Štítek ‘NASA’

Sonda IBEX opět zpřesnila tvar heliosféry

sonda IBEX v představě malíře zdroj:nasa.gov

Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy. Vědci již dříve pozorovali tyto chvosty u jiných hvězd, ovšem u našeho vlastního systému to bylo díky pohledu zevnitř poměrně obtížné a do doby, než NASA vypustila sondu IBEX, to bylo spíše takové paběrkování dílčích fragmentů.

Kosmotýdeník 44. díl (15.7. – 21.7.2013)

Pokud k Vašemu typickému nedělnímu poledni patří kromě svátečního oběda a televizních politických debat i čtení Kosmotýdeníku, jsme velice rádi. I tento týden Vám přinášíme souhrn aktuálních událostí, které přineslo posledních sedm dní. Kdo by čekal, že s letními prázdninami přijde “okurková sezóna”, ten se teď asi hodně diví. Zajímavých témat je totiž opravdu hodně. Budeme se věnovat nebezpečné poruše, která ukončila výstup do volného kosmu, rozebereme možnou příčinu havárie raketyProton a na závěr se podíváme do lehké budoucnosti – konkrétně bude řeč o přípravách prvního letového kusu americké lodi Orion.

MGS – ďalší americký úspech na Marse

Po obrovskom neúspechu so sondou Mars Observer sa NASA rozhodla zmeniť pohľad na výskum Marsu. Miesto drahých sond padlo rozhodnutie poslať tam pri každom štartovacom okne jeden lacný orbiter a jeden lander. Vzniklo hneď niekoľko programov podporujúcich projekty sond a začal sa výskum vesmíru v pravom zmysle slova. Červená planéta bola v centre toho všetkého, a tak sa na ňu štartovalo každé dva roky, vždy keď to výhodné postavenie planét dovoľovalo. V tomto článku sa dočítate o prvej družici, ktorá na tam po dlhých desaťročiach dostala a vydržala viac ako pár dní. Kliatba bola na chvíľu prelomená a nám sa opäť naskytol pohľad na červený povrch zbrázdený kaňonmi a obrovskými horami, dve polárne čiapočky a obrovskú zásobáreň informácií o Slnečnej sústave, tvorbe planét a života.

Mars rover 2020

Ešte pred pristátím roveru MSL na planéte Mars NASA oznámila, že v roku 2020 by chcela na červenú planétu poslať podobné vozítko. Konštrukčne by malo vychádzať z Curiosity, ale malo by niesť nové prístroje. Potom bolo dlho ticho a nedávno sa začali objavovať nepotvrdené informácie o aparatúrach, ktoré sa naň namontujú. Nakoniec sme sa predsa len dočkali. NASA deviateho júla vydala prvé oficiálne info. o novom projekte a zdá sa, že sa máme na čo tešiť. Nie je síce isté, či sa dočkáme aj realizácie, ale celkovo by mal rover vychádzajúci s MSL alias Curiosity stáť “iba” jeden a pol miliardy dolárov, čo na takú ambicióznu a prínosnú misiu nie je zas tak veľa a vzhľadom na to že Američania by radi okolo roku 2035 pristáli na Marse je nutné pokračovať v aktívnom prieskume. No, uvidíme ako to nakoniec dopadne. Dnes tu pre vás mám menšiu ochutnávku toho, na čo sa môžete v najbližších rokoch tešiť.

Kosmotýdeník 43. díl (8.7. – 14.7.2013)

Dobrý den, nedělní poledne má na našem blogu rezervovaný seriál Kosmotýdeník. Je tedy jasné, že ani tento týden nepřijdete o aktuální informace z kosmonautiky. Tentokrát na nás čeká výstup v podání americko – italské dvojice astronautů. Druhým tématem bude úspěch americké sondy New Horizons, která dokázala vyfotit plutův měsíc Charon. Třetí téma se bude věnovat prvním podrobnějším informacím o novém americkém vozítku, které by mělo v dalších letech zamířit k Marsu. nemá zatím název, není jisté,zda se dočká realizace. Ale jeho plány zní velmi zajímavě.

Tragické zlyhanie pri Marse

Trajektória, po ktorej sa Mars Observer vydal k Marsu.

Po megaúspešnej americkej misii Viking, pri ktorej sa podarilo dva krát pristáť na červenej planéte a ešte roky sledovať jej povrch a atmosféru sa výskum Marsu na jedno desaťročie stopol. Po dlhom čase sa ďalšie sondy rozhodol poslať Sovietsky Zväz. Ani jeden Fobos však bohužiaľ nebol úspešný a iba krátkodobé fungovanie na obežnej dráhe bolo pre všetkých obrovským sklamaním. Niekde v hĺbke duše to však každý čakal. Pre Rusov bol Mars jednoducho zakliaty. O štyri roky neskôr sa od odpaľovacej rampy odpútala raketa Titan 3 a kozmodróm Cape Canaveral bol svedkom ďalšieho štartu do vesmíru. Pätnásťročné americké mlčanie sa tak prerušilo a všetci očakávali efektný návrat. NASA predsa mala s výskumom nášho červeného suseda bohaté skúsenosti a navyše celá misia stála takmer miliardu dolárov. Nikto nepochyboval, že USA bude mať o pol roka ďalšiu sondu pri cudzej planéte.

Kosmotýdeník 40. díl (17.6. – 23.6.2013)

Týden se s týdnem sešel a opět je tu neděle. A tento čas, přesněji řečeno kolem poledne už tradičně patří vydání nového Kosmotýdeníku, seriálu, který mapuje zajímavé události na poli kosmonautiky. Ani dnes nepřijdete o tři zajímavé události. První z nich bude představení nového oddílu amerických astronautů. Ve druhé zprávě se zaměříme na dění okolo společnosti SpaceX a konečně třetí téma bude o úspěšném testu evropského zařízení IXV, které má být základem pro budoucí evropskou loď schopnou návratu z oběžné dráhy.

Známe dalších osm statečných

Osm nových amerických astronautů, kteří vzešli z náboru v roce 2012

Dobře se podívejte na obrázek, který vidíte vedle tohoto textu. Zapamatujte si tváře, které na něm vidíte. Možná tyto lidi spatříte za pár let jak letí do vesmíru. Tato osmičlenná skupina se totiž může pyšnit tím, že se před pár dny dočkala po rok a půl trvajícím výběru přijetí do oddílu amerických astronautů. Uspěli v těžké konkurenci – do náboru se přihlásilo skoro 6300 kandidátů. Teď na ně bude od srpna čekat výcvik v Johnsonově kosmickém středisku a pak přijde čekání na nominaci. Jistě, někteří z nich třeba do kosmu nikdy nepoletí, ale kdo ví, třeba je mezi nimi někdo, kdo poletí nejen na ISS (s tím se tak trochu počítá), ale třeba i k nějakému asteroidu.

23. Kozmická Strojovňa – Apollo-Sojuz

Počas druhej svetovej vojny v rokoch 1939-45 sa proti Nemecku a Japonsku spojil celý svet. Do konfliktu vtedy zasiahli aj Američania a pomohli Rusom vytlačiť a poraziť fašistov. Úžasné víťazstvo bolo dôkazom, že ľudstvo sa môže a musí spojiť pri riešení dôležitých otázok. Po vojne však zo spojenectva nezostalo nič a štáty, ktoré sa najviac zaslúžili o priaznivý výsledok sa zrazu ocitli v opozícii. Východný a západný blok delila železná opona a bipolárny svet sa stal na dlhé desaťročia realitou. Komunizmus proti kapitalizmu, dve úplne odlišné pohľady na život, dve ideológie, ktoré sa jednoducho nemohli zniesť. Ako to však býva, aj tu sa objavila výnimka potvrdzujúca pravidlo. Áno, hádate dobre. Najzložitejšie a najnákladnejšie odvetvie spojilo dve veľmoci. Kozmonautika tak dala aspoň na chvíľu miliardám ľuďom zabudnúť na každodennú hrozbu nukleárnych hlavíc namierených na každé väčšie mesto. Damoklov meč visiaci nad ľudstvom bol na chvíľu otupený. Dnes už to síce vyzerá iba ako gesto, ale v roku 1975 bolo tridsiate výročie porážky nacizmu oslávené veľmi nevšedne. To, čo dnes považujeme za samozrejmosť, skutočnosť, že vo vesmíre po boku pracujú Rusi aj Američania, sa stalo realitou. Let Sojuz-Apollo sa uskutočnil počas krátkeho obdobia, keď boli vzťahy medzi USA a ZSSR o niečo lepšie, ako obvykle. Leonov, Kubasov, Stafford, Brand a Slayton boli účastníkmi jedného z najpamätnejších kozmických letov v histórii. Za obrovským úspechom americkej a sovietskej pilotovanej kozmonautiky však stoja tisícky hodín príprav a diplomatických jednaní. Spolupráca sa nerodila ľahko. Možno aj to je dôvod prečo sa v nej dlho nepokračovalo. Každopádne, táto misia zostane už navždy zapísaná zlatým písmom v knihe kozmických letov.

Robotický lander Mighty Eagle

ME_nahled zdroj: nasa.gov

NASA Marshall Space Flight Center a Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU / APL) vyvíjejí novou generaci malých, inteligentních, univerzálních robotických přistávacích sond (landerů). Využity budou k vědeckému průzkumu cílů na povrchu Měsíce a jiných nebeských těles bez atmosféry, včetně blízko-zemních asteroidů.

Mighly Eagle je zkušební prototyp, který má prokázat funkčnost a životaschopnost daného konceptu nové generace robotických landerů. Inženýři z Marshallova střediska a APL v současné době již nejsou pouze přikováni k rýsovacím prknům, respektive počítačům, ale věnují se praktickým zkouškám jak v laboratořích, tak v terénu.