Štítek ‘Safír’

Zničená rampa na Chomeneího kosmodromu

Íránci se letos pokoušejí opakovaně vypustit nějaký svůj satelit. Po dvou neúspěších začátkem tohoto roku se na Chomeneího kosmodromu v severní provincii Semnan připravoval letošní třetí start. Prvním pokusem bylo vyslání 90 kg družice pro dálkový průzkum Země “Payam-e Amirkabir” 15. ledna raketou “Simorgh”, jejíž třetí stupeň selhal a nedodal satelitu protřebnou rychlost pro umístění na orbitu. Druhý pokus se konal necelý měsíc potom, tentokrát dvoustupňovou raketou “Safir”, která orbity potvrzeně dosáhla poprvé již roku 2009. Tentokrát měla být (z jiné – tzv. kruhové – rampy) 5. února vypuštěna družice s podobným vybavením, o hmotnosti 52 kg “Dousti 1”. Ani tento satelit nedosáhl orbity. Třetí start se připravoval koncem srpna t.r., ale 29. došlo k výbuchu na “kruhové” rampě, jehož stopy byly jako první zachyceny družicí společnosti Planet. Spekulovalo se o tom, že byla zničena i komunikační družice “Nahid 1”, ale íránské zdroje tvrdí, že družice na nosiči v době výbuchu ještě nebyla.

Dým nad Chomeneího kosmodromem

Satelitní snímek PlanetLab ukazuje rampu, na které zřejmě došlo v výbuchu rakety (asi Safir, s družicí Nahid-1) – třetí nepodařený letošní íránský pokus. 29. srpna 18:05

Další neúspěšný start Íránu

Pokus o vypuštění družice Dousti na raketě Safir se včera nezdařil. Bližší informace nejsou k dispozici. 7. prosince 18:49

Íránský úsvit lepších časů?

Není to tak dávno, co jsme na našem webu psali o tom, že íránská kosmická agentura ISA pravděpodobně ukončila svou činnost. Vývoj v posledních dnech ale ukazuje, že se tato zpráva zřejmě nezakládala na pravdě. Jenom se tím potvrzuje to, co jsme o Íránu věděli už dávno – zprávy odsud přichází jen velmi zřídka a jejich pravost je povětšinou … diplomaticky řečeno diskutabilní. Berme proto i dnešní článek pokud možno s rezervou. Kdo ví, třeba se po čase ukáže, že pravda byla trochu jinde.

22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné prostriedky do obnovy infraštruktúry, ale napriek otrasnej situácii Iránčanov vládne vrstvy neváhajú dávať milióny na kozmické projekty. Ich cieľ je do roku 2018 vystreliť do vesmíru človeka. Prvým iránskym mužom vo kozme by vraj mohol byť bývalý prezident Mahmud Ahmadínedžád. No, (ne)držím palce.