Štítek ‘satelity’

2018: Čína více startů, USA více nákladu i satelitů

Předběžně Čína v roce 2018 vypustila 38 raket, USA 34 a Rusko 19, počet satelitů byl 69 : 159 : 19 a WET hmotnost 56 t : 123 t : 68 t. 25. prosince 0:15

Zpráva o stavu satelitního průmyslu 2018

V roce 2017 byly globální příjmy satelitního průmyslu 268,6 mld. USD, z toho vynášení satelitů do kosmu představovalo jen 2 % – 4,6 mld. USD. 16. prosince 22:10

ISRO zadala tříletý kontrakt soukromým společnostem

Indické firmy Alpha Design Technologies, Bharat Electronics a Tata Advanced Systems získaly smlouvu na montáž, integraci a testování 27 z 36 satelitů plánovaných v daném období. 30. července 13:29

Nejpřesnější hvězdný metr slaví první rok ve vesmíru

V pátek 21.8.2015 završila astrometrická sonda Gaia svůj první pracovní rok na orbitu kolem libračního bodu L2 v plném pracovním režimu. U té příležitosti zveřejnila Evropská kosmická agentura toto úterý krátký přehled prozatimních vědeckých výsledků. Dlužno dodat, že jde o fenomenální úspěch na poli moderní astrometrie. Sondu na oběžnou dráhu vynesl ruský nosič Soyuz ST 19. prosince 2013 z kosmodromu v Kourou. Poté započala půlroční cesta do blízkosti bodu L2 ležícího přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země (ve směru od Slunce, takže naše planeta slouží jako primární stínění před rušivým zářením naší domovské hvězdy).

ESA – 2. díl – První krůčky za hranici atmosféry

Počátky kosmického věku jsou neoddělitelně propojeny s množstvím vojenských zájmů na využití prostoru nacházejícího se za hranicemi naší atmosféry. Zájmem každé země vždy bylo mít na oběžné dráze nějaký špionážní satelit. Díky těmto armádním projektům, studené válce a vesmírným závodům kosmonautika zažila v šedesátých letech nebývale prudký rozvoj. Bez těchto nepřátelských ambicí a jejich štědrého financování by dnešní vesmírné technologie byly nejspíš o mnoho let pozadu. Kolektiv evropských zemí však nebyl toho příkladem. Ba naopak, už od samotného počátku svého vesmírného angažování se vydal zcela jiným směrem. ESA zasvětila svou činnost výhradně mírovému využití kosmického prostoru. Její projekty se vždy nesly ve jménu vědeckého bádání, spolupráce a budování základů pro zkvalitnění a zjednodušení našeho pozemského života. Dnes si povíme o prvních krůčcích, které Evropa uskutečnila na poli svého vesmírného programu. Popíšeme si vědecké projekty, které byly uskutečněny ještě pod hlavičkou ESRO, předchůdce Evropské kosmické agentury.