Soukromá společnost SpaceX dosáhla za poslední roky významných úspěchů. V roce 2008 poprvé dosáhla s nosičem Falcon 1 oběžné dráhy, o dva roky později nasadila silnější typ rakety Falcon 9, za další dva roky už se kosmická loď Dragon poprvé připojila k ISS, v roce 2014 začaly první nesmělé pokusy s přistáváním prvních stupňů a na konci roku 2015 první stupeň úspěšně přistál a po něm to dokázaly i další dva exempláře. SpaceX se etablovala jako osvědčená společnost, která si rychle začala říkat o certifikace pro cennější náklady. Nyní může SpaceX slavit – dočkala se totiž první „tajné“ zakázky.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Svým způsobem to byla otázka času. Už v roce 2015 společnost získala certifikaci pro vynášení armádních družic – sami zástupci Pentagonu tím potvrdili, že vylepšený Falcon je způsobilý soutěžit o zakázky s nejvyšší prioritou národní bezpečnosti. Betty Sapp, ředitelka amerického průzkumného úřadu NRO (National Reconnaissance Office = NRO) ve středu oznámila, že SpaceX byla vybrána pro vynesení tajného satelitu označovaného jako NROL-76.
Aby nedošlo k nedorozumění – nejedná se o první armádní zakázku pro SpaceX. Už vloni Pentagon rozhodl, že Falcon vynese na oběžnou dráhu navigační družici GPS ze třetí řady. Tehdy by start naplánován předběžně na rok 2017, nyní se přesunul na květen 2018. Ačkoliv je získání kontraktu pro vynesení navigačního satelitu jistě velmi cenné, tak teprve až aktuální oznámení o získání možnosti vynést NROL-76 plně potvrdilo, že se se SpaceX musí na tomto trhu počítat.
Ke startu NROL-76 by mělo dojít v březnu 2017 a startovat se bude z rampy na Floridě. Více informací zatím není k dispozici – částečně je to dáno i povahou nákladu. U tajných satelitů, které spadají pod hlavičku NRO se nikdy dopředu neví, na jakou oběžnou dráhu přesně náklad poletí. Nevíme, kdy přesně k dohodě mezi NRO a SpaceX došlo, ani to, zda se o zakázku soutěžilo, případně jakou SpaceX nabídla cenu. V průběhu dalších týdnů a měsíců bychom se mohli dozvědět alespoň jaký nosič se použije pro start. Ostatně sama SpaceX zatím tento kontrakt nepotvrdila.
Zdroj: http://spacenews.com/
V minulých letech byly zakázky na vynášení tajných družic úřadu NRO poměrně monotematické – jedinou firmou, která držela potřebnou certifikaci pro tento typ nákladu byla společnost ULA (United Launch Alliance), která vznikla spojením divizí firem Lockheed Martin Space Systems (výrobce raket Atlas V) a Boeing Defense, Space & Security (producent nosičů Delta IV). Kde mezi společnostmi chybí konkurence, tam nastupují negativní jevy jako stagnace pokroku, případně neúměrné navyšování cen, které společnost žádá od vládních klientů.
Tím, že certifikaci získala nová firma se všechno změnilo. ULA už si najednou nemohla být jistá tím, že automaticky získá každou zakázku, kterou armáda potřebuje dostat na oběžnou dráhu. Tím, že tou „novou firmou“ byla SpaceX je ale pro ULA ještě větší problém. Čelí totiž poměrně agresivní cenové politice, které v současné době nedokáže konkurovat. Ostatně to, že ULA měla z nové konkurence lidově řečeno „nahnáno“ potvrdil i její bývalý viceprezident Brett Tobey – viz náš článek z letošního března.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/LtI1V624vWM/maxresdefault.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/26041741470_c383288eb4_k.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/05/sapp-879×485.jpg
Teď teprve přijde ten správný výdělek pro SpaceX. Dvě mouchy jednou ranou. Svět bude ve větším bezpečí (omlouvám se za dráždění citů nejen pacifistů, ale bylo to silnější než já) a výnosy mohou putovat na marsovská dobrodružství. Když už je ten Musk údajně altruista. 🙂
Len drobny komentar. Ziskanie NRO nakladu nepodliehalo certifikacii pre US Air Force. NRO si vybera nosice podla inych svojich kriterii a nemaju problem s necertifikovanymi nosicmi ak si ich overia. Start je v 03/17 teda za
menej ako rok a teda ten deal je urcite starsi ako rok, len teraz bol oznameny..
To je sice pravda, ale NRO v drtivé většině případů volí nosiče s certifikací. Ostatně od roku 2000 byl pouze jediný případ, kdy satelit pro NRO nevynášel Atlas, Delta, nebo Titan – šlo o NROL-66 na raketě Minotaur I.
Tajné satelity s „utajenou“ dráhou mají Američani, Rusové, Indové, asi i Japonci. To se pak ale docela těžko udržují databáze konfliktních drah všech možných objektů na orbitu, ať už funkčních nebo jen trosek. Ale ony si ty protistrany ty utajené objekty stejně vystopují samy.
Neví někdo jak pak přesně funguje komunikace, když zjistí, že jsou na konfliktní dráze třeba s ISS? Věřím, že třeba Pentagon informuje řízení ISS, že by si měli na nějaký čas upravit dráhu, jen prostě neřekne proč. Je to tak?
Přesně tak, jak píšete na konci – řízení ISS se takovou informaci dozví vždy v předstihu – bz určení, zda jde o funkční či nefunkční satelit, nebo dokonce jeho určení – prostě dostanou info, že na té a té dráze něco je.
O sledování veškerých umělých i přirozených kosmických těles do určité velikosti v okolí Země se stará Space Track https://en.wikipedia.org/wiki/Project_Space_Track
https://www.space-track.org/documentation#/api
, jako součást NORADu https://en.wikipedia.org/wiki/North_American_Aerospace_Defense_Command
plus je mozne, ze im sem tam nahlasia, ze musia zmenit drahu aj ked sa nemaju s cim zrazit. podobne oznamuju prelety spionaznych satelitov aj observatoriam, ktore pouzivaju laserove zaostrovanie.
Tipoval bych, že tajný satelit libovolného určení a libovolného vlastníka bude mít mnohem lepší manévrovací schopnosti než ISS, takže se vyhne velkým obloukem sám bez toho, aby na něj bylo potřeba upozorňovat kohokoliv na jeho přítomnost. Stejně tak se nejspíš budou vyhýbat jiným satelitům. Pokud přestane fungovat nebo dokonce vybouchne, tak asi nebude velký problém ho prohlásit za smetí a vyhýbat se mu jako podobným objektům. V krajním případě (nutnost setrvání na dané dráze) informovat vlastníka satelitu na kolizní dráze, aby uhnul sám (což nebude dělat rád, protože ho to stojí palivo a bude šťourat důvody). Tedy přesně, jak píšete.
Sledovací satelity dokonce nemívají stálou dráhu a podle situace se přemisťují – třeba obíhají na vyšší dráze, aby šetřily palivo a když je potřeba vyfotit určitý detail, spustí se níž, splní úkol a pak zase vystoupají. Právě kvůli velkým nádržím paliva potřebují k vynesení rakety jako Delta IV Heavy nebo Proton.
Na druhou stranu vzhledem k radarovému pokrytí okolí Země, jsou dráhy tajných satelitů známé minimálně velkým hráčům jako Rusko, USA a Čína skoro v reálném čase. Menší se o aktualizaci drah budou dozvídat se zpožděním, protože nemají tak rozsáhlou síť radarů. Méně rozvinuté státy nebo různé nestátní bojůvky pak nevědí nic, pokud jim o tom neřekne větší spojenec, takže nemohou například provádět přesuny jednotek, když není na dohled nepřátelský satelit na velmi nízké dráze.
Řekl bych, že je hospodárnější pohnout celou ISS, než aby se na úhybný manévr zbytečně plýtvalo nenahraditelné palivo satelitů. To je ale jen taková selská úvaha.
„Driv, kdyz panovnik poslal posla, aby tomu druhymu panovnikovi vyridil, ze je vul, no to trvalo…“
Nekdy mi prijde, ze cim vic spionaznich druzic tim vic konfliktu.
SpaceX jede.