Nepilotovaná sonda Shijian-10 odstartovala 5. dubna na raketě CZ-2D, usadila se na nízké oběžné dráze ve výšce 250 kilometrů a začala provádět připravené experimenty, které měly prozkoumat účinky mikrogravitace na nejrůznější objekty. Po necelých dvou týdnech přišel čas na plánovaný návrat. Kabina vážící tři a půl tuny dosedla v pondělí v 10:30 našeho času do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Na zemi přistála pouze návratová kabina chráněná tepelným štítem. Orbitální úsek setrval na oběžné dráze a ještě provádí některé dodatečné experimenty, které nevyžadují návrat vzorků na Zemi.
Zdroj: spaceflight101.com
Celkem bychom na sondě Shijian-10 (též zkráceně SJ-10) našli 19 vědeckých experimentů, jejichž tématický rozsah byl velmi široký – od studování fyziky kapalin a hoření ve stavu mikrogravitace, přes materiálové inženýrství a biotechnologii až po sledování účinků mikrogravitace a záření na rostliny a zvířata. U některých experimentů jsme se již dočkali prvních, základních výsledků.
Za zmínku stojí hlavně experiment, při kterém vědci umístili do bedny s rozměry mikrovlnné trouby zhruba 6 000 myších embryí. Podle zveřejněných záběrů z kamery, která zabírala dění uvnitř experimentu se zárodky vyvíjely velmi podobně, jako kdyby byly na Zemi. Zhruba desetina z embryí, tedy zhruba 600 kusů přešlo během 72 hodin od startu z fáze, kdy byla tvořená pouze dvěma buňkami do rané fáze embryonálního vývoje, takzvané blastocysty. Podle vědců z Čínské akademie věd je tato časová křivka shodná s tím, co bylo pozorováno na Zemi.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Kamera pořizovala snímky embryí každé 4 hodiny a vědci tak mohli sledovat vývoj zárodků, které plavaly ve výživném roztoku. Podle prohlášení čínských specialistů se jedná o první experiment, který prokázal, že se zárodky savců mohou ve stavu beztíže „kompletně vyvíjet“. Je jasné, že sledovaný vzorek byl pořád relativně malý, zaměřil se pouze na jeden živočišný druh a na jedinou (byť velmi důležitou) vývojovou fázi, ale i tak jde o krok vpřed. Kdo ví, možná se jedná o jeden z prvních kroků, které jednou pomohou lidem vyrazit na opravdu dlouhodobé cesty vesmírem spojené například s kolonizací jiných planet.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Ale to je samozřejmě ještě hodně daleko, vraťme se tedy zpátky do reality. Vědci nyní přepraví experiment s embryi do laboratoře v Pekingu pro detailnější analýzu. Při ní se bude podrobně studovat, jak rychle se zárodky vyvíjely, ale také zda nedošlo ke změně jejich genů či proteinů.
Celkem se v návratové kabině na zemi vrátilo 11 experimentů a všechny byly podle prohlášení zpravodajské agentury Xinhua v dobrém stavu. Na palubě bychom našli i experimenty studující, jak se pevné materiály a drátěná izolace ve vesmíru zapalují a jak probíhá jejich hoření. Další pokus studoval účinky kosmického záření na molekulu DNA v zárodcích bource morušového. Na palubě byl i společný čínsko-evropský experiment, který studoval, jak jsou v zemské kůře rozložena ropná ložiska. Šest vzorků ropy, každý o objemu jednoho mililitru je uloženo v titanovém válci a stlačeno na 500x vyšší tlak, než jaký je u hladiny moře. Cílem je nasimulovat podmínky,kterým jsou ropná ložiska vystavena ve velkých hloubkách. Cílem je pochopit, jak teplota ovlivňuje schopnost pohybu molekul v ropě.
Zdroj: spaceflight101.com
Mise SJ-10 byla již 24. projektem, kdy se čínská sonda s experimenty vrátila zpět. Program započal v sedmdesátých letech a zatím pouze jediná mise skončila neúspěchem kvůli selhání nosné rakety. Styl této mise (umístění experimentů do návratové kabiny, která se po několika dnech ve vesmíru vrátí a měkce přistane) je velmi podobný tomu ruskému programu Foton (materiálové experimenty) a Bion (biologické experimenty).
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/135290254_14609857951401n.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/81/2016/04/128907127_14609804141641n.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/embryos.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/135290254_14609857952161n.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/81/2016/04/2016041821080050_9178.jpg
Pěkně vytuněná kabina 🙂 Myslím tu zajímavou černou barvu. Skoro jako by na sobě měla nějaký návlek.
Ono to sice možná vypadá jako nějaký návlek, ale pravděpodobně to jsou prostě útvary vzniklé na povrchu tepelné ochrany při návratu. Třeba štít Gemini vypadal po návratu takhle:
nebo http://ocmhz.com/homepage/history_science_museum/images/ca_science_center-43a.jpg
Vypadá to zajímavě. Navíc ještě na té první fotce člověk vedle pěkně barevně sladěn.
Prostě „saze“ z ablativního tepelného štítu na špici.
Přátelé, měl bych dotaz. Z fotografií předpokládám, že tyhle kapsle asi nejsou derivátem Shenžou, vypadají příliš malé. Mohou to být přistávací moduly, které číňané používali někdy od 80 tých let pro špinážní a jiné účely, vč. tehdejšího programu vyslání kosmonauta? Děkuji
Těžko soudit, ale je možné, že se tam nějaké technologie uplatnily. Stejně tak by se dalo říci, že se toto pouzdro částečně podobá tomu, které se v rámci mise Chang’e-5 T1 vracelo od Měsíce.
Děkuji za odpověď, já jen že v článku se mluví o tři a půl tunách, což měsíční sonda asi neměla. V každém případě je podstatný vědecký význam sondy, Číňané prostě provádějí výzkum na široké bázi.
Osobně si myslím, že je to civilní derivát vojenských průzkumných satelitů, které čína používá od roku 1975. Něco málo je zde https://sinodefence.com/2015/07/24/china-manned-space-history-2/ i když tvary jsou už někde jinde.
Ta byla jistě lehčí, šlo jen o to, že se tam mohly uplatnit shodné technologie – byť s rozměrovými rozdíly.