Čínská soukromá firma LandSpace vypustila dnes v 10:00 SELČ premiérový exemplář rakety Ču-čchüe-1 (Zhuque-1) na tuhé palivo. Jenže vynášená družice Wej-laj-1 (Weilai-1) nedosáhla plánované oběžné dráhy a start byl prohlášen za neúspěšný. Historicky první start čínské soukromé rakety mířící na oběžnou dráhu tedy selhal. Číňané přitom do tohoto nového směru kosmonautiky vkládají do budoucna velké naděje. Cítí, že by jim soukromý sektor mohl otevřít nové dveře do dalších částí kosmonautiky. Necelých dvacet metrů vysoká raketa by mohla být klíčem k těmto dveřím.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Družice Wej-laj-1 měla být původně vypuštěna z kosmodromu Wen-čchang, ale v průběhu příprav byl její start přeložen na kosmodrom Ťiou-čchüan – v období startu se totiž očekávalo na původním stanovišti špatné počasí. Firma LandSpace byla založena v roce 2015 a kromě rakety Ču-čchüe-1 na tuhá paliva vyvíjí také nosič Ču-čchüe-2 na paliva kapalná.
Raketa Ču-čchüe-1 byla dříve označována jako LandSpace-1 a jedná se o nosič s průměrem 1,35 metru a délkou 19 metrů, který při startu váží 24 tun, přičemž generuje tah 45 tun. Výpočty ukazují, že by měla být schopna doručit 300 kg vážící náklad na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 300 kilometrů, nebo 200 kg těžký náklad na heliosynchronní dráhu ve výšce 500 kilometrů.
Vynášeným nákladem byla družice Wej-laj-1 a šlo o malý experimentální satelit s možností dálkového snímkování, který vyvinula čínská televize CCTV. Šlo o kvádr s rozměry 320 × 295 × 248 mm, který vážil zhruba 40 kilogramů. Očekávalo se, že na heliosynchronní dráze vydrží zhruba dva roky. Vše ale překazila závada rakety v pozdější fázi letu.
Ohledně samotného selhání nejsou k dispozici žádné bližší informace. Zatím neznáme ani čas, kdy mělo k závadě dojít. O novinkách Vás samozřejmě budeme informovat formou nových článků či krátkých zpráv. Selhání první čínské soukromé rakety by nemělo mít vliv na další starty čínských nosičů. Už 29. října má z kosmodromu Ťiou-čchüan startovat raketa Dlouhý pochod 2C, která má vynést čínsko-francouzskou oceánografickou družici CFOSAT.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dqg-FibWkAEllqV.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Dqd3NkyX0AAI5DF.jpg:large
Porodní bolesti. To půjde.
Takhle nějak začínal Elon Musk taky …
hlavne keď sa im to raz podarí budú na nezastavenie, svojími cenami a zázemím budú pre svetovú kozmonautiku obrovským prínosom
Čina neni přinosem pro nikoho. Stara se jen o sebe a jejich politicke a ekonomicke zajmy.
Čínská kosmonautika není uzavřená. Některé projekty jasně ukazují, že Čína o spolupráci stojí – nejlépe je to vidět na spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou.
Existuje štatistika úspešných štartov z čínskych kozmodromov ?
Mohu doporučit wikipedii, kde jsou přehledy startů v jednotlivých letech. Starty z různých kosmodromů se dají snadno vyfiltrovat a dole jsou pak i jejich počty v grafech. Např: https://en.wikipedia.org/wiki/2018_in_spaceflight
Obyčejné sosání know-how a transfer technologií. Až nebude co sosat, o další spolupráci nebudou mít zájem. Čína je extrémně pragmatická a sebestředná země, jejíž cíl není nic jiného, než se stát světovou velmocí č. 1 ve všech směrech. Jakákoliv idealizace je naivní.
Dovolim si s vama nesouhlasit. V mnoha připadech Čina jen spolupraci předstira. Jedine o co ji jde je ziskat technologie legalni i ilegalni cestou. Vše je podřizeno strategie 2025 pokud vite o čem mluvim.
Pokud tou strategií myslíte pilotovaný let k Měsíci, pak vím, o čem je řeč. Myslím, že své tvrzení přeháníte. Čínská kosmická agentura udělala velké pokroky. Už zdaleka není závislá na kopírování cizích technologií. V mnoha ohledech vyrazila cestou, kterou před ní nikdo nešlapal. A tvrdit, že Čína spolupráci předstírá, to už je opravdu názor patřící do kategorie konspiračních teorií.
To není pane Majere konspirační teorie, ale fakt vycházející z velkého množství zkušeností jedinců, firem a institucí všude na světě. I Češi se už s Číňanama napálili, viz např. známá kauza HE3DA, kde jim nešlo o nic jiného, než o krádež technologie.
A jistě, že Čínská věda a technologie nestojí jen na kopírování a krádeži cizího know-how, čínská vláda ale sype do výzkumu a vývoje obrovské peníze, krom toho i přímo podporuje své studenty ve studiu na prestižních zahr. univerzitách především evropských a amerických. Argument, že je čínská kosmonautika v mnohém dál, není žádný argument. Ale v mnohém stále není a to jsou právě ty oblasti, kde se snaží a budou snažit získat co nejvíce zahr. know-how. Děje se tak ve všech oborech, nevím proč by zrovna kosmonautika měla být výjimkou.
Česká zkušenost sice byla hojně medializována, ale je to absolutně nevypovídající o kosmonautice – jediným shodným bodem je, že šlo o Čínu a to není mnoho souvislostí. Proč by měla být kosmonautika výjimkou? To je prosté. Právě proto, jak jsem psal, že Čína už nepotřebuje kopírovat. Vymanila se z dětských let, kdy dělala první nesmělé krůčky a zkušeností jí chyběly. Dnes již zkušenosti má a v mnoha ohledech kosmonautiky vstupuje na dosud neprobádanou půdu a stává se tím, kdo určuje v určitých oblastech trendy.
P.S. Osobně si myslím, že i kdyby Číňané díky spolupráci něco zkopírovali, tak na tom není nic špatného. Kosmonautika pak svými objevy pomůže celému lidstvu a je jedno, kdo je učiní. Pokud budou Číňané přistávat na Měsíci, budu jim držet palce úplně stejně jako komukoliv jinému.
Psal jsem: „I Češi se už s Číňanama napálili“, což měl být jen důkaz toho, že i naše malá země má zkušenost s Čínskou náturou, ne že to má něco společného z kosmonautikou, což jsem doufal, že pochopíte…
Jinak mi přijde, že váš přístup je takový hodně idealistický až naivní. Já jsem naopak přesvědčený o tom, že právě v kosmonautice i přes vlastní úspěchy má Čína ještě hodně co kopírovat. Nebo snad chcete říct, že má snad Čína vedoucí roli v kosmickém průmyslu a technologiích? Asi těžko, že… Mimochodem zkuste se vžít do role týmu, který dlouho a nákladně něco vyvíjí a pak vám to někdo bez jakéhokoliv svolení ukradne či okopíruje a začne vám s tím třeba ještě konkurovat, což pravda v kosmonautice tolik nehrozí jako v jiných oborech, jelikož v případě státních či mezinárodních kosmických agentur nejde primárně o byznys, ale jde tu hlavně o princip a obyčejnou slušnost, která Číňanům mnohdy zcela chybí.
myslím, ež všechno jste vystihl vlastními slovy: „což pravda v kosmonautice tolik nehrozí“. Takže sečteno podtrženo se jen bojíme bubáka coby kdyby.
Ještě dodatek: můj náhled na Čínu je dán dlouhodobým sledováním této země ve všech ohledech. Velice dobrý zdroj informací o současné Číně je např. Sinopsis, který je sice k současné čínské politice hodně kritický, na druhé straně svoje články a názory má kvalitně ozdrojované a často čerpá přímo z čínských materiálů. Čína je opravdu velice ambiciózní země, která pro dosažení svého cíle je v podstatě schopná udělat cokoliv. A při tom se dokáže tvářit jakkoliv, jen když to bude k jejímu prospěchu. Bohužel spousta jedinců nejen u nás, ale na celém západě si ji nesmyslně idealizuje. Což samozřejmě neznamená, že z ní nemůžou pocházet dobré vynálezy, nebo se v ní nedělá kvalitní věda a výzkum. Jen je dobré se na ní dívat komplexně a kritickým rozumem, ne nekritickým a naivním. Ten nikomu a ničemu nepomůže.
„číňanúm chybý slušnost“ to je ako povedať a čechom chýba vkus, poliakom zdravý rozum a slovákom hrdosť, američanom rešpekt a rusom inteligencia. AK všetkých nahádžeme do jedného vreca nie sme ďalej ako bol Heinrich Himmler.
Za rok 2018 hlásia kozmodromy: Jiuquan, Wenchang a Xichang 25 štartov z toho jediné zlyhanie v prípade radioteleskopickej družice vynášanej na nízky orbit.
Ten seznam asi není aktualizovaný, Čína už letos překonala hranici třiceti startů.
Doteraz v roku 2018 Čína uskutočnila 31 štartov. Z toho bol jeden neúspešný 27.10.2018, ktorý bol v réžii súkromnej spoločnosti Landspace – išlo o prvý štart rakety ZQ-1.