Právě uplynulý týden se vám opět pokusí shrnout Kosmotýdeník. Zaměříme se hlavně na nečekané selhání zásobovací lodi Progress M-27M. V našem hledáčku se však ocitne i mnoho jiných zajímavých kosmických událostí, na které byl tento týden poměrně bohatý. Podíváme se na úspěšný start turkmenského satelitu v režii společnosti SpaceX. Poodhalíme roušku tajemství kolem záhadné společnosti Blue Origin a nevynecháme ani návštěvu Marsu, nebo planety Merkur. Přejeme příjemné čtení a příjemně prožitou neděli.
Zánik Progressu
Nejvýznamnější událostí tohoto týdne se bezesporu stal let Progressu M-27M, který znenadání skončí v ohnivém infernu horních vrstev atmosféry. Vcelku běžná zásobovací mise v režii Ruska započala svoji cestu na kosmodromu v Bajkonuru. Start se odehrál 28. dubna v 9:09 SELČ. Loď měla na ISS doručit tři tuny zásob, kyslíku, vody a paliva. Ihned po vynesení na orbitu, zřejmě ještě jeden a půl sekundy před oddělením třetího stupně rakety Sojuz 2.1 však došlo k prvním problémům. Středisko nejdříve zaznamenalo nevyklopenou navigační anténu systému Kurs, bez které by ale Progress k ISS připojit šel ještě manuálně. Vzhledem k nečekané události byl odložen přílet k ISS o dva dny. Progress se mezitím vzdaloval od sledovacích středisek a byl ponechán vlastnímu osudu. Loď nyní měla provést dva autonomní zážehy a dostat se na stabilnější oběžnou dráhu. To se však již nestalo. Mezitím se řešil problém s příjmem telemetrie. Zdálo se, že loď má problémy s vysíláním. Rozřešení přišlo, když dorazila první neúplná telemetrie, včetně tohoto krátkého videa.
V té chvíli bylo jasné, že loď má vážné problémy. Objevilo se mnoho informací o důvodu rotace lodi, od nesprávné funkce pohonného systému lodi, přes únik atmosféry z interiéru. Nakonec se však ukázalo, že problém způsobil zřejmě třetí stupeň rakety. Stále ještě nejsou známy přesné důvody selhání, ale obecně se teď soudí, že třetí stupeň rakety pracoval špatně. Buďto do motoru proudila jen jedna ze složek paliva, tedy buď okysličovadlo, nebo jen pohonná látka, což vedlo k explozi motoru, nebo pracoval příliš dlouho. Pravděpodobně pak došlo k poškození hermetizované části Progressu, pravděpodobně po nárazu části, nebo celého třetího stupně do lodi. Únik atmosféry způsobil rotaci a loď byla nenávratně poškozena.
Skutečností zůstává, že dle radarů se za Progressem pohybují drobné úlomky, v současnosti identifikované jako náklad z lodi. Loď se nyní pohybuje po velice nestabilní oběžné dráze a mezi 5. – 7. květnem dojde ke vstupu do atmosféry a rozpadu Progressu. Řídicí týmy se ještě snaží využít paliva v korekčních motorech, aby ke vstupu došlo nad neobydlenými oblastmi. Pravděpodobnost dopadu nějaké špatně shořelé části lodi do obydlené oblasti je však velmi malá. Další mise zásobovací lodi je zatím přesunuta na srpen tohoto roku. Trochu dříve, než měla původně být, aby se podařilo dohnat ztrátu zásob. Samozřejmě ale záleží na výsledcích vyšetřování. Posádka na stanici však zatím trpět nebude. Nedávno uskutečněná mise Dragonu od SpaceX zásobila stanici dostatečně.
Kosmický souhrn týdne
Společnost SpaceX uskutečnila 28. března v 1:03 SELČ další úspěšný start svojí rakety Falcon 9 v1.1. Po drobném odkladu způsobeném nestabilním počasím, vynesla raketa turkmenský satelit TürkmenÄlem 520E. Vzhledem k tomu, že vynášená družice mířila na dráhu přechodovou ke geostacionární, neměla raketa žádné palivové rezervy. Pokus o přistání prvního stupně se proto nezkoušel. Na raketě ostatně nebyly ani přistávací nohy ani roštová kormidla. Satelit váží 4707 kg a jeho životnost je odhadována na 16 let.
Na informace skoupá forma Blue Origin uskutečnila další let svého experimentálního stroje New Shepard. Start proběhl z kosmodromu West Texas Launch Site a vynesl experimentální raketu, poháněnou vlastním motorem BE-3 do výšky devadesáti kilometrů. Součástí testu bylo i oddělení makety kosmické lodi a její přistání na padácích. To se povedlo, nicméně plánované přistání prvního stupně zpět na rampě už ne. Více jsme o tom psali zde.
Sonda MESSENGER ukončila svoji misi pádem na povrch planety Merkur. Důvodem bylo palivo nutné ke stabilizaci na nestabilní oběžné dráze planety. To se ale vyčerpalo už před týdny a i přes úspěšné snahy řídicího střediska o prodloužení mise sonda nakonec havarovala. Dopadla poblíž kráteru Janáček, na opačné straně planety, než je viditelná ze Země. Po více jak deseti letech od vypuštění odvedla sonda mnoho cenné vědecké práce.
Vozítko Curiosity na Marsu dále úspěšně zkoumá okrajové oblasti kráteru Gale. Nedávno přišla velice povedená panoramatická fotografie ukazující vzdálené vrcholky okraje kráteru. Vzhledem k obtížnému terénu však dostávají kola vozítka v celku zabrat.
Souhrn z kosmonautixu
Tento týden vám Kosmonautix umožnil podívat se na přípravu zkoušky ohněm Dragona. Nabídli jsme vám pohled na více než 1000 fotek z Rossety. Zprostředkovali jsme vám možnost znovu zažít mise Apollo, nebo sledovat jak mise New Horizons odkrývá Pluto. A nakonec jsme zauvažovali, zda z evropského kosmodromu nebudou létat lodě s lidskou posádkou.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://space.skyrocket.de/
zdroje obrázků:
http://www.ctvnews.ca/polopoly_fs/1.2354054.1430497343!/httpImage/image.jpg_gen/derivatives/landscape_620/image.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/04/008.jpg
http://nightskyonline.info/wp-content/uploads/2011/01/24_January_2011_Progress_spacecraft.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/04/1368-spacex_falcon_9_turkmenalem-jason_rhian-647×481.jpg
https://scontent-cdg.xx.fbcdn.net/hphotos-xpf1/v/t1.0-9/10996095_824971067550118_2090292399568465676_n.jpg?oh=dc9056eb6b77d48e1ce0d6c1856cf2b3&oe=55E522A2
No tedy ta kolečka Curiosity dostávají zabrat. Pokud se nepletu, tak jsou z hliníku. Což je sice fajn kvůli váze, ale rozhodně by se našel kvalitnější materiál.
Není to sice čistý hliník, ale hliníková slitina, nicméně pravdu máte.
Nevím, proč je neudělali z Titanu. Je stejně lehký a přitom mnohem pevnější.
Aha, tak zpět. Teď jsem si ověřil, že má přeci jen o dost větší hustotu. Ale stejně dle mě celkově ta kola tvoří jen zlomek hmotnosti celého vozítka a je to jeho stěžejní část, takže na nich nemuseli zase tak hmotnostně šetřit.
Možná spoléhali na nižší gravitaci, kdo ví… Faktem ovšem je, že tohle opotřebení se začalo projevovat nejpozději někdy v říjnu 2013. To znamená asi po 4 kilometrech jízdy. A to je vážně brzy.
Moc se mi líbí tyto dvě věty: „Posádka na stanici však zatím trpět nebude. Nedávno uskutečněná mise Dragonu od SpaceX zásobila stanici dostatečně.“ (A o tom to celé je. Pomalý, ale jistý konec závislosti)
Tohle je spíš o dostatečných rezervách, bez kterých takový projekt jako ISS nemá cenu provozovat. Předtím zase Američanům shořel Cygnus přímo na rampě a taky se to zvládlo bez větších problémů. Ani dva problémy tohoto druhu v řadě by nejspíš neměly za následek evakuaci stanice, i když to už by moc velká legrace nebyla.
Jen jsem chtěl podotknout, jak je dobře, že je více možností dopravy nákladu na ISS. V dohledné době se to bude týkat i přepravy astronautů.