sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Phobos nad Marsem

Možná vás nedávno zaujal nově zpracovaný snímek většího z Marsovských měsíčků s atmosférou a povrchem planety pod ním. Možná jste se dokonce s podobnými snímky ještě nesetkali. Pohled na takové snímky má mít své místo i na portálu o kosmonautice, protože je pěknou ukázkou vedlejšího produktu dobývání vesmíru. Tento vedlejší produkt by měl být ale chápán jako důležitý, protože veřejnost často ocení právě tyto snímky, než jen suchá data. Navíc, jak možná víte, tato fotografie není v historii ojedinělá a tak po kratším hledání, které jsme vám s dovolením ušetřili, můžeme uvést i jiné podobné obrázky z minulosti. Závěrem si určitě tento zvláštní měsíc zaslouží i jeden detailní pohled v nepravých barvách. Článek budiž oslavou krás vesmíru i toho, jak se na jednu věc dokázaly podívat kosmické sondy tří různých agentur.

První obrázek, který vidíme ve výřezu výše, má i svoji širší alternativu, kterou uvádíme na druhém obrázku. V obou případech ji pořídila indická sonda Mars Orbiter Mission, známá dnes spíše jako Mangalján. Snímek není nový, pořízen byl již 14. října 2014 (viz též Twitter Mangalján), tak snad neurazí. Na druhé straně Emily Lakdawalla jej uvedla v novém provedení. Phobos na něm není tak tmavý a fotka má prostě své kouzlo.

Phobos a Mars. Zdroj: ISRO / ISSDC / Emily Lakdawalla
Phobos a Mars. Zdroj: ISRO / ISSDC / Emily Lakdawalla

Výše uvedené obrázky opět připomněly, jak krásný umí být svět planet a jak úžasné je, když jej můžeme znovu a jinak pozorovat. Dříve nám naprosto bezprecedentní pohled na měsíc Phobos poskytla také Evropská vesmírná agentura prostřednictvím své oběžnice Mars Express. Oba detailní pohledy nabízíme v plném rozlišení na klik v odkazu a níže je jen jejich společná sloučená a zmenšená verze. Co na tom, že byly zveřejněny již v roce 2010, jsou dechberoucí.

Phobos z Mars Express / kamera HRSC. Zdroj: ESA/DLR/FU Berlin
Phobos z Mars Express / kamera HRSC. Zdroj: ESA/DLR/FU Berlin

Začali jsme poněkud vzdáleným, ale kouzelným snímkem z indické kosmické sondy, pokračovali nádherným a detailním snímkem ze sondy evropské. Náš pohled na měsíc Phobos tak nemůžeme zakončit jinak, než obrázkem americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Barvy jsou nepravé, ale detaily skvostné. Pokud se k vám ta informace nedostala, tak velký kráter, který jakoby ani měsíci nepatřil, je Stickney (Angeline Stickney byla manželka objevitele marsovských měsíčků Asapha Halla). Je obdivuhodné, že tělesa této velikosti, ať už v pásu planetek, nebo jako zde u Marsu, jsou schopna přežít tak ohromné srážky, tvořící tyto nečekaně velké krátery. Ještě větší záhadou zůstávají rýhy, nacházející se na velké části povrchu. Ale záhady, to je to, proč se dělá věda a snad se brzy své sondy dočká i Phobos a podaří se prolomit prokletí kosmických sond, které se jej měly pokusit zkoumat. Obě předchozí sovětské mise Fobos selhaly v blízkosti Marsu (jedna i chybným povelem) a další sonda se dokonce ani na cestu k Marsu nedostala, když uvízla na zemském orbitu (Fobos-Grunt).

Kráter Stickney. Zdroj NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Kráter Stickney. Zdroj NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Dodatek 3.5., 20:00:

Jak se ukazuje, i zakončený článek si někdy zaslouží pokračování. Tentokrát je to i díky vám, protože pozornému čtenáři „marianovi“ narozdíl ode mne neutekla ještě jedna úžasná fotka Phobosu nad Marsem. A to právě ze zmiňované sondy Fobos 2. Snímek stihla pořídit ještě několik dní předtím, než došlo k jejímu selhání. Děkujeme za upozornění.

Phobos nad Marsem ze sondy Fobos 2. Zdroj: http://www.planetary.org
Phobos nad Marsem ze sondy Fobos 2. Zdroj: Russian Academy of Sciences / Ted Stryk

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
https://twitter.com/mangalyaan
http://www.americaspace.com/
http://www.unmannedspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/B_RSgI5VAAAKdLF.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2016/20161006_MCC_MRC_20141014T112559854_D_GDS-phobos.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=800b60c0d19a974441166bfb4e648f6d&act=attach&type=post&id=23081
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=800b60c0d19a974441166bfb4e648f6d&act=attach&type=post&id=23082
http://www.planetary.org/multimedia/space-images/mars/phobos_mars_vsk_19890228_1330.html

 

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
marian
marian
8 let před

Len pripomínam, že v článku okrajovo spomenutá sovietska sonda Fobos 2 predtým ako zlyhala tiež stihla poslať niekoľko na tú dobu veľmi pekných snímkov Phobosu nad Marsom(vid napr. http://www.planetary.org/multimedia/space-images/mars/phobos_mars_vsk_19890228_1330.htmlhttp://mentallandscape.com/C_Fobos_11.jpg)

Malky
Malky
8 let před
Odpověď  marian

Nemůžu si pomoct, ale ta první fotka vypadá jako animace z nějaké staré PC hry 🙂

maro
maro
8 let před
Odpověď  Malky

To ale tak vypadají všechny. Jak ta z toho Fobos 2 tak ta z toho MarsExpresu. Fobos je tak temný šutr, že na něm nejsou z těchhle vzdálenosti vidět žádné stíny, žádné odrazy a okraj je jako, kdyby to někdo vystřihl nůžkama. Tedy přesně jako ty staré animace, které ale samy od sebe ty opary a odrazy taky neuměly.

maro
maro
8 let před
Odpověď  Malky

P.S. To je nakonec i důvod proč i ta superdetailní fotka je v nepravých barvách. Lidské oko není trénováno ani nemá zálibu hledat detaily v tisíci odstínech skoro černé.

zvejkal
zvejkal
8 let před

Krasne.

Radim
Radim
8 let před

Na těch prvních fotkách je dobře vidět, že Phobos je ve srovnání s naším Měsícem „jen“ velký šutr. Názorné a krásné!

Kenny007
Kenny007
8 let před
Odpověď  Radim

Mít takový dvacetikilometrový šutr s vázanou rotací u Země, to by byla stanice..

Alois
Alois
8 let před

Indové mohou být právem pyšní na svou sondu u Marsu. Nejen, že uspěli na první pokus, ale zvládli velice složitou trasu a ačkoli sonda má být “ jen“ technologická, posílá velice kvalitní snímky.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před

Jak těsné bylo to setkání MAVEN a Phobosu 6. března? Phobos se pohybuje přibližně 1 km/s, MAVEN ho minula o 2,5 minuty, což by asi znamenalo nějakých 150 km, ale do toho ještě vlastní rychlost sondy a její dráha, která je přibližně kolmá na dráhu Phobosu… Jaká tedy byla ta vzdálenost?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.