Stará známá pravda říká, že při cestování se člověk nejvíc naučí. Můžete o některých věcech číst třeba stokrát, můžete sledovat videa, animace, nebo si prohlížet fotky. Ale když pak před sebou vidíte reálný kosmický hardware, je to neporovnatelný zážitek. Pocit, kdy vás dělí pouhé desítky centimetrů od části stroje, který byl ve vesmíru je pro fanouška kosmonautiky nepopsatelný a téměř až elektrizující. Pokud si myslíte, že za takovými zážitky musíte cestovat do muzeí v USA, pak vězte, že to není nutné. V Německu leží město Speyer a v něm sídlí vyhlášené technické muzeum.
Jak už pravidelní čtenáři našeho portálu vědí, v seriálu Cesty za kosmonautikou informujeme pouze o místech, která jsme osobně navštívili. Myslíme si, že pouze tak je možné přenést ke čtenáři skutečně autentické dojmy a pocity. Technické muzeum ve Speyeru jsme s naší výpravou navštívili letos 6. října při návratu z ESTECu (viz tento článek).
Speyer (česky Špýr) je téměř padesátitisícové město na řece Rýn ve spolkové zemi Porýní-Falc na jihozápadě Spolkové republiky Německo, nachází se jen pár desítek kilometrů od německo/francouzských hranic. Oblast byla osídlena již asi 5 000 let před naším letopočtem. Následně zde vznikl římský tábor, který se v dalších letech proměnil na město Civitas Nemetum. V 6. století přichází germánské kmeny a město dostává jméno Spira. Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové, a v 16. století se tu konalo pět říšských sněmů. Město bylo málem zničeno během válek o falcké dědictví v roce 1689 vojskem Ludvíka XIV. Popelem lehlo 700 domů, Dóm, opevnění a další objekty. Teprve až o deset let později se sem začali vracet obyvatelé. Světové války se na tváři Speyeru podepsaly třeba zničením věže dómu. Na začátku 90. let vzniklo u zdejšího letiště technické muzeum, které si v dalších letech vypracovalo mimořádnou pověst. Společně s partnerským muzeem v nedalekém Sinnsheimu (kde je vystaven třeba letoun Concorde) je mekkou mnoha fanoušků techniky.
Já osobně jsem Speyer navštívil již podruhé (Viz článek z první návštěvy), takže jsem už měl přehled, kde co je. Navíc jsme tentokrát měli na návštěvu o trochu více času. Stejně jako vloni jsme historickou Lille-halu, kde jsou vystavená auta-veteráni a největší evropská sbírka hasičské techniky, prošli jen zběžně. Přesto zde byly zajímavé exponáty. Kromě automobilů tu jsou k vidění i motocykly, lokomotivy a pod stropem jsou zavěšená letadla. Pokud někdo miluje „autíčka“, bude mu jistě stačit návštěva této haly. Naše kroky ale mířily dál.
Na prostranství mezi historickou halou a „kosmickým areálem“ je vystaveno několik stíhaček a hlavně Boeing 747 vyzdvižený do výšky a zpřístupněný veřejnosti. Po výstupu po schodech si můžete užít i trochu adrenalinu při procházce po drátěné podlaze, kdy pod sebou vidíte několikametrovou prázdnotu. Můžete zblízka obdivovat vysunutý podvozek stroje a poté vstoupíte dovnitř. organizátoři chytře odstranili kryty vnitřních stěn, takže můžete nahlédnout přímo na kostru letadla. Při procházení interiérem si jistě všimnete, že Boeing je na sloupech položený nakřivo – a to jak v horizontální, tak i vertikální ose, což trochu mate smysly návštěvníků.
V rámci prohlídky se můžete podívat i na křídlo Boeingu, ze kterého je mimochodem skvělý výhled na historické centrum Speyeru. Návštěvní trasa Vás zavede i do kabiny letounu a můžete omrknout i sedadla první třídy. Komu se nechce sejít dolů po schodech, může využít krytého tobogánu.
Pak už jsme zamířili k hlavnímu lákadlu – kosmické hale. V našem článku není dostatečný prostor na popsání všech zajímavých exponátů, které zde můžete vidět. Celé hale pochopitelně vládne sovětský raketoplán Buran určený pro letové testy v atmosféře. Návštěvníci se mohou díky vyhlídkové lávce podívat do jeho otevřeného nákladového prostoru, ale i vstoupit do zadní sekce se spoustou kabelů. Návštěvníkům je dobře na očích i návratová kabina kosmické lodi Sojuz TM-19, nebo rozměrový model sovětské lodi Vostok.
Fantastické je i lunární dioráma v životní velikosti. Můžeme tu vidět dva americké astronauty při odběru vzorků z povrchu Měsíce, opodál je zaparkovaný jejich lunar rover a všemu dominuje model lunárního modulu v životní velikosti. I když se jedná pouze o repliku, člověku se při pohledu na tenhle stroj téměř tají dech.
Všechny modely jsou hodně podrobné – lunárnímu modulu nechybí orientační trysky, astronauti mají zase na skafandrech umístěné zápisky s úkoly výstupu.
Jenže v životě neplatí že co je největší, je i nejvzácnější. Součástí této expozice je i malá vitrínka se speciálním bezpečnostním sklem, které je pro jistotu ještě zdvojené. Uvnitř je uložený skutečný kus lunární horniny přivezený na Zemi v rámci programu Apollo. I přes své malé rozměry patří k nejvzácnějším exemplářům, které můžete ve Speyeru vidět.
Stejně tak si speciální pozornost zaslouží i stroj, který stojí nenápadně pod křídlem slavného Buranu. Je tak nenápadný, že jsem si jej při loňské návštěvě vůbec nevšiml a našel jej až náhodou při domácím prohlížení fotek. Jde o reálný testovací exemplář sovětského raketoplánu BOR-5. Jeho povrch je zohýbaný, domlácený a všelijak poškozený, přesto z něj nezaměnitelně dýchá jakási zvláštní syrovost. Při pohledu na tenhle zkušební raketoplán si člověk uvědomí, jaké síly musely na stroj působit při návratu a během přistání.
Pokud vynecháme na první pohled největší lákadla této zastávky, tedy Boeing 747 a zkušební exemplář Buranu, pak bychom mohli muzeum ve Speyeru přejmenovat na výstavu malých pokladů. Podél stěn jsou totiž vybudovány ochozy ve čtyřech patrech. Po těchto ochozech se můžete jednak procházet a prohlížet si tak exempláře vystavené v centrální hale z různých pohledů, ale kromě toho jsou zde i vitríny s nejrůznějšími kosmickými artefakty – od modelů skafandrů, kosmického prádla protkaného hadičkami pro termoregulaci až po ještě zajímavější exponáty.
Velmi populární je výstava věnovaná kosmickému jídlu. Jen stěží určíte, jaká potravina se skrývá v této slisované, dehydratované formě. Ostatně mrkněte na přiložený obrázek a zkuste si tipnout, co právě sledujete. Na konci článku najdete správné odpovědi.
Pomalu se dostáváme k tomu nejlepšímu – k těm skutečným „malým pokladům“. Ve vitrínách si totiž můžete prohlédnout i reálné součásti kosmické techniky. Součásti skutečných kosmických lodí. Jsou tu k vidění třeba kusy tepelných štítů lodí Apollo, příbory z ISS, ozubené kolo z nacistické rakety V-2, nebo nejrůznější checklisty amerických astronautů pro kosmické mise. Vypsání všech zajímavých exponátů je mimo možnosti našeho článku. Fotky, které můžete vidět jsou pouze velmi stručným výběrem toho, co můžete ve Speyeru vidět.
Pokud máte rádi techniku, jistě nebudete návštěvy muzea ve Speyeru litovat. Dokonce bych řekl, že každý český fanoušek kosmonautiky, by měl toto místo v životě minimálně jednou navštívit. Osobně mohu říct, že jistě nebudete litovat a Váš zájem o kosmonautiku se tím jen prohloubí. Obyvatelé západní části naší republiky navíc mohou využít relativně příznivé vzdálenosti Speyeru. Pokud vyjedete velmi brzy ráno, je možné navštívit Technické muzeum jen na otočku a do půlnoci budete doma.
My jsme v muzeu strávili lehce přes 4 hodiny, přičemž jsme se hlavně soustředili na „kosmickou halu“ a Boeing 747. Ostatní expozice (automobiloví veteráni, letouny a lodě na vnějším prostranství) jsme prošli pouze zběžně. I přesto jsme byli po návratu k autu docela uchození, ale byla to příjemná únava. Pokud by někdo chtěl projít exponáty důkladněji, měl by si na muzeum ve svém časovém plánu rezervovat minimálně šest hodin. Na druhou stranu ani naše čtyřhodinová exkurze rozhodně nebyla zběžná.
Jak hodnotí návštěvu Technického muzea ve Speyeru ostatní členové naší výpravy?
Ondřej Šamárek:
Jestli se někdy může na reálný život aplikovat rčení o malém klukovi v cukrárně, rozhodně tato situace nastala v Technik Museum Speyer. Už během příjezdu jsem se nemohl zdržet několika (mnoha :-D) hlasitých expletiv, protože pohled na letouny, vystavené na volných prostranstvích muzea, byl dechberoucí. Nade vším se tyčil majestátní Boeing-747-200, usazený na vysokých pylonech. Bylo do něj (stejně jako do většiny letounů) možno nahlédnout, projít se po křídle, pokochat se odkrytovanou konstrukcí interiéru, a elegantně sklouznout zpět na zem tobogánem.
Ovšem to, co nás čekalo uvnitř haly s kosmonautickými artefakty, u mě vyvolávalo každých pět minut téměř infarktové stavy. Sotva jsem odtrhnul oči od jednoho fantastického exponátu, už mě kolegové upozorňovali na další. O sovětském raketoplánu Buran (tedy jeho exempláři pro atmosferické testy) se asi není třeba dlouze rozepisovat. Nicméně tím expozice zdaleka nekončí. Vystavené artefakty vlastně pokrývají celou historii kosmonautiky- od ozubeného kola z rakety V2, přes úlomky tepelných štítů z několika kabin Gemini a téměř všech pilotovaných Apoll, skafandry, korespondenci, checklisty, potraviny, až po vybavení používané do dnešních dní.
Jedním z vrcholů ale pro mne osobně bylo dioráma lunárního modulu Challenger (mise Apollo-17) s oběma astronauty a roverem, to vše v životní velikosti. Je zpracováno poměrně detailně, například včetně checklistů, všitých na levých rukávech skafandrů Gene Cernana a Jacka Schmitta. Před dioramatem je vystaven jeden z měsíčních kamenů, které jedna z posádek Apolla přivezla na Zem. Apollo je mou srdeční záležitostí, proto jsem u vitrínky s kamenem v duchu vzdal hold stovkám tisíc jednotlivců, kteří nejúžasnější cestu člověka na jiný svět umožnili.
Hold je třeba vzdát i majitelům a kurátorům muzea ve Speyeru. Desítky, možná stovky úžasných exponátů na jednom místě pro mě byly jednoznačně vrcholem celé naší cesty. A nemohu se také nezmínit o mých třech společnících, protože i díky nim bylo toto putování za kosmonautikou jedním z nejúžasnějších prodloužených víkendů v mém životě. A jen doufám, že nebyl také posledním, koneckonců- příští rok se ESTEC Open Day koná znovu, takže důvod k cestě už máme! 😉
Milan Štrup:
Návštěva technického muzea ve Speyeru byla jen několikahodinová zastávka na cestě zpět, ale byla natolik nabitá, že s návštěvou ESTECu je zcela srovnatelná. Na své si tu alespoň trošku přijde opravdu téměř každý koho nějak zajímá technika, ale evidentně preferovaným oborem je tu letectví a kosmonautika. Nebylo v našich silách ani časových možnostech prohlédnout úplně všechny vystavené exponáty, takže jsme se věnovali především pavilonu věnovanému kosmonautice s rychlou prohlídkou letecké haly a venku vystaveného Boeigu 747. Celá expozice je tu komponována tak citlivě jak to jen na omezeném prostoru jde, letadla nejsou naskládána jak někoho napadlo, ale obvykle jsou v nějaké dynamicky pootočené poloze. Toto natočení zvláštním a překvapivým způsobem stěžuje chůzi ve zpřístupněném interiéru Boeingu jehož interiér je dokonce částečně odkrytý takže si můžete prohlédnout jeho žebrování a jiné detaily.
Po vstupu do haly věnované kosmonautice vás určitě zaujme pohled na testovací exemplář Buranu, který celé hale bezkonkurenčně dominuje, do jeho útrob vedou dvě cesty po namontovaných lávkách, jedna vede okolo pilotní kabiny (zakryté plexisklem) do nákladového prostoru, druhá vede po úzkém schodišti do zádi, ale opět tu jste od celého prostoru odděleni plexisklem. I přes všechny průhledné přepážky sloužící k zvýšení pravděpodobnosti, že raketoplán přežije nájezdy návštěvníků je jeho prohlídka impozantní. Za pozornost určitě stojí i další testovací raketoplán Bor, návratová kabina Sojuzu TM-19, třetí stupeň Ariane 5, měsíční kámen, různé skafandry, drobnosti jako kousky tepelných štítů, rukavice, balení kosmické stravy. Zvláště bych chtěl vypíchnout modul laboratoře Spacelab, což bylo obzvlášť zajímavé poté, co jsme den před tím viděli cvičný kus laboratoře Columbus a maketu kosmické lodi ATV, obojí má konstrukčně stejné základy právě ve Spacelabu. Jistě je dobré postát i u velikostní makety Lunárního modulu, zvláště pak jsem si tu uvědomil, odvahu tehdejších průkopníků jakou se v nepřátelském prostředí svěřili do rukou v podstatě nevelkému kousku techniky, z něhož jen malá část byla určena pro posádku, kde s ní ještě pobývaly skafandry a další technické vybavení.
Svým způsobem byla návštěva technického muzea ve Speyeru protikladem návštěvy ESTECu, jelikož muzeum se už z principu zabývá minulostí. Tím nechci říct, že jedno bylo lepší nebo horší než druhé, Speyer určitě stojí za to, a to obzvláště jste-li jako já pamětníci těch dob, které jsou tu prezentovány.
Tomáš Kohout:
Na Speyer, respektive na Technické muzeum v tomto městě, jsem se hodně těšil. A musím říct, že jsem rozhodně nebyl zklamán. První hala potěší příznivce historických automobilů, motorek, letadel a dalších strojů. Přirovnal bych ji k větší sestře Expozice dopravy v našem Národním technickém muzeu.
Venkovní část nabízí několik stíhacích letounů a hlavně Boeing 747 postavený na obrovské konstrukci, jako by nad plochou jen prolétal. Tento letoun si můžete prohlédnout do nejmenších detailů vyjma samotného kokpitu, který je zasklený. Efektní je vycházka na křídlo Boeingu.
Další hala by se dala nazvat „Dějiny kosmonautiky na jednom místě“. Největším lákadlem je samozřejmě ruský kosmoplán Buran, konkrétně verze určená pro testy v atmosféře. Můžete si ho prohlédnout nejen zvenku, ale i z ochozu nad otevřeným nákladovým prostorem, odkud vidíte i do kokpitu. Vedle něj stojí testovací zmenšenina BOR, která se skutečně podívala do vesmíru. Přistávací kabina Sojuzu i s rozloženým padákem, rovněž po reálné misi, nabídne pohled do svého interiéru a zvnějšku pak stopy po žhavém průletu atmosférou.
Měsíční program Apollo je bohatě zastoupen modely v životní velikosti. Lunární modul, skafandry A7L nebo legendární rover máte na dosah ruky. Množství dalších artefaktů, modelů a fotografií vás nenechá ani chvilku vydechnout. Rozhodně jedno odpoledne na podrobnější prohlídku nestačí.
Cena vstupného (pouze muzeum): 14 Euro dospělí, 12 Euro děti 6 – 14 let, mladší zdarma
Otevírací doba: Otevřeno DENNĚ od 9:00 do 18:00, soboty, neděle a svátky od 9:00 do 19:00
Ideální cesta: státní hranice – Norimberk – Heilbronn – Speyer
Vzdálenost od hranice (Rozvadov-Weidhaus): 336 km
Parkoviště: Hned vedle muzea
Webové stránky: http://speyer.technik-museum.de/
Fotografie autorů z místa: ZDE a ZDE
TIP pro rodinný výlet: Jen pár minut chůze od Technického muzea je centrum města Speyer s nádhernou císařskou katedrálou.
Co bylo na obrázku s hádankou kosmické stravy? ŘEŠENÍ:
1) Čaj
2) Čokoládový pudink
3) Míchaná vejce s kořením
4) Vanilkový pudink
5) Nudle s kuřecím masem
Zdroje informací:
http://speyer.technik-museum.de/
Zdroje obrázků:
Archiv autorů 1
Archiv autorů 2
závidím vám!!!
Děkujeme. Jak říkám, Pokud to jde, měl by tohle muzeum minimálně jednou za život navštívit každý fanda techniky. 🙂