Štítek ‘Rusko’

ISS čeká nezáviděníhodný logistický hlavolam

Včerejší úspěšný start rakety Sojuz 2-1B znamenal návrat těchto nosičů do služby po selhání pilotované mise Sojuz MS-10. Zdálo by se, že stačí vypustit ještě několik raket z této rodiny, které ověří spolehlivost, pak poletí na ISS pilotovaná loď a všechno je vyřešeno. Jenže situace je mnohem zamotanější, než se může zdát. Neúspěšný start dvoučlenné posádky Sojuzu MS-10 prakticky roztrhal veškeré harmonogramy práce na Mezinárodní vesmírné stanici a i kdyby se opravdu na začátku prosince na ISS dostala nová posádka, stále bude potřeba vyřešit mnoho věcí, které se jako jednoduché označit nedají.

Sojuzy jsou zpět v provozu

Pouhé dva týdny uplynuly od anomálie, která 11. října způsobila nouzové přerušení startu pilotované lodi Sojuz MS-10. Od té doby byly starty raket Sojuz dočasně zastaveny a vyšetřovací komise hledala odpověď na otázky spojené s příčinami této mimořádné události. Další rakety pochopitelně nemohly startovat, protože nikdo nechtěl riskovat, že by se podobná událost opakovala znovu. Vyšetřovací komise má sice své výsledky představit až za několik dní, ale za velmi dobrý ukazatel průběhu vyšetřování nám může posloužit start, který proběhl dnes ráno.

Svět nad planetou (2. díl)

Základní blok stanice Mir

Sovětský svaz oplýval poměrně bohatou historií provozu orbitálních stanic. Od roku 1971 se do poloviny osmdesátých let s většími či menšími úspěchy nad planetou prohánělo šest stanic Saljut a Almaz, které se podařilo zabydlet minimálně jednou posádkou. Jejich vnější podoba se v průběhu času zásadně neměnila, koncepce několika spojených válců o různém průměru zůstala stejná. Zato uvnitř se technologie od časů prvního Saljutu změnila téměř k nepoznání. Téměř neexistoval systém, jenž by nebyl během oné půldruhé dekády vylepšen, modernizován, nahrazen systémem lepším či kompaktnějším. Od systému pro zajištění životních podmínek přes solární panely a energetický systém až po orientační a pohonný systém. Klíčovým rysem stanic se stala možnost doplnit zásoby kapalin a plynů přímo na orbitální dráze. Poprvé byl tento prvek otestován na Saljutu 6 a stal se natrvalo součástí sovětského a posléze ruského kosmického know-how. Přes všechna vylepšení však byl vývoj stanic rozhodně spíše evolucí než revolucí. Zdálo by se, že stejně tomu mělo být i u základního bloku plánovaného komplexu Mir. Přesto byla některá technická řešení razantním krokem vpřed…

Návrat Sojuzu

Již za dva dny bychom se mohli dočkat návratu do služby rakety Sojuz s družicí Lotos-S1 po nedávné havárii pilotované verze nosiče. Zdroj 22. října 20:09

Protony mají příští rok navýšit startovní tempo

Ruské rakety Proton momentálně neprožívají aktivní období – zatím poslední start tohoto nosiče proběhl v dubnu letošního roku a šlo zatím o jediný start této rakety v letošním roce. Nad osudem Protonu se už začaly stahovat temné mraky. Alexej Varočko, šéf Chruničevova výrobního závodu, který staví rakety Proton, je však optimistou. Podle jeho slov může společnost v příštím roce vypustit až deset raket Proton. „Díky podpoře od agentury Roskosmos může náš výrobní závod postupně rozjíždět výrobu raket na obou výrobních místech – v Moskvě a v Omsku. Příští rok čekáme navýšení aktivit z hlediska startů našich těžkých raket. Mohli bychom se dostat až na deset vypuštěných Protonů a mohli bychom vykonat i další letovou zkoušku Angary 5,“ uvedl Varočko v tiskové zprávě, kterou vydal Roskosmos.

Svět nad planetou (1. díl)

Orbitální komplex Mir

Po prvních krůčcích lidí do vesmíru na začátku šedesátých let minulého století, během nichž kosmonauti a astronauti dokázali, že lidský organismus dokáže fungovat v podmínkách mikrogravitace alespoň po omezenou dobu, bylo pouze otázkou času, kdy budou na oběžnou dráhu vypuštěna zařízení, na jejichž palubách se člověk stane alespoň zčásti druhem „homo cosmicus“. Zrodily se první orbitální stanice. Z dnešní perspektivy se může zdát úsměvným nadšení nad několika týdny strávenými ve vesmíru, nicméně pro tehdejší laickou i odbornou veřejnost byla doba prvních stanic neustálým posouváním hranic při současném očekávání bariéry, skrze kterou už lidské tělo nebude schopno proniknout. Ve stejné době probíhal závod obou kosmických velmocí v několika rovinách jak v civilní, tak ve vojenské odnoži kosmonautiky. O to větší naději pak přineslo tání bariér v první polovině sedmdesátých let, jež vyvrcholilo společným letem sovětského Sojuzu a amerického Apolla. Naděje na postupné sbližování obou rivalů však vzaly záhy zasvé a brzy byly vzájemné vztahy opět na bodu mrazu. Když se v roce 1986 vydal za hranice atmosféry první modul sovětské stanice nové generace, nikdo nemohl předpokládat, že právě tento stroj bude stát na počátku nové éry budování mostů mezi východem a západem. Nikdo také nemohl tušit, že nová stanice přečká rozpad východního bloku, bude hostit stroje, na jejichž přijetí nebyla původně vůbec konstruována a na její palubě padnou rekordy, jež ani dnes, po více než třech dekádách, nikdo nepřekonal. Stanice, tedy to, co z ní zbylo, dnes odpočívá na dně Pacifiku, její jméno je však navždy zapsáno zlatým písmem ve vrcholných kapitolách dějin kosmonautiky…

Všechny urychlovací bloky Sojuzu nalezeny

V neděli budou tyto díly rakety, která ve čtvrtek selhala, dopraveny do CSKB Progress v Samaře. Vyšetřovatelé mají i video z palubní kamery 13. října 22:10

SLEDUJEME: Nouzové přistání pilotovaného Sojuzu

Start kosmické lodi Sojuz MS-10 musel být přerušen kvůli blíže neupřesněné závadě nosné rakety. Loď i s dvoučlennou posádkou přešla na balistický návrat. Nick Hague a Alexej Ovčinin v křeslech kosmické lodi by při balistickém vstupu do atmosféry zažili neřízený návrat a přetížení několika G – výrazně vyšší než při běžném návratovém profilu. Podle dostupných informací by měla být posádka v pořádku. V tomto článku najdete psaný přenos, který bude přinášet aktuální informace o průběhu celé mimořádné situace. 

Nové ceny komerčních Sojuzů

Raketa Sojuz-2.1 s horním stupněm Fregat má stát 48,5 mil USD, bez horního stupně pak 35 mil. Vypuštění cubesatu by vyšlo na 20 – 30 tisíc USD za kg. 2. října 16:01

Křesla pro novou ruskou loď

Do prvního startu nové ruské lodi Federacija chybí ještě několik let, ale vývoj postupně pokračuje. Staré dobré Sojuzy používají křesla Kazbek (mají jméno po hoře na Kavkaze), která vyžadují pro každého cestujícího individuálně vyráběné anatomické vložky. Ty se odlévají podle velikosti a tvaru těla jednotlivých kosmonautů, aby mohly spolehlivě pohltit setrvačnost po přistání. Když si kosmonauti mění místa, musí si vyměnit i své anatomické vložky. Jejich výroba je časově poměrně náročná a přípravy lodí Sojuz prodražuje a prodlužuje. Není tedy překvapením, že vývojáři nové lodi Federacije chtějí používat jiný systém. Představili křeslo, které se snadno přizpůsobí různým tělům astronautů.