Štítek ‘video s českými titulky’

Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Jak velké jsou rakety SpaceX?

thumbnail

Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.

Je Rudá planeta rozpálená do ruda?

thumbnail

Slýcháme to často – o Marsu se mluví jako o Rudé planetě. Červenou barvu si přitom člověk spojuje s teplem. Znamená to snad, že rudý Mars je rozpálený do červena? V žádném případě! Ba naopak, jedná se o chladnou planetu, na jejímž povrchu je v průměru nižší teplota, než kdekoliv na Zemi. A přestože často slýcháme, že na marsovském rovníku může být během letního poledne i přes 20°C, situace není tak přívětivá, jak by se mohlo zdát. Ve stejný okamžik totiž může být na stejném místě i pod nulou. Jak je to možné? Záleží na vzdálenosti od povrchu. A to nemluvíme o tom, co by nám teploměr ukázal v noci. Více už ale v dnešním videu.

Nový padák pro Mars pokořil rekord

padák na Marsu

V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.

Kosmický stroj na kolech – lunární vozidlo LRV

LRV

Mezi všemi kosmickými družicemi, průzkumnými sondami, pilotovanými loděmi i orbitálními stanicemi má jeden stroj výsostné postavení. Na rozdíl od ostatních jmenovaných je totiž doposud jediný svého druhu. Máme na mysli měsíční vozidlo LRV (Lunar Roving Vehicle), které sloužilo jako terénní průzkumné vozidlo na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo. Díky tomuto výjimečnému stroji dokázali astronauti pokrýt a probádat mnohonásobně větší plochu našeho vesmírného souputníka, než by zvládli bez něj. Kromě jiného také mohli na LRV naložit velké množství nákladu v podobě geologického nářadí a získaných vzorků. Měsíční rover se ukázal být nezastupitelným pomocníkem při průzkumu cizího kosmického tělesa a ukázal nám cestu, jakou se s největší pravděpodobností bude ubírat budoucí pilotovaný průzkum dalších těles Sluneční soustavy.

ANKETA: Na jaký moment roku 2019 se těšíte nejvíce?

Rok se pomalu chýlí ke svému konci a je proto čas na tradiční změnu ankety. Zajímalo by nás, na jaké momenty blížícího se roku 2019 se nejvíce těšíte. Tato anketa se opakuje každý rok – pokaždé je pro nás velmi důležitou sondou do zájmů našeho čtenářského okruhu. Díky těmto anketám poznáváme, které mise Vás zajímají – u těch, které naopak dostanou málo hlasů, nám dáváte signál, že bychom možná měli o daném tématu informovat trochu více, protože třeba jen hlasujícím chybí informace. I dnes bychom Vás tedy požádali o hlasy v nově založené anketě, abychom věděli, na co se v příštím roce hlavně zaměřit.

Jak složité je přistát s Curiosity na Marsu?

thumbnail

Mars má velmi řídkou, avšak stále přítomnou atmosféru, která sice může sondám mířícím na povrch pomoci brzdit, ale zároveň činí celý proces přistání značně složitý, jelikož není tak hustá, aby bylo možné přistávat pouze za pomocí padáků. V historii se různé sondy i robotická vozítka pokoušely o přistání na Rudé planetě pomocí různých způsobů a jejich všemožných kombinací. Tím nejsložitějším způsobem, který byl doposud zároveň i posledním úspěšným přistáním na Marsu, se stalo použití takzvaného nebeského jeřábu, který pro své přistání v roce 2012 využilo vozítko Curiosity. Dnes se na tento způsob dopravy na povrch Marsu podíváme v dalším minutovém videu ze série Mars v jedné minutě.

Návrat k poslovi bohů – 6. díl

thumbnail

Dnešní díl našeho seriálu o sondě BepiColombo bude o něco kratší, než bývá zvykem. To je ostatně důvod, proč jsme jej nevydali jako hlavní článek dne krátce po půlnoci. Nabídneme vám v něm animované video ze série Epická dobrodružství BepiColombo. Krátkou upoutávku na tento nový animovaný seriál z dílny Evropské kosmické agentury jsme vám představili už v prvním díle Návratu k poslovi bohů. Tehdy jsme slíbili, že pro vás budeme k této nové animované sérii tvořit české titulky. A dnes tak činíme a plníme tedy svůj slib. Jelikož náš web cílí na široké spektrum čtenářů a diváků s různou úrovní znalostí kosmonautiky, po několika dílech plných podrobných informací o BepiColombo nyní přinášíme něco pro začátečníky nebo pro děti našich věrných čtenářů.

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

BepiColombo

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.

Návrat k poslovi bohů – 2. díl

thumbnail

V sobotu jste si na našem webu mohli přečíst úvod do našeho nového seriálu Návrat k poslovi bohů, který vás seznámil s hrubými rysy evropsko-japonské mise BepiColombo. Slíbili jsme, že budeme následující díly vydávat každou sobotu, což i nadále platí. Dnešek ovšem bude drobnou výjimkou. Evropská kosmická agentura totiž vydala video, které svým obsahem výborně doplňuje náš první díl seriálu a bude rozhodně smysluplnější Vám jej nabídnout s našimi českými titulky ještě před startem sondy, než abychom zatvrzele čekali na další sobotu. Ve videu uvidíte záběry z čisté místnosti na evropském kosmodromu v Kourou, kde půl roku probíhaly finální přípravy na start, nebo se například dozvíte, čím je mise BepiColombo tak významná.