Tento netypický název dal vzniknout zkratce O3B (v angličtině „other 3 billions“), pod kterou vystupuje společnost, která si klade za cíl způsobit doslova revoluci v distribuci internetu přes družice. Jejich cílem je vybudovat systém, který by zaručil rychlý přístup na celosvětovou síť především v rozvojových oblastech okolo zemského rovníku. 25.6. se tento projekt dostal konečně do fáze realizace, když se do vesmíru vydaly první čtyři satelity nově vznikajícího systému O3B.
Ve 21:27 SELČ zaburácely na kosmodromu v Kourou motory rakety Sojuz a tento zmodernizovaný nosič (s digitálním systémem řízení letu a vylepšeným motorem třetího stupně RD-0124) vypustil o devět minut později na oběžné dráze horní stupeň Fregat. K němu byly symetricky připojené čtyři satelity systému O3B. Dvě hodiny po startu pak mohlo dojít k oddělení družic. Nejprve se odpoutaly dva satelity a o dvacet minut později je následovala další dvojice. Všem satelitům se úspěšně rozvinuly i solární panely. V současné době krouží družice ve výšce 7 830 kilometrů nad Zemí.
Satelity o váze 700 kilogramů se již během příštího týdne s pomocí vlastních motorů přesunou na definitivní oběžnou dráhu, kde budou pracovat. Kdo by ale čekal, že se pracovištěm satelitů O3B stane geostacionární dráha (GEO), ten by se mýlil. Je pravda, že právě na ní míří všechny satelity, které zajišťují šíření internetu, ale O3B se na celou situaci dívá jinou optikou. Jejich družice proto budou létat po střední oběžné dráze (MEO). Sem se běžně umísťují třeba satelity navigační jako třeba GPS, nebo telekomunikační jako Iridium. Vůbec poprvé se odsud ale bude šířit internet. Za tímto účelem je každý satelit vybavený 10 transpondéry v pásmu Ka a 12 anténami.
Společnost O3B vychází z předpokladu, že se každý ušetřený metr počítá. Pokud se data posílají ze Země na GEO a zpátky, vzniká zpoždění cca. 0,5 až 1 sekunda. Zatímco při komunikace přes MEO by mělo být zpoždění jen asi 123 milisekund. Další výhodou je, že když se data posílají na kratší vzdálenost, nemusí být antény tak silné. Internet nabízený firmou O3B cíl především na rozvojové státy v okolí rovníku. Vůbec prvním kontraktorem jsou Cookovy ostrovy – nezávislý stát přidružený k Novému Zélandu ležící v jižním Pacifiku. Internet pro 21 000 místních obyvatel se sem přivádí přes podmořský kabel z optických vláken, který ostrovy spojuje s civilizací. Po spuštění systému O3B vzroste rychlost připojení šestinásobně.
Cílem společnosti je pokrýt dostupným internetem celý svět od 45. rovnoběžky severní polokoule až po 45. rovnoběžku polokoule jižní. Tady je právě odkaz na název společnosti – tři miliardy lidí žijí mimo dosah internetu šířeného kabelovou metodou. A právě na tyto tři miliardy společnost cílí se svojí nabídkou. „Momentálně využívají internet dvě miliardy lidí. V nejbližších deseti letech se k němu poprvé připojí další tři miliardy uživatelů,“ prohlásil po úspěšném startu Steve Collar, ředitel O3B.
Společnost O3B vznikla v roce 2007. Za tu dobu nasbírala od akcionářů a věřitelů 1,3 miliardy dolarů. Do projektu se přitom zapojily i velké firmy jako je třeba Google, SES, HSBC, nebo Liberty Global. Za vývojem družic systému O3B stojí evropská firma Thales Alenia Space. Ještě předtím, než se vydaly na cestu do vesmíru, bylo potřeba připravit nezbytné zázemí pro celý systém – kromě samotné výroby družic se stavěly pozemní střediska, infrastruktura a vznikaly řídící týmy.
Až se družice dostanou na své finální dráhy, budou je čekat tři týdny intenzivních testů. Během září má z Kourou odstartovat další Sojuz s druhou čtveřicí satelitů. V počtu osmi družic začne celý systém pracovat ve zkušebním režimu. Během příštího roku počítá společnost O3B s vysláním dalších 4 družic. Momentálně je tedy objednáno 12 satelitů. Celý systém je ale nastavený velmi volně s možností další expanze. O3B má povolení pro vypuštění celkem 120 družic, takže se v dalších letech může stát největším magnátem na poli družicových systémů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://media.wired.it/…/satelliti_o3b_pronti_al_lancio__una_rete_per_la_banda_larga_mobile_4035.jpg
http://www.satnews.com/images_upload/152111391/51ca3e2890849.png
http://upload.wikimedia.org/…/Cook_Islands_on_the_globe_%28Polynesia_centered%29.svg.png
http://www.arabianbusiness.com/incoming/article20385.ece/BINARY/o3b_logo_thumb2.jpg
pěkný článek
Pěkný článek. Dávám 5*. Asi bych si, ale nepořídil takový satelitní internet domů. Občas si zahraji nějakou tu online hru jako třeba Star Trek online atd.. a musím říct že zpoždění signálu 123ms je už dost poznat. Určitě každý ví co dělá vysoký ping takže se nebudu rozepisovat. Jinak běžně mívám tak 20-60 ms na klasické wi-fi. Ale určitě dobrá budoucnost pro mobily nebo internet do auta a další zařízení.
Jen mě pořád nechce pustit myšlenka jestli vůbec existuje technologie nebo je nějaká možnost jak dostat ze satelitního internetu ping třeba 30ms. Předpokládám že umístění satelitů na nižší orbitu by už bylo nebezpečné kvůli tření o atmosféru.
Děkuji za reakci.
S pozdravem Jiří Bardoděj.
Jistě, on tenhle internet bude určený spíše lidem, kteří jej využijí na méně náročné operace. Nám, kdo jsme více zmlsaní rychlým připojením, se to může zdát slabé, ale pro lidi v těch oblastech se bude jednat o krok přímo mimořádný.
On by nebyl takový problém umístit telekomunikační satelit na nižší oběžnou dráhu – třeba na LEO. Problém by byl v tom, že čím blíž je satelit k povrchu, tím rychleji oběhne kolem planety. To s sebou nese dva zásadní problémy – muselo by být opravdu hodně družic, které by zajišťovaly, že v každou chvíli bude nad horizontem minimálně jedna vidět. A druhý problém je ten, že na LEO je družice během přeletu viditelná maximálně pár minut – klade to zvýšené nároky na směřování antén atd. MEO je proti tomu vhodnější – družice jsou výše a proto jich není potřeba tolik a zároveň letí relativně pomalu, takže se dá manipulovat se směrem signálu.
Děkuji za vyčerpávající odpověď.
Super počteníčko, 5/5 ! 🙂
Jelikož je článek trochu starší, tak by mě zajímalo jak je na tom O3B nyní. Děkuji za odpověď a chválím za zajímavý a čtivý článek.
V první řadě Vám děkuji za pochvalu a nyní k odpovědi. Momentálně je na oběžné dráze osm satelitů O3B. První čtveřici dopravila do vesmíru 25. června 2013 raketa Sojuz, druhý start se uskutečnil 10. července 2014.