Firma Orbital ATK se může pochlubit úspěšným milníkem při vývoji pokročilého motoru na tuhé palivo a dalších technologií, které najdou uplatnění na nové generaci středních a velkých kosmických nosičů. Firma zároveň zahájila úvodní výrobní fázi nosiče NGL (Next Generation Launch vehicle) a 27. října provedla zkoušku strukturální pevnosti. Šlo o test zaměřený na chování pláště motoru, který je vyroben ze speciálního vysokopevnostního kompozitu. Síly, které na konstrukci působily, představovaly 110% nominálního tlaku při chodu motoru. Na začátku roku 2018 bude tento plášť motoru naplněn inertní náhražkou paliva, načež se odešle na kosmodrom, kde podstoupí testy spojené s manipulací a pozemními operacemi.
NGL má vytvořit novou rodinu raket, která bude schopná vynést celé spektrum družic zajišťujících národní bezpečnost, stejně jako nejrůznější družice vědecké či komerční, které jsou moc velké na to, aby létaly na raketách Pegasus, Minotaur, nebo Antares, které Orbital ATK provozuje. Rakety z rodiny NGL budou sdílet stejný pohonný systém, strukturální díly a avioniku s dalšími nosiči od Orbital ATK. Firma zároveň dodává, že tyto díly se používají i na systémech protiraketové obrany, cílových tělesech, nebo strategických raketových systémech. Díky tomu bude moci NGL dostat například otestovanou avioniku, která již má za sebou více než sto misí.
Další fáze celého programu by mohla přijít v polovině roku 2018, kdy by mělo americké letectvo udělit smlouvu o spuštění služby. Orbital ATK následně začne s vývojem samotné rakety, ale i odpalovacího komplexu, přičemž práce by měly probíhat na mnoha různých místech – od sídla v Promontory a Magna v Utahu, přes Iuka (Mississippi), Chandler (Arizona), až po Kennedyho středisko (Florida) a Vandenbergovu základnu (Kalifornie).
Zdroje informací:
https://www.orbitalatk.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…1d1e434f2fbd372e26a0933acd684ce9&oe=5A6919C9
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…c4e4aaed142fa408b2dc06337945284a&oe=5A637509
Zajímavé, tak Orbital ATK si chce vyšlápnout do vyšší třídy raket. Dobře tomu tak. Přišlo mi vždy líto, že Antares léta jen na ISS. Pevnější plášť snese vyšší tlak, tj vyšší výkon, možnost použít účinější palivovou náplň, či „jen“ úspora hmotnosti. Jen přemýšlím, jestli 110% není málo. Ale dopředu neznám specifikace, které to musí splňovat.
Velmi pravděpodobně je to „jen“ úspora hmotnosti.
Motory na tuhá paliva už jsou dnes tak vypiplané, že už jejich výkony moc vylepšovat nepůjdou.
Dobrý to počin od ATK. Palivo by mohlo být slisováno do tvaru koláčů a okraj může být opatřen termickým zpomalovačem hoření pro ochranu pláště.
Není to krok zpět v době, kdy klíčová bude znovupoužitelnost?
To rozhodne až budoucnost. Situace je stále otevřená.
Možno áno ale na druhú stranu Motory na TPH budú mať využitie ešte dlho pekný príklad je Ariane 6 a Vulcan kde Ariane 6 bude mať práve kompozitné boostre navyše niesú až tak drahá hračka na jedno použitie v prípade sériovej výroby.
Tak oni ty motory mají vyvinuté (a pořád vyvíjejí) pro balistické rakety. Jenom se je snaží pořád prodat i do „civilu“. Jiné motory snad ani nedělají.
Pokud bude mít příští rok Falcon 9 Block 5 úspěch, je s motory na TPH ve střednědobém horizontu amen.
Tedy až na ty balistické rakety, tam se asi znovupoužitelnost neujme. 🙂
A nejenom to, nemusis u nich resit tankovani, je skladujes v sile roky, vytahnes a odpalis.
TPH motory jsou zatím nejpraktičtěji použitelné co máme – vyrobíte ji, měsíce či roky ji skladujete a pak už ji jen vyvezete na odpal a startujete… to žádný jiný palivový systém zatím neumí.
Kupříkladu vojáci to začali cpát do balistických raket ihned po vychytání dětských nemocí.
Když odbočíme od firmy ATK a budeme se bavit o menších nosičích, tak využitelnost by mohla být stále ekonomická při vynášení mikrosatelitů které se nepodaří z různých důvodů přibalit k nějaké větší (reusable) raketě.
Mohlo by to být ekonomické i jako booster ke znovupoužitelné raketě. Asi ne jako megaboostery k Ariane, které jsou hlavním poskytovatelem tahu, ale k raketě typu Atlas V, která se s lehkým nákladem obejde i bez nich, by to mohlo být užitečné a možná i levnější než ji obkládat dvěma reusable boostery do heavy varianty, když náklad jen o trochu převyšuje nosnost základní verze. Záleželo by na situaci na trhu. Kdyby se vyskytovala nějaké mezera, její vykrytí boosterem na tuhé palivo by nemuselo být od věci.
Pokud ovšem náhodou zrovna na Floridě nemrzne.
Po úpravě konstrukce jim již mráz nevadil.
Chápu co tím chcete říct.
ALE to byla chyba konstruktérsko-politického zadání (že stupeň se přepravoval po státech rozmontovaný:
– nebylo to ekonomické z hlediska samotné konstrukce (o ekonomičnosti byla řeč)
– neslo to sebou komplikace v konstrukci (protože u TPH je celý stupeň defakto „tryskou“, je protismyslné a rizikové aby byl rozmontovatelný, ačkoli to není nemožné)
Stacilo na antares dat mensie urychlovacie stupne a mali by super raketu.