Štítek ‘Mars’

Mise Apollo v hledáčku sondy LRO

LRO_nahled zdroj:nasa.gov

Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) měla být jakýmsi předvojem návratu Američanů na Měsíc. Jejím hlavním úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Měsíce, zjistit, zda na něm je voda a další suroviny, které by co nejvíce pomohly snížit množství nákladu pro budoucí lunární základnu, jenž by se musel vozit ze Země. Dalším úkolem bylo zkoumat radiaci na Měsíci, její množství a povahu ovlivněnou například i topografií terénu. To vše mělo sloužit k výběru míst pro přistání lidských posádek a zbudování stálé lunární základny.

Budoucnost kosmických skafandrů – 2.díl

skafandr budoucnosti zdroj:nasa.gov

První díl jsme zakončili ruským skafandrem Orlan-E, určeným pro vycházky po rudé planetě. Dalšími technologickými novinkami se Ruská federace zatím nepochlubila a tak se tentokrát vypravíme do Země vycházejícího Slunce, kde také experimentují na poli nových skafandrů. V druhé, obsáhlejší části článku se zaměříme na Spojené státy americké, jejichž astronauti si zatím jako jediní mohli vyzkoušet chůzi po jiném nebeském tělese. Nejprve se podíváme na experimentální prototyp, sloužící k ověření technologií nutných pro návrat na Měsíc a výpravy k asteroidům. Dále se zaměříme na nový skafandr, který se bude testovat za pár let na ISS a jednou by v něm astronauti mohli chodit po Marsu. Lehce se zmíníme o ochranném skafandru pro kosmické turisty.

Pokud si myslíte, že oblek na úvodním obrázku je jen nefunkčním konceptem nadějného designéra, tak vás závěr článku vyvede z omylu.

Sonda, ktorá “skoro” objavila život

Iste sa pýtate, čo ma viedlo k napísaniu takého titulku. V roku 1976 na Marse pristáli dve americké sondy Viking 1 a 2. Obe boli veľmi úspešné a počas svojho pôsobenia na povrchu sa snažili objaviť život v pôde. Na to mali pripravené tri pokusy. Dvoma metódami hľadali organické molekuly a tretím experimentom metabolické procesy prípadných mikromarťanov. Zatiaľ čo posledný menovaný skončil pozitívne, to znamená, že istá metabolická aktivita bola zaznamenaná, žiadna organika sa nenašla. Sporné výsledky potom boli niekoľko rokov predmetov vedeckých diskusií a dodnes sa nevie, čo presne Vikingovia na Marse našli.

Co mají společného cesta na Mars a CT-vyšetření?

Abych odpověděl na otázku položenou v názvu článku, musím říct – na první pohled nic. Přesto se dá jedna spojovací vlastnost najít – záření. Tedy přesněji ionizující záření a je jedno jakého původu. O tom, že při letu ze Země na Mars působí na kosmickou loď či družici kosmické záření se samozřejmě vědělo už mnoho let. Ale nikdo se tomuto problému nevěnoval. Ale postupem času, kdy se začínají objevovat spekulace o letu lidské posádky na Mars, bylo na načase věnovat této oblasti trochu podrobněji.

Prvé sondy na Marse

Mars už oddávna fascinoval ľudí. Jeho farba mu zabezpečila množstvo legiend a mýtov. Svoje meno získal po rímskom bohovi vojny. Červené sfarbenie viditeľné aj voľným okom ľuďom pripomínalo krv. Keď sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia prvý krát vyskytla možnosť letieť tam a pozrieť sa na tú nádheru pekne zblízka, ani jedna zo svetových mocností neodolala. Sovietsky Zväz aj USA počas prvých rokoch dobývania ďalekého vesmíru vysielali obrovské množstvo sond. Každé dva roky do kozmu štartovali nové a nové aparatúry, ktoré však len málokedy dosiahli cieľ. Raz zlyhala nosná raketa, inokedy sa stratilo spojenie, nepodarilo sa vykonať retrográdny zážih a dostať sa na obežnú dráhu, všetky tieto udalosti podmienili vytvorenie posledného mýtu o červenej planéte. Mars, je zakliaty.

Curiosity nemluví se Zemí

Nelekejte se titulku, není to tak, že by americké vozítko začalo mít svou hlavu a rozhodlo se trucovat. Na zhruba 28 dní si ale budeme muset odpočinout od pravidelných informací z Marsu. Nečekejme tedy žádné nové fotky, nebo dokonce jízdu. Nejde o žádné technické problémy – viníkem je Slunce a nebeská mechanika. Někomu se proto může zdát, že v těchto dnech mohou vědci zapojení do projektu vyrazit na dovolenou, protože nebudou mít žádnou práci. Ale jak si řekneme na dalších řádcích, není tomu tak.

11. Kozmická Strojovňa – let na Mars – prvá časť

11. Kozmická Strojovňa - let na Mars - prvá časť

Dnes som pripravil časť problematiky letu k Marsu. Možno vás trochu sklamem, pretože reč nebude o technológii, ani o tom, čo budú kozmonauti na ceste jesť, či ako pristanú. Dočítate sa tu hlavne o biologickej stránke, na ktorú mnohí zabúdajú. To, že na nízkej obežnej dráhe vieme pol roka udržať nažive človeka ešte neznamená, že sme toho schopní aj na ďalekej ceste k cudzím planetám. Preto som sa rozhodol spraviť menšie zhrnutie najväčších problémov, ktoré bude treba vyriešiť, než sa rozhodneme prikročiť k realizácii celého projektu. Reč bude najmä o psychike. O týždeň potom budete mať možnosť prečítať si niečo o technologických problémoch a nakusnem aj problematiku výroby a skladovania potravín či ekonomickú stránku celej misie. Po prečítaní článku možno prídete o niektoré ilúzie, možno sa dozviete niečo nové, možno to nakoniec budete považovať za stratu času. V rámci písania som si urobil menší prieskum. Prečítal som zopár strán o dôvodoch, prečo lietať k planétam. Musím povedať, že s nimi nesúhlasím. V prvom rade si nemyslím, že ľudstvo je na takúto cestu pripravené. Teda, určite sme na tom lepšie ako predchádzajúca generácia, ale na to, aby sme mohli riešiť Mars, musíme dokonale zvládnuť cestovanie v cislunárnom priestore, teda priestore medzi Zemou a Mesiacom. A to nehovorím iba o prelete typu Apollo. Skôr mám na mysli reálne fungujúce orbitálne stanice a vysunuté stanovištia na povrchu. A prečo? Dôvodov je hneď niekoľko. Na nízkej obežnej dráhe kozmonautov a techniku chráni magnetické pole Zeme, ktoré odráža slnečné erupcie a pohlcuje väčšinu vysoko-energetických častíc. My najprv musíme odhaliť všetky riziká, ktoré pre nás predstavuje reálny otvorený vesmír. Technológie a postupy, ktoré nám ich pomôžu zvládnuť, sa budú najlepšie testovať práve na našom jedinom prirodzenom satelite.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.

Curiosity sa topí v problémoch!

Curiosity sa topí v problémoch

Pred niekoľkými dňami sme vás informovali o úspechoch americkej sondy Curiosity. Nespomenuli sme však, že tento rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie. Prvé chyby sa objavili už relatívne dávno. V posledný februárový deň počas 200. Solu stráveného na povrchu Marse sa nepodarilo uložiť dáta do časti pamäte a rover prešiel do „Safe módu“. To znamená že zastavil svoju ďalšiu činnosť a čakal na ďalšie pokyny. Tým JPL ktorý mal na starosti chod roveru ihneď začal analyzovať dostupnú telemetriu a snažil sa prísť na príčinu anomálie. Plán na ďalšie Soly bol zrušení a technici čakali na ďalšie informácie o stave sondy, aby mohli problém odstrániť a zabezpečiť, aby sa už v budúcnosti neopakoval.

Kosmotýdeník 26. díl (10. 3. – 16. 3. 2013)

Grasshupper při startu

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na raketovou kobylku jménem Grasshopper. Nejnovější test proběhl 7. března a stroj se vynesl do výšky 80ti metrů. Poté se lehce snesl zpět na místo, odkud odstartoval. Dále se podíváme na nejnovější informace od sondy Curiosity. Nyní je definitivně potvrzeno, že na Marsu byly podmínky vhodné pro život. A nakonec si připomeneme přistání 34. Expedice. Celý přistávací manévr byl odložen kvůli nepříznivému počasí.