Štítek ‘solární plachetnice’

Sledujte podmínky na sluneční plachetnici

Málo platné, jsme prostě technologičtí hračičkové. Dejte fanouškům kosmonautiky možnost nahlédnout „za oponu“ a budou se tetelit blahem. a když dostaneme možnost sledovat údaje z družice na oběžné dráze, máme o zábavu postaráno na dlouhé hodiny. Dnes Vám proto přinášíme zprávu o webové stránce, na které můžete sledovat nejrůznější informace, které se týkají nedávno vypuštěného cubesatu LightSail 2. Jde o sluneční plachetnici, kterou financovala veřejnost a proto si organizátoři dávají záležet na tom, aby výsledky jejich práce byly dobře vidět.

Kdy budou potřeba kapitáni slunečních plachetnic? (2. díl)

Na možnostech využití sluneční plachty pracovala také organizace NASA. Ta vyvinula plachtu pro program malých sond CubeSat . Ty mají standardní rozměr svých stran 10 cm a jsou vynášeny jako přívažek klasických velkých družic. Družice se sluneční plachtou Nanosail-D zaujímala na palubě rakety rozměr tří standardních rozměrů CubeSat. V první krychli byly kamery, senzory a řídící systém, v dalších dvou pak plachta. Po rozvinutí měla plachta rozměr přes 9 m2. První pokus vynést tuto družici jako přívažek při třetím startu rakety Falcon 1 proběhl 3. srpna 2008. Raketa však selhala a náklad spadl do Pacifiku. Úspěšný byl až Nanosail-D2, který využil záložní exemplář plachetnice a na oběžnou dráhu ve výšce 650 km se dostal pomocí rakety Minotaur IV 20. listopadu 2010.

Principy pohonu pro nejmenší

Poslední dobou se nám nějak roztrhl pytel s hromadnými starty cubesatů, což mě přimělo zase jednou dokončit rozpracovaný článek. V  minulém článku o cubesatech jsme si přiblížili možnosti jejich nasazení mimo oběžnou dráhu Země, při tom jsem zmínil jeden z možných (a zatím asi nejpropracovanější) pohonů této třídy satelitů. Dnes se blíže podíváme na další – občas poněkud exotické – možnosti jejich pohonu. Řekneme si i o možnostech startu cubesatů na oběžnou dráhu. Jakkoli se zatím často jedná pouze o více či méně propracované koncepty, všechny jsou ve svém jádru slibné a všechny mají potenciál umožnit cubesatům mnohem ambicióznější cesty než “jen” k blízkozemním asteroidům.