Zajištění startu rakety s sebou nese mnoho komplikací – mezi ně patří i vytváření bezletové zóny v okolí kosmodromu a pak i v okolí dráhy rakety, případně v oblasti dopadu vyhořelých stupňů, nebo přistání prvních stupňů.. To samé platí i při návratu kosmické lodi z oběžné dráhy. Tyto bezletové zóny se dnes připravují manuálním procesem zadávání dat. SpaceX ale má snahu o revoluci i v tomto oboru. Společně s Federálním leteckým úřadem FAA pracuje na projektu, který by měl automatizovat vytváření bezletových zón.
Kromě toho by mělo nové řešení označované jako SDI (Space Data Integrator) zkrátit dobu trvání bezletové zóny a zmenšit by se měla i dotčená oblast – obě hodnoty jsou dnes zbytečně naddimenzované. Základním principem by mělo být automatické přijímání telemetrických dat z rakety / lodi. Tyto údaje by se okamžitě předávaly řízení letové dopravy. Díky tomu by se pracovalo s aktuálními daty a oblasti, kde by byl dočasně omezený letecký provoz by se upravovaly průběžně. Systém by měl být zároveň spolehlivý a umožnit okamžitou reakci i na nestandardní průběh letu. Pokud k něčemu takovému totiž dojde dnes, musí na to pozemní personál reagovat ručně. Celý systém je momentálně ve fázi beta testování a zkouší se hlavně ve spolupráci s lodí Dragon.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://aviationweek.com/
Zdroje obrázků:
http://cdr.cz/sites/default/files/falcon-9-launch-640×353.jpg
http://www.spaceflightnow.com/falcon9/007/131126faa/large.jpg
Mám obavy, když nekontrolovaně, po nějaké poruše, padá kosmická loď, sonda do atmosféry a nikdo neví kam dopadne. Jako ta ruská teď minule. Měl jsem obavy, kosmické trosky netrefily můj dům nebo nezbořily chrám sv. Víta, který je nenahraditelný a jedinečný.
Nové limity samozřejmě nepůjdou „na krev“ – budou mít dostatečnou rezervu, která umožní reagovat i na nečekané události dostatečně pružně.
Pozor, první stupně tímto problémem trpět nebudou, protože neletí po nízké orbitální („ploché“) dráze, ale po poměrně „šikmé“ a suborbitální. Jinak řečeno, bod třebas i nekontrolovaného dopadu je u nich znám o mnoho řádů přesněji, protože nejistota okamžiku sestupu do atmosféry netrvá dny, ale maximálně sekundy nebo desítky sekund.
Je pravda, že při startu čínských raket z vnitrozemí dochází k evakuacím oblastí, kde se čekají dopady vyhořelých stupňů? A že škody na majetku nejsou nic mimořádného?
Ano, v Číně dochází k evakuacím ohrožených oblastí nebo alespoň k upozornění na nebezpečí. Při dopadech prvních stupňů nebo aerodynamických krytů raket se většinou nic nestane, ale na nějaký ten dům už trosky dopadly. V roce 1996 dokonce havarovala nosná raketa vynášející satelit Intelsat a dopadla do vesnice, kde zabila 67 lidí. Pokud by vás zajímaly informace o třech čínských kosmodromech, jejich plusy a mínusy anebo informace o zcela novém pobřežním kosmodromu Wenchang, doporučuji náš starší článek.
Předpokládám, že mluvíte o tomto incidentu: https://www.youtube.com/watch?v=FBJ9ue6GKek