InSight přehledně

InSight

Před pouhými několika hodinami odstartovala z kalifornského pobřeží raketa Atlas V, na jejímž vrcholu byl vynesen další z dlouhé řady průzkumníků Rudé planety. Sonda InSight, která se zaměří na studium vnitřní struktury Marsu, se už nachází na přeletové trajektorii a k našemu planetárnímu sousedovi dorazí v listopadu letošního roku. Jedná se o první sondu vydávající se k Marsu od roku 2016, kdy odstartovala evropská mise ExoMars s družicí TGO a částečně úspěšným demonstrátorem Schiaparelli. Pokud pak v listopadu proběhne úspěšné přistání, bude InSight první sondou zkoumající Mars z povrchu od přistání vozítka Curiosity v roce 2012. Na povrchu Rudé planety by tak měly poprvé v historii současně pracovat tři stroje – spolu se sondou InSight je to MSL Curiosity a nestárnoucí vozítko Opportunity.

Video, které Vám nyní představíme, shrnuje vědecké cíle mise InSight i potencionální znalosti, které díky ní můžeme získat. Stejně tak zde uvidíte základní popis vědeckých přístrojů a jejich úkoly.

Druhé video, které pro Vás dnes máme, je pro změnu z kategorie „kochacích“. Za jeho tvorbou stojí výrobce sondy InSight firma Lockheed Martin. Doufáme, že se Vám bude líbit.

InSight přehledně, 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 3 069 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 3 069 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


41 komentářů ke článku “InSight přehledně”

  1. Alois napsal:

    TGO je excelentní, ale Schiparelliho bych doporučil raději nepřipomínat.

    • Vašeho doporučení se určitě držet nebudeme, jelikož nehodláme zatajovat či přehlížet neúspěchy. Jsme objektivní.

      • Alois napsal:

        Pak by bylo na místě napsat, že S byly vyhozené peníze s pochybným zadáním a ještě pochybnějším výsledkem. Údajné získávání ” zkušeností” je čirým nesmyslem, jelikož Itálie lander pro misi 2020 stavět nebude a Rusové mají svých zkušeností na rozdávání a žádné nepotřebují. Jejich sondy překonaly vstupy do atmosféry Marsu a zahájily let na padáku a motorické přistání ve finální fázi pomocí vernierů předváděly jako na běžícím pásu Luny na Měsíci. Na místě by tedy byl pravý opak, kdyby Italové zašli k Rusům pro jejich zkušenosti, možná by S na Marsu přistál.

        • Napsat něco takového by určitě na místě nebylo, protože to není předmětem článku. A vás žádám, abyste se ve svých komentářích tématu článku držel také.

        • Jiný Honza napsal:

          No nevím, Schiaparelli byl rozhodně neúspěch, ale za vyhazování peněz bych to nepovažoval. Prostě další neúspěšná marsovská sonda.

          Ale škoda té komedie s vymlouváním a prezentací “částečného” úspěchu. Já to lidsky chápu, ale kosmonautice tyhle lži ve výsledku dělají medvědí službu.

          • Dušan Majer napsal:

            Ne, tohle je špatná úvaha. Úplný neúspěch by byl, pokud by sonda neposlala žádná data. Úplný úspěch by byl při úspěšném přistání a odeslaných datech. Nepřistáli jsme, ale data máme, takže je to opravdu částečný neúspěch, ať se Vám to líbí nebo ne.

        • Jiný Honza napsal:

          Schiaparelli neodeslal žádné nové vědecké údaje. Nic nového nezměřil, neobjevil. Jediný jeho přínos k lidskému poznání je, že jeho programátoři (a jejich nadřízení) byli tupci (lehce přeháním). Ani to se bohužel nedá považovat za převratnou novinku.

          Prezentování tohoto neúspěchu jako částečného úspěchu je špatné. Žádný Schiaparelli II nebo III nebude, další lander budou dělat jiné týmy a programátoři.

          • Dušan Majer napsal:

            No evidentně jste součástí týmu a máte k těm datům přístup, protože takhle od stolu z voleje tvrdit, že naměřená data nemají žádný význam, to chce odvahu.

        • Jiný Honza napsal:

          Ne, opravdu nejsem součástí týmu ani nemám přístup k datům, zjevně asi mám odvahu. 🙂

          Možná Schiaparelli něco převratného změřil a objevil, jenom nám ten úspěch média nezprostředkovala. Nebo to možná někdo objeví při analýze dat po dvaceti letech. V tom případě se omlouvám.

          Byl to demonstrátor přistání a nepřistál. Ne proto, že by na Marsu byla písečná bouře, zemětřesení, Marťani nebo písečný červ. Někdo to prostě blbě naprogramoval a nikdo to po něm nezkontroloval. Stali se už i horší věci, ale částečný úspěch tohle opravdu není.

          • Dušan Majer napsal:

            Víte, i kdybych vynechal ta naměřená data, tak EDM nám prozradil i další důležité věci – ukázal, které systémy fungovaly, včetně radaru, o který se technici před startem trochu báli. Stejně tak je důležité, že se podařilo zjistit, proč přesně se nepřistálo a co konkrétně to způsobilo. Tohle jsou inženýrsky mimořádně cenné zkušenosti. Já vím, že ještě lepší by bylo přistání, to nerozporuju, ale ta data svůj význam mají a není rozhodně zanedbatelný.

        • Jiný Honza napsal:

          Ano souhlasím, konstruktéři a programátoři se doufám z Schiaparelli poučí. Stejně jako my jsme se učili opatrnosti při převodu typů z Ariane 5.

          • Dušan Majer napsal:

            A i díky tomu měl EDM význam a byl přínosný. Technologický demonstrátor měl prověřit technologie a to u většiny z nich udělal.

        • Radim Slovák napsal:

          Je možné, že někomu může zůstat na jazyku pachuť neúspěchu v případě demonstrátoru Schiparelli, když si vzpomene na misi Beagle2 a znovu při dalším evropském pokusu o přistání to nevyjde. Taktéž si vzpomínám, jak při přistání sondy Huygens na Titanu se nepřijala půlka dat, protože někdo „nezapl příjmač pro druhý kanál“ ale nakonec s odstupem času tuto misi nikdo nemohl hodnotit jinak než úspěch, přitom se tak vášnivě diskutovalo jaké to bylo selhání. Člověka jen zamrzí, že za selháním kolikrát stojí administrativní chyba, jelikož s technickým selháním nějaké komponenty se člověk snáze vyrovná, než ze svého pohledu zbytečnou banální chybou montáže nebo SW nastavení. Toto se ale nevyhýbá nikomu, ani Američanům, kteří přišli o Mars Climate Orbiter, který počítal některé údaje v imperiálních jednotkách a některé v metrických, a nebo když na sondě Genesis někdo namontoval špatně čidla akcelerometrů a návratové pouzdro po úspěšné misi sebou třísklo do země. Kosmonautika hold nikdy nebude rutinní záležitostí a to i přes všechny ty zkoušky a bezpečnostní postupy.

        • gg napsal:

          “Jejich sondy překonaly vstupy do atmosféry Marsu a zahájily let na padáku”

          Jinými slovy, na Marsu byli Rusové asi tak úspěšní jako Italové? 🙂

    • vonSchmeks napsal:

      Shiaparelli urobil dosť hodnotnej práce keď odoslal na zem údaje na základe ktorých bolo možné identifikovať problém a počiť sa. To že na Marse vzorne pristála náročná Curiosity bol podľa mňa sám o sebe dosť veľký zázrak, nieje to žiadna záruka toho že už vieme lietať na Mars bezpečne a spoľahlivo. V takto náročných misiách platí že aj neúspech je krok vpred a myslieť si že havária sondy bol premrhaný čas a peniaze je veľmi škodlivé.

      • Jiří Kouřil napsal:

        “myslieť si že havária sondy bol premrhaný čas a peniaze je veľmi škodlivé”
        Brrr. Někdo si dovolil napsat svůj názor, to je opravdu velmi škodlivé, že?

        • Dušan Majer napsal:

          Pokud je ten názor postavený na špatném úsudku, pak je potřeba se ozvat a diskutujícího upozornit na jeho chybu. Kdyby někdo napsal, že Hitler byl fajn člověk, tak to je taky jeho názor, ale je potřeba se proti tomu ozvat.

        • Jiný Honza napsal:

          Pobavil jste mě 🙂

          Předpokládám, že jste reagoval na p. Kuřila, ale úplně stejně to sedí i na předchozí příspěvek.

          Prostě pokud “je ten názor postavený na špatném úsudku, pak je potřeba se ozvat” je materiál na citát.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, reagoval jsem na pana Kouřila. Ono si totiž hodně lidí myslí, že právo na názor = právo na pravdu. Jenže mezi názorem a pravdou je velký rozdíl. Pravda je jen jedna, názorů jsou tisíce. A stejně tak jako má každý nárok na názor, tak musí počítat s tím, že za svůj názor nese zodpovědnost a pokud ten názor není pravdivý, musí počítat s tím, že se mu ostatní lidé budou snažit celou věc vysvětlit.

        • Jiný Honza napsal:

          Na to se dá těžko něco říci.

          P.S. Jediný obor, kde lze něco bez pochyby dokázat je matematika. V ostatních oborech je ta Vaše “pravda” pouze názor vašeho mozku. Ve většině případů do toho navíc intenzivně kecají i různé žlázy s vnitřní sekrecí.

          P.P.S Tohle nemyslím zle, jste inteligentní člověk, vemte si z toho, co potřebujete…

          • Dušan Majer napsal:

            Přesto ta pravda existuje. Lidé potřebují důkazy a fakta, na jejichž základě se mohou rozhodovat a k té pravdě dojít. Dokud pracují jen v úrovni dojmů, je to špatně.

        • Jiný Honza napsal:

          Ano, jediná pravda existuje. V hlavě každého člověka. Bohužel dost často jsou ty “pravdy” v logickém (matematickém) rozporu.

          A to i u pragmatických lidí, kteří uvažují přísně logicky. Smiřte se s tím, bude se vám lépe žít.

          • Dušan Majer napsal:

            Víte, nemohu se smířit s tím, že někdo prezentuje názor, který je v hrubém rozporu s tím, co ze svého pohledu považuju za správné – abych se vyjádřil dle Vašeho posledního komentáře. Stejně jako nemohu mlčet když někdo popírá existenci programu Apollo (také je to jeho názor), tak nemohu mlčet, pokud se někdo snaží jakkoliv znevážit jakoukoliv kosmickou misi, případně degradovat její výsledky.

        • bill napsal:

          Jiný Honza napsal:
          5.5.2018 (23:26)

          Na to se dá těžko něco říci.

          P.S. Jediný obor, kde lze něco bez pochyby dokázat je matematika. V ostatních oborech je ta Vaše „pravda“ pouze názor vašeho mozku. Ve většině případů do toho navíc intenzivně kecají i různé žlázy s vnitřní sekrecí.

          P.P.S Tohle nemyslím zle, jste inteligentní člověk, vemte si z toho, co potřebujete…

          S tou matematikou bych byl opatrný… logický výsledek nemusí být realita

      • von Schmeks napsal:

        Kozmonautika to má v tejto dobe chytrákov a vševedov dosť ťažké. Každý štart rakety je braný verejnosťou ako vyhodené peniaze, ktoré by sa dali využiť bohvie ako užitočne. Propagácia kozmonautiky je dôležitý prvok v hájení prostriedkov vyhradených pre budúce misie a chápem to tak, že táto stránka a jej komunita je zameraná práve na propagáciu kozmonautiky. Preto považujem za škodlivé, keď sa niekto v tejto komunite vyjadruje k sonde Schiaparelli ako k vyhodeným peniazom.

        • Jiný Honza napsal:

          Nebudete tomu věřit, ale většina normálních lidí pořád považuje kosmonautiku obdobně jako vědecký výzkum dlouhodobě za přínos.

          Problém je v poslední době spíš v mediální propagaci. Snaha o senzace za každou cenu, přehnaná očekávání, bagatelizování nebo zamlčování neúspěchů.
          Většina lidí chápe, že výzkum je i o prošlapávání slepých uliček. Ale když jim servírují dvakrát týdně lék na rakovinu, fúzi a přistání na Marsu jak na běžícím pásu, a i trapný neúspěch je vlastně krok vpřed… No pak si i celkem rozumný chlápci v hospodě ťukaj na čelo.

      • Jiný Honza napsal:

        To že někdo označí neúspěšnou (z jeho pohledu) misi za neúspěšnou přece není její znevážení. Kosmonautika ani dnes není Baťovské “sekání cviček”. Většinou se jedná se o prototypy, které vyrostly více z nadšení než z peněz. Občas se to prostě nepovede.

        V tom ostatním s Vámi souhlasím.

        • Jiný Honza napsal:

          Špatně jsem to zařadil, měla to být reakce na p. Dušana Majera 6.5.2018 (00:15)

        • Dušan Majer napsal:

          Jde o to, že v kosmonautice jsou již roky tři stupně úspěšnosti startů či celých misí – úspěch, částečný neúspěch, neúspěch. zařazení některého projektu do jiné (horší) kategorie mi nepřijde fér.

  2. Jiný Honza napsal:

    InSight je příklad, jak by výzkum mohl dlouhodobě fungovat. Relativně levná sonda postavená jako “upgrade”. Sériová sonda, která by mohla letět v každém okně, pokaždé na jiné místo, nebo s jinými přístroji. Podobně jako MER (Spirit a Opportunity).

    • Petr Scheirich napsal:

      Ono to tak dlouhodobě funguje. InSight patří do programu Discovery – levných a poměrně častých misí. Bohužel (nebo pro někoho bohudík 🙂 ne všechny sondy z programu Discovery míří k Marsu. Vyslání více takových identických landerů by tuhle misi rozhodně obohatilo, protože studium nitra planety na základě seismologie se zkrátka dělá mnohem snáze a hlavně přesněji z více stanic naráz. To byl ostatně i (pra)původní plán – návrh mise Mars Geophysical Network (v programu New Frontiers, tedy středně drahých misí) – https://sites.nationalacademies.org/cs/groups/ssbsite/documents/webpage/ssb_059311.pdf , v rámci které měly letět landery dva, a jejímž je InSight jakýmsi osekaným pohrobkem.

  3. Alois napsal:

    Je zcela samozřejmé, že italští technici získali cenná data a poučili se z neúspěšného přistání, ale já se ptám k čemu jim to je když lander pro misi 2020 stavět nebudou, sině pochybuji, že by stavěli nějaký pro další mise a že by Rusové čekali na jejich poznatky, tomu snad nevěří nikdo.
    Ruské radary již před padesáti lety spolehlivě řídily verniery na měsíčních sondách takže obavy o ruské radary, pokud se o ně Italové báli, jsou liché. Systém je pro Mars prakticky stejný. Italové tedy za naše peníze ” objevovali Ameriku” s nevalným výsledkem a navíc padesát let poté.
    Pokud se týče výtky, že se nedržím tématu článku, pak jsem jen vyjádřil svůj a jak se zdá z následné diskuze neojedinělý názor na hodnocení Schiparelliho jako ” částečného úspěchu”, obsažené v článku.

    • Dušan Majer napsal:

      Již několikrát jsem vám napsal a udělám to i teď: To, že nevidíte význam něčeho ještě neznamená, že tam ten význam není. Na projektu pracovalo velké množství odborníků, kteří vědí, co dělají mnohem lépe než vy.

  4. David R napsal:

    Ad Schiaparelli. Já svůj vlastní neúspěch (a že jich bylo, pracuji také ve vývoji) nazývám vždy neúspěchem (eventuálně ještě peprněji), a ať se tady někdo třeba staví na hlavu, tak to prostě je.
    Nicméně, je-li ten neúspěch součástí cesty, která pokračuje někam dál (popř. aspoň ukáže, co je slepá ulička), pak i ten neúspěch je přínos. Každá zkušenost holt něco stojí. Takže proč se o tom hádat. Konec konců, SpaceX dnes spolehlivě přistává, a to díky zkušenostem, které získali právě z těch neúspěšných pokusů o přistání.
    “Zajíst si k Rusům pro zkušenosti” je sice teoreticky možné, ale pokud nechcete udělat totální repliku (včetně prehistorických součástek), tak se lidská chyba stejně nedá vyloučit (třeba špatně určíte potřebný rozsah senzoru zrychlení, že) a konec konců, lidská chyba může nastat i při výrobě té totální repliky. Takže ani tudy cesta nevede. A mimochodem, ty zkušenosti Rusů teké nespadly z nebe – i když, pokud se to rčení vezme doslovně …

  5. Spytihněv napsal:

    Článek na horké téma. InSight ukrajuje teprve první stovky tisíc km. 28 celkem obsáhlých příspěvků. A jen jeden se InSight týká. Pozoruhodné 🙂

    Ale abych se také přidal. Spor úspěch/neúspěch EDM zde zuřil už před dvěma lety, kdy to bylo zcela čerstvé. Já osobně tehdy také zastával názor, že když se modul rozbije o Mars, úspěch to nepřipomíná. Pak jsem se v tom pochopitelně začal hrabat a trochu jsem změknul. Ale spíš proto, že se mi líbí pátrat po detailech při podobných akcích. Jinak si myslím, že se určitě nějaké zkušenosti získaly, ovšem ne všechny plánované a otázkou je, zda to bude za dva roky stačit, když se přece tento demonstrátor vysílal kvůli ExoMarsu 2020.

  6. rhronza napsal:

    Sondě InSight přeji klidný let a v listopadu se těšíme na přistání 🙂

  7. David M napsal:

    Italové umí dobře design a módu. To, že neumí ani válčit věděl už Hitler. Svěřit jim sondu asi nebyl organizačně dobrý nápad. Nicméně netvrdím, že neměli velmi dobré low level programátory a vývojáře.

    Mám ale jiný dotaz. Existuje někde web, kam tým okolo InSight dává aktuální data? Myslím tím trajektorii, nějakou grafiku a údaje o rychlosti a podobně.

  8. Jaroslav Jansa napsal:

    Jak ve vědě tak v letectví a kosmonautice je každý neůspěch a tedy i mise Schiaparelli bude brána jako poučení pro svou další práci.

  9. bill napsal:

    Drtivá většina vizionářských projektů je chozením s loučí v temném labyrintu poznání. Vědecký přístup významně eliminuje počet chyb, ale pořád jsme ještě lidé ne stroje, takže lidské chyby to všechno budou stále provázet. Pozitivní na tom je to, že i chyba (přiznaná/pochopená) je posun vpřed.

  10. JohnnyAzbest napsal:

    Názor Jiného je třeba respektovat, stejně jako boj proti němu, pokud se vymyká našemu smýšlení, o tom žádná, nicméně, bylo by fajn, kdyby se příspěvky týkaly aktuální sondy, jímž je InSight, nikoli S. Upíráte tak pozornost sondě, která si ji jistě zaslouží. Za sebe tedy jen dodám: GO InSight, hodně štěstí a snad nám vynahradíš to dvouleté čekání skvělými a ještě lepšími výsledky.

Zanechte komentář