Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.
V budoucnu se může záchyt vysloužilých družic sítí uplatnit u strojů, které na oběžné dráze rotují ve všech osách a tradiční metody záchytu (robotickou paží či dokováním) jsou neralizovatelné. Pokud bude síť spojena s aktivní družicí vlečným lanem, mělo by být možné stáhnout kosmický odpad do atmosféry poměrně snadno.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://ichef.bbci.co.uk/news/624/cpsprodpb/1777A/production/_100622169_1.jpg
Zajímavý pokus, dokonce mi přijde lepší, než ten se střílením šípky do terče, který je napevno spojený s družicí. Doteď tomu pokusu nerozumím. Nebýt spojený, tak se taky mohlo stát, že místo zaboření do terče by jen předal hybnost a odrazil by terč pryč od sebe.
I tak ale přemýšlím, jestli to nebude v praxi malinko komplikovanější, už jen proto, že v tomhle případě měl cíl i síť v podstatě stejnou rychlost, výšku i sklon dráhy. V praxi by to asi zabralo o dost víc manévrování, tj. paliva.
Srovnání rychlosti s cílem zase takový problém není.
Máte, pravdu, tenhle pokus je na celé té družici zdaleka nejužitečnější. Což ovšem vypovídá hodně o těch ostatních nesmyslech.
Ta síť po vystřelení nebyla připoutaná. Je to trochu jako chytat býka do lasa, které vzápětí pustíte… Polovičatost, kterou za pět peněz mohli klidně vyzkoušet na palubě libovolné „Vomit Comet“.
Na palubě letounu se to již pochopitelně testovalo, ale nikdy nic nenahradí zkušenost nabytou v kosmu.
myslím, že na projektu pracují dost chytré osoby, kterým je nad Slunce (neřku-li Sirius) jasné, co to znamená nepřipoutaná síť – a že měli dobrý důvod ji při tomto pokusu nepřipoutat (důvod, o kterém se můžeme dohadovat)
očekávám, že další pokusy nepřijdou v brzké době, že se jich dočkáme postupem času – to už třeba bude s kompletním záchytem a pokusem o manévrování se zachyceným objektem – snad to nebude trvat moc dlouho
V letadle nemáte vakuum, a to je zejména pro lehké předměty s velkou plochou jako síť velmi důležité. Ve vakuové komoře zase není mikrogravitace.
Vzhledem k tomu, že šlo o velmi malý levný satelit, je nepřipoutání sítě celkem logické. Po záchytu by se mohl dostat do rotace, kterou by neměl sílu kompenzovat. „Polovičatý“ test se povedl, takže příště to mohou zkusit s větším satelitem i s připoutáním a třeba i na nějakém reálném odpadu.
Že to pustili bez lana je logické. To lano bude až další fáze. Ono to zas není tak úplně jednoduché. Ten naviják musí být volně protáčející se kolem osy definované lanem, aby se lano postupně nezakroutilo těma otáčkama chyceného objektu. A pak se musí řídit další dobržďování těch otáček. To že se tou sítí trošku snížily otáčky je proto, že síť má na sobě závaží, které rotuje kolem těžiště celého zamotance ve větší vzdálenosti. To ale bude způsobovat problém, až se bude přitahovat. Je potřeba tu rotační energii nějak utratit a vyzářit. Zatím je i po chycení stále v tom zapletenci.
Zrušit tu rotaci půjde levně třeba tak, že se dá jeden rotační impuls tomu aktivnímu přitahovacímu stroji v opačném směru než rotuje zapletenec a na volné spojce toho navijáku, který drží už blíž přitačený zapletenec, se zapne obyčejná třecí brzda, která zajistí, že proti sobě se otáčející objekty chytače a chytaného budou pomalu snižovat vzájemnou rotaci a ta jejich rotační energie, zmařená v brzdě se vyzáří jako teplo radiátorem do volného prostoru.
Zachycení pomocí vystřelené sítě a ještě rotujícího cíle je aplikovatelné pouze na velmi lehké cílové objekty. Jakmile se síť připoutaná lanem k zachycující družici ovine kolem zachycené dá se očekávat, že se lano velmi brzy navine okolo rotujícího cíle a objem odpadu jen naroste. A posílat x-násobně těžší družici na zachycování divoce rotujících kusů odpadu mi připadá nepříliš ekonomické v dnešní době. Samozřejmě jakmile by se třeba GTO naplnila tak, že nebude jiná možnost …
Družice-lovec by musela nějak kompenzovat tu setrvačnost. Dokážu si představit brzdu na odvíjeném laně a korekční trysky.
Pokud by byla zachycující družice vybavená nějakým „airbagem“ nebo jiným systémem, který by zabránil katastrofické srážce, tak by je třeba mohli nechat cíleně namotat … pak by sebe i zachycenou družici buď stabilizovala nebo spíš přesně načasovanými zážehy změnila dráhu navzdory rotaci.
Nicméně někdo chytřejší už asi vymyslel něco chytřejšího, jak to udělat 🙂
Mňa napadlo, že na takýto účel by sa dal použiť New Shepard ktorý by niesol na suborbitálnu dráhu gigantickú basebalovú rukavicu ktorá by v apogeu preťala dráhu objektu ktorý chcú zachytiť…len je asi pravdepodobné, že v tých rýchlostiach by sa oba objekty rozmlátili na drobné kúsky a vytvorili Kesslerov syndróm…
New Shepard dosáhne výšky maximálně 100 kilometrů a to ještě nese lehký náklad, tedy nic gigantického. 😉
Odpověděl jste si přesně sám. Vzájemná rychlost by byla 7,9 km/sekundu a tedy milion kousků. Vlastně to už dávno umíme. Sestřelení družice vlastní malou raketou, ať už z letadla, nebo vojenské lodi.
Bolo by možné pomocou navijaku a lana priťahovaním lovca k cieľu, znížiť rýchlosť cieľa a zvýšiť rýchlosť „lovca“ ? Upraviť jeho výšku a podobne?
Ide mi o to že smetie by v podstate spomaľoval a „hádzal“ na Zem.
Navijak poháňaní elektricky pomocou solárnych panelov by sa dal použiť viackrát a satelit by mohol mať zásobu sietí alebo iných mechanizmov na chytanie smetia.
Keď už sa snažím o viacnásobné použitie, tak možno by sa dal aj laser použiť na tlačenie smetia na zem (laser na satelite).
To už jsou poměrně složité manévry. V první fázi budeme rádi, když se podaří ten základní scénář. 😉