21 května, 2018 
Jediný Čech, který od roku 2014 pracuje v nejprogresivnější firmě, která v posledních letech udává trendy letů do vesmíru, tedy ve SpaceX, se rozhodl na vlastní žádost opustit tuto pracovní pozici a vrátit se i s rodinou do České republiky. David Pavlík prošel během své čtyřleté služby v kalifornské firmě několika pozicemi – od psaní programů pro zpracování velkého objemu dat přes vytváření autodestrukčního systému raket Falcon až na manažera programového vybavení lodí Dragon. K odchodu se rozhodl po zdravé úvaze i s přihlédnutím k vysokému pracovnímu tempu. Ve SpaceX totiž většinou lidé vydrží mnohem kratší dobu. Pokud Vás zajímá, co vše Davidovi přinesla práce ve SpaceX, na co nejvíce vzpomíná, co považuje za největší úspěch, nebo co bude v České republice dělat, mám pro Vás dobrou zprávu. Jsme spolu dohodnuti na velkém rozhovoru, který by měl na našem webu vyjít v nejbližších týdnech a ve kterém se pokusíme probrat pokud možno úplně vše. Prozatím si můžete přečíst rozsáhlejší článek na webu Forbes.
Závěrem tohoto krátkého článku mi dovolte, abych jménem celé naší redakce Davidovi poděkoval za to, jak dobré jméno dělal zlatým českým ručičkám ve firmě, o které mluví celý svět.
Zdroje informací:
http://www.forbes.cz/
Zdroje obrázků:
Archiv Davida Pavlíka
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Skvělá zpráva pro Česko 🙂
Mám dojem, že paní Pavlíková ve Zlíně prohodila, že by chtěla aby děti chodily do českých škol
Rodina hrála významnou roli, ale hlavním důvodem bylo silné pracovní vytížení.
A to je právě ta nejlepší informace o Davidu Pavlíkovi, že je ze Zlína, takže si za ním přijdu pro podpis a budu moc doufat, že ho dostanu.
David určitě neodmítne. 😉
🙂
Nu, co dodat. Davidovy zkušenosti jsou obrovské – v kiwi.com bude velice významnou posilou core týmu. A rodina je rodina. Je dobře, že jí dal přednost.
Jen je škoda, že už nás (čechy) do SpX na exkurzi asi dlouho nikdo „nepropašuje“.
🙂
To je pravda, ale ono to bylo zkomplikované už v posledních měsících, kdy zaměstnanci už nemohli brát každého – jen rodinu a nejužší okruh známých.
Njn, když firma naroste na 7000 zaměstnanců, tak už to není žádný startup, kam by se mohli vodit libovolní známí na obhlídku bez omezení. Celkem to chápu, ale znamená to, že se dovnitř asi nikdy nepodívám. 🙁
Klasická zkušenost s dobrým koncem , pro který je třeba mít skutečnou odvahu.
Blahopřeji k rozhodnutí.
Když pracujete pro firmu na čele peletonu, máte skvělou pracovní pozici, postup a výsledky tak je někdy neuvěřitelně těžké se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, kam se řítíte a udělat si takové malé osobní má dáti/dal. Pan Pavlík to dokázal a tak nezbývá než mu k rozhodnutí blahopřát.
Pokud budete dávat do rozhovoru nějaké otázky od čtenářstva, tak bych moc prosil tuto : Kde byl ten bod zlomu ? 🙂
Já mám pocit, že konec už byl naznačován v rozhovoru v říjnu, kdy probíhala diskuze Petr Melechin, Dušan Majer X Otto Fabri, David Pavlík. Což jen znamená, že bod zlomu musel být už předtím.
Možná nějaké takové otázky zařadíme, ale rozhodně ne všechny. Tuto však již na svém seznamu mám, ale i tak díky. 😉
Doporučuji omezit používání slovo které. Čte se to blbě a nemá to úroveň
Díky za tip, v článku jsou jen dvě místa, kde jsou varianty tohoto slova relativně blízko u sebe, ale pořád má jejich výběr svůj důvod.
Nemám pocit, že by se článek četl blbě. Naopak, je to citlivé téma a Dušan ho zvladl podat skvěle.
Davide, díky za vše. Hlavně za motivaci 🙂