Artemis Accords
Jordánsko je další zemí, která podepsala Artemis Accords. Slavnostní podpis se konal v ústředí NASA za přítomnosti administrátora NASA a zástupce ministerstva zahraničí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Jordánsko je další zemí, která podepsala Artemis Accords. Slavnostní podpis se konal v ústředí NASA za přítomnosti administrátora NASA a zástupce ministerstva zahraničí.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Ministerstvo obchodu USA navrhuje zastavit práce na systému koordinace vesmírného provozu TraCSS. Mezitím vyvíjí novou provozní a finanční strukturu, která by mohla zahrnovat uživatelské poplatky.
NASA si rezervovala prostor pro vědecký náklad na telekomunikační družici Blue Ring společnosti Blue Origin, která poletí k Marsu.
Společnost Astrobotic, vývojář lunárních přistávacích modulů a suborbitálních raket, úspěšně otestovala pokročilý raketový motor Chakram.
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Náš eshop
Články
Dnes tu máme pozvánku na jednu zajímavou akci pro studenty, která se uskuteční 29. dubna v Brně. Konferenci BRNO SPACE STUDENT CONFERENCE 2026 společně pořádají Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně. Cílem akce je ukázat mladým lidem, že rozličné oblasti kosmického výzkumu, aplikací a technologií jsou dynamicky se rozvíjející směry. Je to patrné nejen ve výzkumu a vývoji technologií, ale ve stále větším rozsahu využití družicových dat a kosmických technologií ve všech oblastech běžného života. Tři největší brněnské univerzity proto spojily síly se sdružením kosmických firem Brno Space Cluster a dalšími partnery, aby mohla vzniknout platforma pro vzájemné setkávání, poznávání a spolupráci nejen univerzitních studentských týmů, ale také mezi nimi a komerčním sektorem a dalšími partnery, kteří kosmické aplikace v různých podobách využívají.
Vypuštění první umělé družice, jež 4. října 1957 doslova vystřelilo vesmír na vrchol obecné pozornosti, se nemohlo nepromítnout do mnoha aspektů technologického vývoje oné doby. Impakt tohoto epochálního počinu znamenal v mnoha případech přehodnocení dosavadního kurzu u nespočetných iniciativ, programů a projektů. Mnozí historikové mají za to, že administrativa prezidenta Eisenhowera schválně vyčkávala s vypuštěním americké družice proto, aby Sovětský svaz svým krokem nastolil precedent v oblasti mezinárodního práva a Spojené státy tak mohly nerušeně rozvíjet vlastní kosmické aktivity. Ať už je to pravda, či nikoli, relativně pozdní a skeptická reakce prezidenta Eisenhowera na Sputnik dávala tušit, že ani tehdejší americká vládní garnitura nebyla tak zcela připravena na ostrý start závodu o vesmír. Avšak zatímco politici museli ostražitě našlapovat mezi křehkými vejci přízně veřejnosti, zájmů svých podporovatelů a volebního cyklu, jiné skupiny přijaly úvodní výstřel kosmického maratonu s někdy až překvapivou činorodostí. Mezi těmito skupinami krom vědců nemohli chybět ani vojáci. A americké letectvo se nenechalo dlouho prosit, aby na Sputnik příslušně zareagovalo také v souvislosti s projekty hypersonických kluzáků.
S našimi komentovanými přenosy je to různé. Někdy třeba i pár týdnů není žádný a pak se jich najednou do pár po sobě jdoucích dnů sejde hned několik. A občas nastane i situace, kdy se několik přenosů sejde v rozmezí pouhých pár hodin! Takový maraton si dáme právě v noci z pondělka na úterý. Nejprve se podíváme na přílet nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici a poté bychom měli být svědky startu Atlasu V s družicemi Amazon Leo. Jak můžete sami vidět, bude to zajímavá a pestrá noc. Ať si pustíte naše přenosy oba, nebo jen jeden z nich, budeme moc rádi.
Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.
V pondělí nás čeká po poměrně dlouhé době start Falconu Heavy, který naposledy vynesl 14. října 2024 sondu Europa Clipper na oběžnou dráhu kolem Slunce. Tentokrát ale zamíří na geostacionární oběžnou dráhu, kam dopraví komunikační družici ViaSat-3 F3. Jde o poslední ze tří družic konstelace ViaSat-3, jež se svým pokrytím zaměří na Asijsko-pacifický region, kde bude poskytovat širokopásmové připojení s rychlostí více než 100 Mb/s. V rámci tohoto startu se oba boční pomocné stupně Falconu Heavy pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 27. dubna v 16:21 SEČ Startovní okno: 16:21 – 17:46 SELČ Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida Raketa: Falcon Heavy Primární náklad: ViaSat-3 F3 Hmotnost nákladu: 6 400 kg Oběžná dráha: geostacionární Boční stupně: Pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-2 a LZ-40 Centrální stupeň: Bude zahozen Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 16:05 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací:
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná získávat svůj tvar. V dalších tématech nás čekají trochu nemilé zprávy. Jednak je to diskuze kolem možného většího zpoždění pří vývoji skafandrů pro program Artemis a pak také diskutovaná koroze dvou modulů, které byly původně plánované pro stanici Gateway. Na závěr oslavíme narozeniny Hubbleova kosmického dalekohledu a podíváme se na odstřel obslužné věže pro Sojuzy na evropském kosmodromu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na Mezinárodní kosmickou stanici zamíří další zásoby. Od startu Progressu MS-33 sice uplynul jen měsíc (startoval 22. března), ale na rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur již stojí nová raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se nachází další nákladní kosmická loď Progress – tentokrát s označením MS-34. Její start vstříc oběžné dráze je zatím naplánován na 0:21 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude jako obvykle připraven.
17. dubna experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii poslali sondě Voyager 1 pokyny k vypnutí palubního přístroje LECP (Low-energy Charged Particles). Sonda, která využívá jaderný zdroj energie se dlouhodobě potýká s nedostatkem ubývající energie a vypnutí LECP bylo vyhodnoceno jako nejlepší způsob, jak udržet prvního průzkumníka mezihvězdného prostoru v chodu i nadále. LECP fungoval prakticky bez přerušení na palubě sondy Voyager 1 od jejího startu v roce 1977, tedy téměř 49 let! jeho úkolem bylo měřit nízkoenergetické nabité částice, tedy ionty, elektrony a kosmické záření pocházející jak z naší soustavy, tak i z míst mimo heliosféru. Dvě sondy Voyager jsou v současné době jedinými vyslanci lidstva, kteří mohou poskytovat informace ze zmíněné oblasti.
Duben, měsíc prosycený především misí Artemis II se pomalu chýlí ke svému konci a přináší nám svůj poslední pátek. To je neklamná známka toho, že je čas na pravidelný Pokec s kosmonautixem. 87. díl našeho tradičního pořadu se dnes samozřejmě uskuteční, ale nikoliv v tradičních osm hodin večer, ale výjimečně začne o půl hodiny později. Jinak ale bude vše tak, jak to máte rádi. Přibližně dvouhodinové povídání se bude točit kolem toho, co zajímá Vás, diváky přímého přenosu. Stačí napsat Váš dotaz do chatu na YouTube a počkat si na odpověď, kterou dostanete. Pokud tedy budete mít čas a chuť, moc rádi vás přivítáme u našeho vysílání.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
