii a odhadov. Ale ak to zvladnu bude to mozno este viac ako ich pristavanie na lod. Ta lod je podla mna dostatocne obratna ze dokaze reagovat na zmeny v priebehu sekund. Ked sa im to podari tak snad zverejnia detaily.
Každý pilot paraglajdu urobí pri pristáti minimálne 2 veci. 1. Pristáva proti vetru, 2. tesne pred dosadnutím zatiahne plynulo „nadoraz“ obe riadiace šnúry aby podstatne zmiernil vertikálnu rýchlosť. Volá sa to podrovnanie. A toto sa zrejme aj stalo. Loď aj kryt išli synchrónne do určitej výšky, ale tesne pred dosadnutím padák brzdil viac ako loď, navyše tá má veľkú zotrvačnosť…
Mě právě přijde, že se loď celou dobu pohybuje zbytečně rychle, tzn. že se kryt s padákem pořád pomalu posouval víc a víc dozadu vůči lodi, až pak dosedl ve chvíli kdy už byl ve značně neoptimální poloze.
Předpokládám, že bude loď i v této fázi ovládaná ručně. Možná kdyby se tu finální koordinaci povedlo řešit automatem? Poměrně velký a těžký kryt by se ve vzduchu dal asi snadno sledovat radarem, a sesynchronizování dobře manévrovatelné lodi by mohlo být jednodušší pro software, než pro sebelépe vycvičenou obsluhu?
No, nechám se překvapit. Každopádně věřím že letos se už úspěšného zachycení krytu dočkáme.
Mít pod sebou takovou síť, tak se nezatěžuji nějakým bržděním a raději po posadím rovnou. Už jen proto, že zatímco bez prždění je pohyb krytu víceméně lineární, při jeho zabrždění najednou v 3D prostoru dojde ke změně…
Taky mě ta loď přijde rychlá celou dobu, vypadá že kryt prostě podjela.
Nevidime to cele. Mozno to nestihali a lod sa ho snazila dojed ale prehnala to… Musi to byt zlozite na koordinaciu. Asi nieje uplne mozne vediet aktualne porivy vetra v danej oblasti a tie sa zasadne menia a cielova oblast dosadnutia tym upravuje. Myslim si ze to chce este cas ale urcite to raz zvladnu. Suhlasim, ze padak podla mna nedobrzduje na makke zosadnutie. Ma tam makku siet neni na to dovod.
Pokud se uvazuje u jinych firem o zachycovani samostatne padajicich motoru pomoci vrtulniku,tak by mel i vic nez tunu zvladnout..nejsem ale fanda takoveho reseni.
Dobrý den, proč pro zachycení nezkusí použít vrtulník, jako při návratu sondy Genesis v roce 2004? Je to kvůli bezletové zóně v místě předpokládaného přistání, nebo tomu brání něco jiného?
Cena?
Možná hraje roli i hmotnost krytu – něco kolem tuny. Neříkám, že vrtulník neunese tunové břemeno, ale nejsem si jist, jaké by bylo namáhání, kdyby měl zachytit takto těžký klesající předmět.
Svou roli hraje, pokud se nepletu, také vzdálenost od břehu.
Vrtulník může startovat z lodi, ve vzdálenosti bych problém neviděl. Může jít o cenu nebo technický problém (nosnost vrtulníku, manévrovatelnost s tak neforemným břemenem). Rád bych znal důvod přímo od SpaceX.
A to už jsme právě u té vysoké ceny. Potřebujete loď, která má zázemí pro helikoptéru i kryt. Posádku i piloty. Navíc ten kryt má dvě půlky a nejraději by SpaceX uměla zachránit samozřejmě obě. To už jsou lodě dvě i helikoptéry. Pak je tu koordinace ve vzduchu a nutné přístroje pro přesné navádění a už se nám to celé komplikuje. Za to Mr Steven by mohl chytit obě půlky, poměrně levně. Má výborný operační rádius a vystačí si s posádkou. SpaceX dobře vědí proč jdou touto cestou. Určitě dobře zvažovali variantu zachycení vrtulníkem. Navíc letecká záchrana bude mnohem více náchylnější na počasí. Pokud budou rakety SpaceX startovat často mohl by to být další velký problém.
Vrtulník mi naopak přijde na počasí méně závislý než řiditelný padák bez motorů. Ale jinak máte nejspíš pravdu. Byly by třeba dvě lodě nebo jedna velká pro dva vrtulníky. Riziko především pro posádku je mnohem větší a vrtulníky schopné zachytit tak velký a těžký předmět jsou hodně drahé. Jen si nedovedu představit, že by Mr Steven chytil obě půlky krytu bez poškození. Už to, že během záchytu pluje nemalou rychlostí, komplikuje dva po sobě jdoucí záchyty. Navíc těžko bude čas první kryt ze sítě vyndat, takže by se po záchytu druhého mohly v síti srazit a poškodit. Ale možná to vyřeší různými padáky pro každou půlku, aby byl časový rozdíl záchytů dost velký na úpravu kurzu lodi a vyndání první poloviny ze sítě.
Mr Steven má nově na palubě sítě 2. Jedna menší je pod tou velikou a slouží k rychlému přesunu a uvolnění místa pro druhou půlku. Rozdílné rychlosti klesání je celkem snadné dosáhnout. Rychlost sestupu padáku lze výrazně regulovat aktivním řízením. Rozestup dvou padáků při přistání na jedno místo se většinou dosahuje tak, že jeden padák otevře dřív a ten druhý později. Odhaduje se rozestup na cca 15 minut. Což by mohlo stačit na polapení obou částí krytu.
Zde fotka jak to vypadá v reálu:
https://pbs.twimg.com/media/DxjexF1UwAErStp.jpg
Nemůže tu hrát roli spolehlivost a bezpečnost?
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mid-air_retrieval
Podle wiki je to dost riskantni technika a lidove receno prichazi na radu, az uz to jinak nejde. Zjevne to porad jeste jde jinak.
Občas mě něco napadne, tak to pošlu do SpaceX. Tohle jsem jim kdysi posílal, napsali mi že děkují, ale že je to nekoncepční řešení. Také jsem jim psal, že kdyby měl operátor kamerky na padáku a kapitán lodi dva displeje, rychlost lodi a rychlost padáku, tak by se to nějak dalo. Nebo i včetně větru s nějakým algoritmem, který by to hlídal a nabízel zásahy v reálném okamžiku. Oni ale mají svých odborníků dost a o žádné nápady zvenku nestojí. Škoda, myslím že ta masa vynalézavých lidí by je mohla něčím inspirovat.
Zde nástřely řešení, které jsem posílal do SpaceX:
http://www.uschovna.cz/zasilka/JOBSMBSH8YVMZBIE-6SK/A2WABIV4N4
🙂
dobrý den mohl bch váz požádat o nový odkaz když to chci stáhnout tak to po mě chce peníze jestli byste to nezkusil poslat přes leteckou poštu jsem zvědaví na vaše řešení děkuji
mne sa to podarilo stiahnut, staci v spravny moment prerusit nacitavanie stranky a da sa to stiahnut 🙂 dost primitivne ako to maju spravene
ale nahral som to tam znovu
http://www.uschovna.cz/zasilka/JOTPM7FBL35XVUUT-5A4/K44ZYIP2PS
sa ani necudujem, ze ten tvoj navrh odmietli 🙂
to si fakt myslel vazne ten system zachytu jednej polovice krytu dvomi vrtulnikmi medzi ktorymi by bola natiahnuta siet?
1. taky system by bol drahy, lebo na 1/2 potrebujes 2 vrtulniky
2. ten system by bol nebezpecny, kedze vrtulniky by lietali pod padakom takze riskujes, ze sa ti zapletie padak do rotora
ten zachyt vrtulnikom sa robi uplne inak
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mid-air_retrieval
Nehovoriac o tom, aká sprostosť je mať 2 vrtulníky k sebe fyzicky zviazané
1. taky system by bol drahy, lebo na 1/2 potrebujes 2 vrtulniky
– níže v komentářích jsem to více rozvinul
– prodleva mezi přilétávajícími kryty by mohla být až 15 min
2. ten system by bol nebezpecny, kedze vrtulniky by lietali pod padakom takze riskujes, ze sa ti zapletie padak do rotora
– na tom obrázku je to schéma
– každý vrtulník by byl od padáku třeba 30 m nebo spíš tak aby to bylo bezpečné
– podle mě jsou tam ale jiné zásadnější chyby, pro které by to nepřešlo ve Spacex ani přes vrátného :)… jen jsem to zkusil
ten zachyt vrtulnikom sa robi uplne inak
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mid-air_retrieval
– kdo stál při startu vrtulníku v jeho blízkosti, tak bude mít také spoustu připomínek, poměrně masivní proud vzduchu směrem dolů, to by pěkně rozvlnilo vzduch, padák a náklad
Já vím, že to byl šílený nápad. Mě šlo ale o něco jiného. Chtěl jsem, aby Spacex otevřelo své potřeby světu a Svět by jim sunul nápady. Ano vím, že 99 % by bylo jako tento můj. Ale to 1 % by byl ještě hodn dobrý „mentální“ vývar.
Svázané formace (dokonce letadel) už lítaly v rámci exhibic za první republiky. Navíc by tam bylo „katovací“ zařízení pro případ, že by to nešlo dobrým směrem. Ale hlavně by k tomu měli něco říct sami piloti… a ti mají někdy nervy jak výtahová lana…. stačí se podívat na youtube…. přistání vrtulníku na plavidlo v rozhouřeném moři…. to se na to díváte, držíte desky stolu se zatnutými zuby a nevěříte, že tohle může být něčí povolání… Auž jen poslední myšlenka „Nikdy, ale opravdu nikdy neříkejte před Elonem, že něco nejde!“ 🙂