Nedělní poledne vám opět zpestří Kosmotýdeník, tedy průvodce tím, co nejzajímavějšího se událo v kosmonautice za uplynulý týden. Bezesporu nejdůležitější událostí, o které se minulý týden hovořilo, je havárie ruské rakety Proton. Další zprávou, kterou se dnes budeme zabývat, je soutěž, jejíž výsledky přinesly nová jména pro nově objevené měsíce planetky Pluto. Poslední dnešní zprávou bude nový objev z planety Merkur, kde dlouhodobě pracuje MESSENGER, jehož data zpřesnila dávnou geologickou minulost planety. Přejeme příjemné čtení.

Havárie rakety Proton

Nejvýznamnější události minulého týdne je bezesporu havárie jinak velice spolehlivé rakety Proton, která měla do vesmíru vynést tři nové družice ruského navigačního systému Glonass. Na našem blogu jsme se havárii podrobně věnovali v tomto článku, kde jsou shrnuty teorie a známá fakta, která se dala dohledat bezprostředně po havárii. Dnes není situace o moc jasnější. Typické ruské mlžení a pomalá informovanost, vede ke vzniku mnoha teorií. Důležitým zdrojem pak jsou i anonymní zprávy, které přichází od nejmenovaných pracovníků, kteří se pohybovali v okolí přípravy startu a startu rakety.

Jedna z nejnovějších teorií hovoří o tom, že při startu došlo k předčasnému odpojení lišty, která propojuje elektrický systém rakety s rampou, v důsledku čehož motory nenaběhly na dostatečný výkon a navigační systém se pak v průběhu prvních sekund letu snažil nahradit chybějící energii tím, že skokově navýšil tah motorů, což zřejmě způsobilo požár, který zaznamenal systém rakety. U jednoho motoru bylo naměřeno 1200 stupňů Celsia, tedy trojnásobek normálního stavu. Havarijní systém dle záznamů dokonce poslal příkaz k vypnutí motorů už pouhé čtyři sekundy po startu, nikoli 17 sekund, jak se udávalo dříve. Havarijní systém má však pojistku, která brání vypnutí motorů dříve, než se raketa dostatečně vzdálí od rampy, popřípadě se tento systém má postarat o navedení rakety do dostatečné vzdálenosti od rampy. Zda to tak skutečně bylo, však zatím není jisté a budeme muset počkat na zprávu komice, která byla pro vyšetření havárie sestavena. Je důležité mít na paměti, že navigační systém Glonass je výkladní skříní ruské kosmonautiky a podporuje jej Vladimír Putin, jenž se bezprostředně po havárii vyjádřil velmi nepěkně ke stavu ruské kosmonautiky. Může se tak stát, že tato nehoda přispěje k reorganizaci celého zákulisí ruské kosmonautiky, což by po sérii neúspěchů, kterými je teď značně poškozena její image, mohlo vést ke kýženému zlepšení. Ale to teprve uvidíme.

Měsíce Pluta dostaly nová jména

V roce 2011 a 2012 byly nalezeny dva nové měsíce planetky Pluto, které dostaly prozatímní označení P4 a P5. Byla vyhlášena soutěž, kde mohl každý hlasovat a navrhnout nová jména těchto měsíců. Je to zajímavá tradice, která u Pluta rozhodně není ničím novým. Samotný název mateřské planetky byl zvolen ve veřejné soutěži. Název byl vybrán v roce 1930 a jeho autorem byla jedenáctiletá Venetie Burneyová z Oxfordu. Udává se, že jméno bylo zvoleno podle římského boha podsvětí, ale pravděpodobnější je, že se holčička inspirovala v oblíbeném animovaném seriálu, kde se tak jmenoval jeden známý pes.

Současné hlasování o nová jména vyhrály názvy Kerberos, tedy jméno psa z řecké mytologie, který svými třemi hlavami stráží podsvětí a Vulkán, tedy domov Spocka ze seriálu Star Trek. Vulkán získal suverénně nejvyšší počet hlasů, nicméně vybrán jako jméno nebyl. Astronomové se nakonec shodli na dvojici Kerberos a Styx. Styx je opět paralela s řeckou mytologií, jedná se o podsvětní řeku, kde známý převozník Charón převáží duše zemřelých.

Povrch Merkuru je mladší

A jedna krátká zpráva na konec. Podle nejnovější studie, kterou vydal Southwest Research Institute, se přišlo na zajímavou skutečnost. Nejstarší povrch, který se na planetě nachází je starý 4 – 4,1 miliardy let, nikoli původně předpokládaných 4,5 miliardy. Otázkou tedy je, kam se podělo těch 400 – 500 milionů let geologické historie. Hovoří se o tom, že by planeta mohla být mnohem delší dobu v procesu tvorby, nebo – a to je pravděpodobnější – došlo k opravdu velkému kolapsu, který vymazal veškerou geologickou aktivitu starší jak 4,1 miliardy let. Dopad velkého asteroidu totiž mohl na mladou a slabou kůru Merkuru působit tak, že ty části, které nebyly zničeny samotným dopadem, byly následně překryty velkou vulkanickou činností, jako reakce na dopad.

Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.russianspaceweb.com/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://static.ddmcdn.com/gif/blogs/dnews-files-2013-07-proton-rocket-success-670×440-130702-jpg.jpg
http://i1.ytimg.com/vi/Zl12dXYcUTo/maxresdefault.jpg
http://news.bbcimg.co.uk/media/images/68509000/jpg/_68509400_pluto_moons_624.jpg
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn1/945053_10151484114716466_1323917776_n.jpg