Štítek ‘NASA’

Ve stopách Zvídavosti – 3.díl

Náš nepravidelný seriál Ve stopách Zvídavosti si dával v posledních týdnech a měsících dost dlouhou pauzu – minulý díl vyšel na začátku ledna! Je proto na čase odmazat dluh,který vůči tomuto seriálu máme. Opět jsme pro Vás připravili dvacet fotografií, které během své mimořádně úspěšné mise na Rudé planetě nafotilo americké vozítko Curiosity. Čeká Vás tedy taková malá prohlídka Marsu.

Kosmotýdeník 91. díl (9.6. – 15.6.2014)

Máme za sebou další týden a i uplynulé dny přinesly mnoho událostí v nejrůznějších oborech lidských činností. Jelikož se náš blog specializuje na kosmonautiku, musí být každému jasné, jaký obor budeme v 91. dílu seriálu Kosmotýdeník rozebírat. V prvním tématu si ukážeme, že celosvětová fotbalová horečka se nevyhnula ani Mezinárodní vesmírné stanici, druhé téma už bude trochu vážnější, ale na ISS zůstaneme – v ruském modulu Zvezda se nečekaně objevil kouř. Poslední téma se bude týkat příprav na další start soukromé rakety Falcon.

Zrod nové vlajkové lodi americké astronomie

Dalekohled Jamese Webba si na svůj start do vesmíru musí počkat ještě několik let. Ale po období nejistot, kdy celému projektu hrozilo zrušení, můžeme být rádi – dalekohled se stal jednou z priorit budoucího směřování NASA a má se stát vlajkovou lodí americké nepilotované kosmonautiky v další dekádě. Ačkoliv je tedy start plánován na rok 2018, už nyní probíhá sestavování vědeckých přístrojů a testování všech klíčových systémů. Náš dnešní článek shrne postup prací na všech frontách.

Nová éra se blíží

Americká kosmonautika se připravuje na svou novou etapu. Po úspěšné éře raketoplánů se můžeme těšit na období, kterému bude dominovat superraketa SLS a kosmická loď Orion. Do jejich ostrého nasazení sice ještě v řekách proteče hodně vody, ale Amerika se na jejich nasazení připravuje už dnes. Pracuje se v mnoha střediscích. Někde se modernizuje, jinde se testují nejrůznější systémy. Jednou za čtvrt roku NASA připraví rekapitulaci, která shrne pokroky, které se udělaly. A právě o tomto tématu bude náš dnešní článek. Pro neangličtináře přeložíme obsah rekapitulačního videa.

Pegasus znovu ožije

Hned na začátek uveďme věci na pravou míru – tento článek nebude o soukromé raketě Pegasus, která startuje z podvěsu pod letadlem. Řeč bude o unikátní nákladní lodi, která se honosí stejným názvem. Tento nenápadný dříč vznikl už v éře raketoplánů, ale neztratí se ani v nové etapě americké kosmonautiky. NASA se totiž snaží co nejvíc využít již existujících, osvědčených technologií, které jen lehce poupraví a modernizuje, aby zvládly větší zátěž.

Testy nového štítu pro Mars

Dopravit náklad k Marsu se v posledních letech jeví jako poměrně jednoduchý úkol. Vědci již vychytali většinu problémů a proto poslední mise (až na ruský Fobos-Grunt) slavily úspěch. Jenže pokud chceme pokračovat ve vývoji a posílat na Mars v dalších letech větší náklady, neobejdeme se bez nových technologií. Hlavní pozornost se v současné době točí kolem  štítu, který má za úkol výrazně zpomalit náklad prolétávající atmosférou Rudé planety.

Evropa bude mít dalšího astronauta

Logo kosmické lodi Sojuz TMA-13M

Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.

Vesmírné osudy 55. díl – Neil Armstrong

Přivítání v New Yorku

Ke svému překvapení se stali muži Apolla-11 světovými celebritami. Zřejmě nejexponovanějším byl Neil Armstrong, hlavně díky svému „prvnímu kroku“ na novém světě. Obrovské oslavy po celé Americe, miliony lidí lemující ulice, čestná občanství různých měst, to všechno se na posádku Apolla-11 valilo jako lavina. Neilovi, Buzzovi a Mikovi se dokonce dostalo velké pocty- slyšení v Kongresu. PR mašinérie NASA a vládní administrativy byla rozhodnuta využít popularity Apolla-11 do poslední kapky. Na konci září se astronauti s rodinami vydali na turné „Giant Leap (Velký skok)“, kdy během 38 dní navštívili 28 měst v 25 zemích. Cesta kolem světa končila na začátku listopadu v Bílém Domě. Hned poté se Neil přidal k turné, které pořádal komik Bob Hope pro americké jednotky ve Vietnamu a některých základnách v Evropě. Krom Neila doprovázely Hopea už tradičně i lepé děvy- pro vojáky zřejmě nejatraktivnější postavy show. Tentokrát ale musely dívky ustoupit popularitě Neila Armstronga- vojáci atraktivní modelky zcela ignorovali, když vždy po vystoupení zaplavili pódium. Jeho cesty ale nekončily Asií. V květnu 1970 navštívil ještě zajímavější místa…

„Území nikoho“ na ISS

Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.

Vesmírné osudy 54. díl – Neil Armstrong

Vzdalující se Měsíc pohledem z Apolla-11

Zpáteční cesta Apolla-11 probíhala v poklidné atmosféře. To nejdůležitější bylo za nimi, teď byl čas na urovnání myšlenek. Mezi „domácími pracemi“ v podobě úkonů a procedur k údržbě svého kosmického domova byli tři muži Apolla-11 hvězdami dvou televizních přenosů. Během prvního pozorovali diváci na celém světě ukázku efektů stavu beztíže, druhý zase nabídnul reflexi Armstronga, Aldrina a Collinse ohledně uplynulých historických dnů. Neil si vzal slovo jako první a připomenul nesmrtelnou inspiraci Julese Verna. Mike připomenul všechny, kteří se podíleli na konstrukci, stavbě a testování strojů, které je dovezly až na Měsíc, Buzz zase zasadil misi Apolla-11 do širšího rámce lidské zvídavosti, bez které by tato cesta nebyla možná. Přenos uzavřel opět Neil, který připomenul, na čích ramenou Apollo-11 stálo- od velikánů vědecké historie, přes americkou administraci, až po pracovníky průmyslu, jejichž dílem byl hardware Apolla. Když přenos skončil, nastal opět na palubě relativní klid. Bylo to ale ticho před bouří. Protože následující den čekal astronauty návrat do zemské atmosféry druhou kosmickou rychlostí. A to není zrovna všední záležitost…