Čína nezahálela a vstoupila do roku 2018 rovnýma nohama, když si hned v úterý 8. ledna připsala druhý globální start nového roku. Raketa Dlouhý pochod 2D vypustila na oběžnou dráhu druhou dvojici snímkovacích družic GaoJing. Ty mají fungovat v rámci rozvíjejícího se programu SuperView, který si klade za cíl poskytovat komerčnímu trhu snímky zemského povrchu a další výsledky pozorování. Družice GaoJing 1-3 a 1-4 byly vyneseny z kosmodromu Tchaj-jüan ve 4:24 našeho času, tedy v 11:24 místního času. Krátce po startu přišlo potvrzení úspěchu jak od státních médií, tak od provozovatele družic, což následně potvrdili i nezávislí sledovači satelitů.
Třetí a čtvrtý člen budované sestavy se dostal na heliosynchronní dráhu, odkud bude posílat snímky svému operátorovi – Space View Tech Co. Ltd. z Pekingu. Program SuperView-1 je znám též jako GaoJing-1 a měl by být dokončen v roce 2022, kdy bude disponovat především šestnácti optickými snímkovacími družicemi s rozlišením půl metru na povrchu Země. Další čtyři družice mají mít rozlišení ještě lepší a čtyři družice budou vybaveny radarem v pásmu X pro vysoce detailní snímkování povrchu za každého počasí (mraky jim nevadí). Tyto stroje zajistí pokrytí celého světa a doplní je ještě několik mikrodružic, které mají pořizovat video, počítá se i s hyperspektrálními družicemi pro speciální požadavky zákazníků.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Každá z družic GaoJing 1 váží 560 kilogramů a je založena na platformě CAST-3000B, která díky možnosti rychlé změny orientace umožňuje rychlé pořizování snímků. Životnost je stanovena na osm let a na palubě najdeme výkonné vybavení pro pořizování různých snímků – u černobílých fotek se dá dostat až na zmiňované rozlišení 50 centimetrů, v případě multispektrálních snímků klesá rozlišení na dva metry. Data pro multispektrální snímky se sbírají ze čtyř kanálů modrého (450-520 nanometrů), zeleného (520-590 nm), červeného (630-690 nm) a blízkého infračerveného (770-890 nm).
Zdroj: http://spaceflight101.com
Optika pokryje na povrchu Země oblast širokou 12 kilometrů, přičemž snímkovat je možné jak v režimu jednoho dlouhého pásu, tak i v režimu mnoha jednotlivých cílů. Existuje i možnost využít stereo-snímkování – stačí nafotit danou oblast z různých úhlů, možné je také postupně nafotit několik dlouhých pruhů vedle sebe. Družice mohou velmi dobře měnit sovu orientaci – rotaci kolem hlavní osy mohou provádět v rozsahu +/- 30° a pokud zákazník nechce snímky z nadhledu, je možné se otočit až o 45° oběma směry.
Družice byly optimalizovány pro vytváření přesných map, detekci změn, průzkum s vysokým rozlišením, stereo-snímkování a monitorování různých událostí včetně mimořádných. Družice poskytnou frekvenci snímkování jednoho místa menší než 4 dny a jediná družice zvládne za jediný den nafotit oblast s rozlohou až 700 tisíc kilometrů čtverečních. Data se ukládají do palubní paměti s kapacitou 2 TB a na Zemi se odesílají rychlostí 450 Mbps přes kanály v pásmu X.
Zdroj: http://spaceflight101.com
První dvojice družic GaoJing letěla do vesmíru 28. prosince 2016, ale raketu Dlouhý pochod 2D tehdy potkal problém na prvním stupni. Let sice neskočil havárií, ale jelikož se první stupeň předčasně vypnul, musel ten druhý dohánět vzniklou ztrátu, ale nakonec oběžné dráhy dosáhl. Původně plánovaná oběžná dráha měla ležet ve výšce 520 kilometrů, ale raketa uvolnila družice na protáhlé dráze s nejvyšším bodem 524 km vysoko, ale nejnižší bod byl pouze 213 km nad Zemí. Pozemní operátoři tedy poslali družicím pokyny, aby s pomocí vlastního pohonu zakulatily dráhu ve výšce 520 kilometrů. Použití paliva však způsobilo zkrácení jejich životnosti.
U aktuální dvojice, tedy GaoJing 1-3 a 1-4 už to byl jiný příběh – jejich let na oběžnou dráhu (opět na raketě Dlouhý pochod 2D) byl bez problémů. Americké vesmírné monitorovací velitelství zaznamenalo dva nové přírůstky do rodiny SuperView na dráze 517 × 535 kilometrů, která byla vůči rovníku skloněna o 97,58°, což jen potvrdilo úspěšné dosažení oběžné dráhy. Dvě nové družice nyní budou v dalších týdnech provádět manévry, aby dokončily fázování oběžných drah s první dvojicí družic. Cílem je, aby oběžné dráhy obou dvojic byly vůči sobě otočené o 90°, což zajistí optimální frekvence opakovaných snímků různých oblastí.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Na závěr článku ještě pár slov o samotné nosné raketě. Jednalo se již o 261. start nosiče z rodiny Dlouhý pochod a o 36. misi rakety Dlouhý pochod 2D, která debutovala v roce 1992. Raketa vznikla jako dvoustupňová varianta nosiče Dlouhý pochod 4 a byla optimalizována pro lety na nízkou a heliosynchronní oběžnou dráhu. Až do výše popsaných problémů z prosince 2016 měla tato raketa úctyhodnou bilanci bez sebemenšího zaváhání.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Jedná se o dvoustupňovou raketu o výšce 41,1 metru a průměru 3,35 metru, která při startu váží 226 tun. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dopravit 3500 kilogramů, na dráhu heliosynchronní je to pak 1300 kg. Oba stupně rakety spalují oxid dusičitý (okysličovadlo) a nesymetrický dimetylhydrazin (palivo). Během prvních 157 sekund po startu pracuje první stupeň s motorového modulu YF-21C, který tvoří čtyři motory YF-20C. Ty společně generují tah 2 962 kN. První stupeň měří na výšku 27,9 metru a jeho průměr je 3,35 metru, přičemž nádrže pojmou 14,9 tun paliva a okysličovadla, takže celková hmotnost stupně při startu je 187,2 tuny.
Po vyhoření a odhození prvního stupně se práce ujme stupeň druhý s délkou 10,9 metru a standardním průměrem 3,35 metru a startovní hmotností 37,5 tuny. Do jeho nádrží se vejde 35,49 tun pohonných hmot, které proudí k hlavnímu motoru YF-24C s tahem 742 kN a ke čtyřkomorovému vernierovu motoru s tahem 47,1 kN, který slouží k řízení orientace i k přesnému zakulacení dráhy. Raketa může být vybavena hned dvěma typy aerodynamických krytů – jejich průměr může být 2,9 nebo 3,35 metru.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/12/Gaojing-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/12/Gaojing-1-3.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/12/Gaojing-1-2.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/01/GJ-03-04Launch-4.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/01/1482946645109624.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/01/GJ-03-04Launch-2.jpg
Tá hmotnosť toho paliva v druhom stupni podľa textu asi nesedí celková hmotnosť rakety je 232t, celková hmotnosť prvého stupňa s palivom je 192.7t tak z toho vychádza hmotnosť druhého stupňa na 39.3t. Niektorý údaj bude asi zle.
Bohužel zdrojový článek to má přesně takto a nedokážu dohledat žádný jiný zdroj, kterým bych to mohl ověřit. I anglická wiki používá stejné údaje.
@Dušan, podle anglické wiki to vypadá, že 232 tun je celková suchá váha a 182t + 53t je čistě palivo.
232 tun suchá váha mi připadá hrozně moc. Vždyť první stupeň F9, který je cca stejně vysoký, váží v suchém stavu zhruba desetinu.
Presne tak. Z fleku tiež neviem koľko je suchá hmotnosť CZ-2D ale je to určite menej ako 232 ton.
Páni, treba hľadať z viacerých, relevantnejších zdrojov a dobre v nich čítať. 😉 Jeden z najrelevantnejších je tento http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-2/Description/Frame.htm. Z neho vyplýva že celková hmotnosť verzie rakety CZ-2D použitej pri tomto štarte je 226 ton, z toho na palivo pripadá 210 ton. Suchá hmotnosť je teda cca 16 ton.
Díky za odkaz, sice v něm nikde nemohu najít hodnotu 226 tun coby startovní hmotnost, ale to by znamenalo, že tento údaj máme v článku špatně. Chyba tedy zřejmě bude v hmotnostech jednotlivých stupňů.
Tam sa musíš preklikať do Vehcile Design CZ-2 (2) na ľavej lište a v tabuľke sú všetky údaje dohladateľé. 😉
Aha, moc díky!
První stupeň pojme 174.9 tun paliva a ne 183, celkově váží první stupeň 187,2 tun a ne 192,7. Hlavní rozdíl je ale na druhém stupni. V něm je 35,49 tun paliva a ne 52 tun. Díky moc za tip, tenhle web budu moc rád používat.
Rado sa stalo. 🙂
Marian> Teda, design fakt příšerný bolehlav, jak z přelomu tisíciletí, jen tam chybí rotující zavináč nebo létající obálka 🙂
Ale obsažené informace to vizuální peklo s přehledem vyvažují.
Každopádně díky za tip.
Suchá hmotnost prakticky stejná, jako hmotnost paliva? Ciolkovského číslo 2? To by při Isp, kterého UDMH/N2O4 motory dosahují, bylo strašně, strašně málo muziky. Je mi jasné, že „zapomínám“ na to, že je to vícestupňový nosič, ale i tak, strašně, strašně nadhodnocená suchá hmotnost.
marian: Díky za odkaz, také niečo som hľadal… 🙂
to Dan: Odporúčam čítať/počítať pozornejšie. 😉 Neviem kde si zobral že suchá hmotnosť je prakticky rovná hmotnosti paliva, ked bolo jasne napísané, že suchá hmotnosť celej rakety je cca 16 ton, hmotnosť paliva 210 ton.
Marian> viz bohyn 11.1.2018 (13:57)
Aha, ty si myslel ešte ten príspevok. To ano, to sme predsa hneď rozriešili že ten údaj bol blbosť. 🙂
Marian> jj, to je tak, když si něco přečtu a jdu se vyjádřit ještě předtím, než si přečtu i reakce ostatních 🙂
Nechce sa mi veriť, úplne vetám…
SuperView, který si klade za cíl poskytovat komerčnímu trhu snímky zemského povrchu a další výsledky pozorování…
Primárny cieľ bude asi poskytovať snímky armáde a tajným službám.
Ale prečo si popri špehovaniu nezarobiť? Veď podobné snímky poskytujú na Západe, už aj USA, ESA, JAXA napríklad s enviromentálnych satelitov. Utajeniu podlieha asi len citlivosť a presnosť snímkovania. Tá sa dá pre komerčné účely napríklad šifrovane zhoršiť. V minulosti sa komerčne poskytovali horšie údaje s GPS, ako armáde.
Google ale už dávnejšie odsúhlasili presnejšie snímky máp pre komerčne účely a Internetový svet a tak som zaregistroval, že svet sa začal meniť.
Nastúpila kozmická éra, kde už nie je potreba až tak utajovať každodenné monitorovanie povrchu Zeme, lebo zákazníci si to môžu kúpiť od inej vesmírnej konkurencie a tu ešte bude posiľovať súkromný vesmírny sektor svojou pestrou ponukou.
Vojakom a špehovákom môže to monitorovanie komerčný svet, nejaké tie náklady na monitorovanie preplácať. Minule som čítal o nastupujúcej samoučiacej sa umelej inteligencie, ktorá prečesáva satelitné snímky a hľadá oveľa úspešnejšie ako ľudia. Napríklad Čínské raketové systémy. Určite ta samoučiaca sa umelá inteligencia prečesavá a hľadá aj Severo Kórejske rakety a paranoickí Kimovci sa majú načo tešiť, že až toľko toho neutaja. Aj keď rušenie GPS navádzania už v Severnej Korei poznajú cez desať rokov. Oproti Irackému Sadámovi sú tam oveľa chytrejší a tak zasahovanie raketami navádzanymi pomocou GPS nemusí byť až tak úspešné presne.
Na základe paranoje v minulej studenej vojne rozpoznávali v USA zo satelitných snímkov ruské raketové základne, pretože tieto prísne strážené objekty pred nepriateľskými agentmi museli mať trikrát oplotenie. A tak stačilo sa najviac zameriavať zo satelitných snímkoch na objekty s viacnásobným oplotením.
Rusi už poznajú dnes aj rôznu protisatelitnú kamufláž. Majú aj maketové a nafukovacie armády. A tak sem tam informácie, že ich armády záhadne zmizli. Alebo niečo niekde rozmiestnili ale v skutočnosti to tam nie je. Dokonca Rusi už za Gorbačova vedeli, že USA a Briti podľa zvuku motorov ponoriek zisťujú o ktoré ponorky a posádku šlo a mali podmorské káble, ktorí zachytávali ich ponorky. Rusi nedali vedieť, že už o tom vedia. Raz sledujúcim ponorkám poslali torpedo, ktoré presne napodobňovalo zvuk motorov ich ponoriek a smečka sledovacích ponoriek sa veselo hnala za klamlivým torpédom. V USA mali vtedy veľký poplach, že im ruské jadrové ponorky zmizli z monitorovania a našli ich asi po dvoch týždňov. Gorbačov mál údajne lepšie rokovacie podmienky kvôli danému incidentu.
Dnešným veľmociam sa oplatí poskytovať za maličkosť aj rôzne Internetové služby.
Veď pomocou takých služieb majú pod kontrolou internetový svet a vedia už o nás viacej ako pripúšťame pri spovedí. Je len zaujímavé ako sa zo svetového špehovania obviňujú navzájom naše veľmoci.
Vo Vatikáne kritizujú našich genetikov, že sa hrajú na stvoriteľa a miešajú sa do jeho právomoci. Vo Vatikane im akosi vôbec nevadí, že niektorí sa hrajú na vševedkov a tiež sa miešajú tak do Božských právomoci. Vedia o nás viacej ako pripúšťame pri spovedí. Oni ale oproti kňazom nemajú etické problémy porušiť tie spovedné tajomstvá.
Momentálne je ale oslabená kritika celoplošného svetového špehovania našimi veľmociami, veď musia hľadať tých teroristov. Bina Ládina údajne zameriali aj pomocou satelitných snímkov. Dala sa vypočítať výska chlapíka, ktorý si v Pákistane pobehoval po dvore na prechádzku. Vedelo sa už že je veľká pravdepodobnosť, že je to chlapík, ktorého tak dlho hľadajú. Na stopu ich síce nepriviedol mobil. Stačilo ale, že agenti zachytili, že mobil si jeho spojka vypínala pred cestou k Ládinovi.
Aká je teda citlivosť a presnosť snímok armád a tajných našich podarených veľmoci?
Nejaké tie snímky pustili zo Sýrie už aj Putinovci. Ukazovali dokonca aj kamióny údajne s pašovanou ropou. Citlivosť satelitných snímkov sa pre komerčne účely asi znižuje umelo. Na sledovanú oblasť, môžu ale naše vesmírne veľmoci poslať aj nejaké dróny, ktoré im tie sledované ciele detailnejšie spresňujú.
Zmierime sa so skutočnosťou, že 21 storočie pri obrovskom náraste vesmírnych aktivít bude znamenať aj koniec súkromia? Sauronové oka našich veľmocí sú už holá skutočnosť, nielen rozprávkový príbeh.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%A9_asociace
Jsem natvrdlý, nebo jste se pokusil o diagnózu? 🙂
Na pamiatku Snowdena,ktorý nám pomohol odhaliť neskutočné celoplošné sledovanie sveta Musí sa v súčasnosti ukrývať v ženských oblečeniach aby ho nezasiahla tvrdá odpoveď naších Západných údajne demokratických tajných služieb. Snowden bol rovnako ako ruský atomový vedec už navrhnutý na Nobelovu cenu. Možno sa jej tak skoro nedočká!
https://sk.wikipedia.org/wiki/Edward_Snowden
Je to OT ale Snowden určite nemá svoju ochranu založenú na ženskom oblečení…
Trochu mi vrta hlavou ta zivotnost 8 let.
Predpokladam teda ze pujde o zivotnost od 2022 kdy by mela byt cela sestava.
Avsak jestli tomu rozumim tak na urctitych pasech zeme uz by to fungovat melo hned ne? Ci je to funkcni jen jako cela sestava?
Životnost se týká každého jednotlivého satelitu.
Podle mě máte prohozenou červenou a modrou barvu kanálů, modrá má rozhodně kratší vlnovou délku, než červená. Ostatně velmi napovídající je i to, že červená by měla být vedle infračervené.
Díky, opraveno.