Vzpomínáte si ještě na 20. listopad loňského roku? Tehdy se s pomocí rakety Atlas V vydala k obloze pět a čtvrt tuny těžká družice GOES-R, o které se mluvilo jako o meteorologickém satelitu nové generace. V předstartovním článku jsme psali o tom, že družice díky svým šesti přístrojům přinese mnohem detailnější fotky naší planety, které navíc budou pořizovány častěji. Jenže pod pojmem „vyšší rozlišení“ si málokdo dokáže představit něco konkrétního. Nynější fotky jsou proto pro mnoho lidí opravdu hodně velkým překvapením.
Družice GOES-R dosáhla geostacionární dráhy, ze které má krásný výhled na oblast Severní, Středí i Jižní Ameriky. Přesně podle plánu se při zahájení služby přejmenovala – už proto nemluvíme o GOES-R, ale o GOES-16. Níže přikládáme první fotky, které tento satelit poslal 15. ledna na Zemi. U fotky celé polokoule, kterou vidíte napravo, Vám navíc doporučíme i nezmenšený originál. Ten Vám jednoduše ukáže s jak velkým rozlišením tato družice pracuje.
Snímek měří na délku 10 848 obrazových bodů a vysoký je úplně stejně. Jinými slovy – 117 megapixelů. Tomu odpovídá i velikost 27 MB. Při stahování proto dejte pozor – může to trvat déle a některé počítače tak velký obrázek ani nemusí umět zobrazit.
Díky těmto podrobným fotkám, které navíc budou pořizovány s vysokou frekvencí jen v řádu minut budou moci meteorologové detailně sledovat chování atmosféry, oblačnosti, hurikánů, lesních požárů a dalších jevů. Srdcem satelitu je přístroj ABI, který produkuje 95% všech dat z GOES-R, což odpovídá zhruba 200 filmům v HD rozlišení denně! Snímek celé polokoule vznikne jednou za čtvrt hodiny, fotka Spojených států jednou za pět minut a detailní výřezy je možné sbírat klidně i jednou za 30 sekund.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/goes-16-first-light-images/
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2017/goes-16-sends-first-images-to-earth
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/sites/122/2016/11/Cxq_IyKVIAAQ_Y5.jpg-large.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…f252337eb9fd9d202951eb5a9ea23bda&oe=59153A33
http://spaceflight101.com/…/2017/01/ab_moon_from_geo_orbit_med_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_caribbean_high_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_california_med_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_africa_dust_med_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_yucatan_high_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_argentina_med_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_northeast_coast_med_res_jan_15_2017.jpg
http://spaceflight101.com/…/2017/01/abi_north_america_med_res_jan_15_2017_0.jpg
To by mě zajímalo, jak často je Země vyfocena celá. V různém rozlišení jistě různě často. Ale jak? Jsou nějaké odhady?
Docela často.
https://kosmonautix.cz/2014/11/krasa-zeme-z-geostacionarni-drahy/
A meteorologických satelitů je na GEO spousta.
Pokud chcete snímky odjinud než z GEO, tak se nabízí třeba sonda DSCOVR v L1 soustavy Slunce-Země, která snímkuje neustále tu osvětlenou polovinu planety.
Snímkování z nižších drah je těžké odhadnout, protože to provádí kromě civilních družic i spousta vojenských a navíc snímkují jen velmi malou oblast pod sebou (zato v podstatně vyšším rozlišením), takže kdy nasnímají celý povrch, se nedá snadno říct.
Možná vůbec – prázdné plochy oceánů nejsou ničím zajímavým a tak se podle mne nesnímkují vůbec. Možná leda pokud by tam plulo něco vojensky zajímavého…
Lesní požír? 🙂
Opraveno, díky. 😉
By me zajimalo, co na tyhle fotky rikaji experti, co tvrdi, ze Zeme snad ani neni kulata a druzice jsou spiknuti apod…:-)
No co by, že Země není kulatá a družice jsou spiknutí a tyhle snínky jsou z photoshopu… 😉
Přesně tak, oni si vždycky něco najdou. 🙂
No co by, že Země není kulatá a družice jsou spiknutí a tyhle snímky jsou z photoshopu… 😉
aka gula? ved na fotkach disk, cize 2D 😀 😀
Opravdu nádherné snímky z nového GOES-16. Díky za tenhle článek!
Rádo se stalo. Už když jsem je viděl, tak mi bylo jasné, že si zaslouží článek. 🙂
Krásné fotky. U velikostí bych problém neviděl, dnes není pro SW zobrazit i větší, stačí obyčejný IrfanView nebo ACDSee (i staré verze). Trochu pomalejší je Zoner ale jinak, pokud mohu, abych jen neplácal ukázku:
http://abload.de/img/cap01025fcsgz.png
http://abload.de/img/cap01024xjs50.png
x64 verze aplikací zobrazí korektně a rychle i ještě větší snímky s vyšší bitovou hloubkou vč. bezztrátových kompresí typu TIFF (ZIP), JPX (LOSSLESS). SW pro úpravy není třeba komentovat vůbec. Monitor je na každém, větší rozlišení je lepší pro pohodlnější práci.
Nedávno jsem viděl dokument, jak nad Los Angeles ve výšce snad 20 km léta dron s 2 gigapixelovou kamerou a nepřetržitě snímá oblast 6×6 km s rozlišením 15 cm. Policajt před obrovským monitorem si dělal detaily, kde viděl lidem téměř do tváří. A taky se svěřil, že když tohle má k dispozici policie, tak armáda bude mít něco 10x lepšího. A předpokládám že právě na satelitech. Tohle by mě zajímalo…
Armáda má určitě kvalitní prostředky, ale zase na druhou stranu je potřeba krotit některé odvážné spekulace o tom, že její satelity dokáží přečíst SPZ auta, titulky novin a podobně.
Zde jsem optimistou a myslím, že to dokáží. Armáda často svá zařízení podceňuje veřejně, je to logická věc, není vhodné plně odhalit maximální možnosti špionážní techniky. Nevím jak titulky novin, ale SPZ či obličej určitě dají. Minimálně v nějaké rozumné použitelné kvalitě, srovnal bych to s maximální dohledem kvalitního spektivu. Na portrétní foto to není, ale např. terorista se podle toho dohledat dá.
Osobně se domnívám (není to podložené důkazy), že i armádní satelity mohou mít rozlišení nejlépe okolo 5 – 10 cm/pixel. Za nejpodrobnější civilní snímkovací satelit byl při svém startu v roce 2014 považován World View 3 s rozlišením 31 cm/pixel.
Jaké podrobnosti by na Zemi viděl Hubbleův dalekohled? A ten přeci vychází z tajných družic KH-11. Měli průměr dalekohledu víc jak 2 metry. A to bylo v 80.letech.
Rozlišení KH-11 je vidět na těchto snímcích:
http://americaspace.com/wp-content/uploads/2012/06/KH-11-best-SHIPYARD-500×313.jpg
http://mapgroup.com.ua/images/Satelite/USA/KH11/9.jpg
Rozlišení Hubblova teleskopu při namíření směrem na Zemi, je populární formou rozebíráno tady:
https://what-if.xkcd.com/32/
Moderní armádní satelity by na tom mohly být trochu lépe (už proto, že v případě nutnosti létají mnohem níž), ale SPZ (položená na zemi a ne namontovaná na nárazník) by asi byla hranice. Obličej, s rozlišením, ze kterého se dá jen tak tak přečíst SPZ, nebude snímán v moc vysoké kvalitě a navíc by se dotyčný musel dívat nahoru. Při snímání zboku je satelit dál a v cestě mu stojí větší vrstva atmosféry.
je pekne, ze technologie su na vyraznom vzostupe 🙂 ten dron nemohol mat extra optiku, kedze nosnost dronu je obmedzena.
pri rozliseni 15cm bude mat tvar 1×1 pixel, cize farbu oci ten policajt asi nezistil 😀
Reportáž o tom dronu s 1,8 gigapixelovým rozlišením je tu: https://www.youtube.com/watch?v=QGxNyaXfJsA
Proč jsou v postranních částech obrazu patrné obrazové chyby? Takové ty vodorovné čáry.