Štítek ‘Mars’

Maratónsky beh po Marse (prvá časť)

Vozítko Opportunity

Už pol roka som sa pri téme Mars dočítal iba o roveri Curiosity. Je mi trochu ľúto, že o jej starších kolegoch sa už nepíše. Pritom tu nejde o sondy ktoré sú už roky nefunkčné. Je síce pravda že rover Spirit (duša) už nejaký ten piatok nekomunikuje so Zemou, ale jeho dvojča Opportunity (šanca) ešte stále jazdí po Marse a každý deň nám posiela nové zaujímavé informácie o červenej planéte. Poďme si teda povedať niečo o maratóne, ktorý tieto sondy zajazdili na povrchu Marsu.

Zimní krása kráterů

Charitum Montes úvod zdroj:esa.int

Sníh a led není jen výsadou planety Země. I Mars se může pochlubit sněhovou pokrývkou. Zatímco na Zemi tvoří led a sníh pouze voda, na Marsu sněhovou pokrývku tvoří kromě vody i takzvaný suchý led z oxidu uhličitého. Většina plochy sněhu a ledu je soustředěna ve slavných polárních čepičkách, které fascinovaly astronomy od 17.století. Zajímavé je, že severní polární čepička má jako hlavní složku vodu, zatímco jižní právě oxid uhličitý v pevném skupenství.

Kosmotýdeník 12. díl (2. 12. – 8. 12. 2012)

Mars

Každý den nám roboti a sondy na rudé planetě posílají nové fotky a mnoho informací. NASA se připravuje na vyslání roveru velice podobnému Curiosity. Vozítko by mělo být skoro identické. V březnu 2016 bude vyslána sonda InSight, která bude zkoumat geologickou evoluci marsu. Tento robot se velice podobá sondě Phoenix, která byla vyslána v roce 2007.
Dva astronauti se připravují na roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Úkolem bude zjistit, jak se lidské tělo přizpůsobí dlouhému letu. Na tuto misi budou vysláni dva velice zkušení astronauti. Scott Kelly a Mikhail Kornienko. Oba mají za sebou více než 170 dní ve vesmíru.
Už je to 40 let od poslední pilotované cesty na Měsíc. 7. prosince 1972 odstartovala raketa Saturn V z kosmodromu na Floridě. Jednalo se o poslední pilotovanou cestu na Měsíc. Mise nesla jméno Apollo 17. Tyto témata probereme ve dvanáctém díle Kosmotýdeníku.

Nové typy pohonů pro kosmické lodě

VASIMR

Chemické raketové motory nám otevřely cestu do vesmíru. Podívali se díky nim do kosmu i lidé. Automaty a nakonec i pilotované výpravy s nimi dosáhly Měsíce. Meziplanetární sondy si s jejich pomocí obhlédly naše nejbližší planetární sousedy a některé i dosáhly povrchu těchto těles.

Tyto klasické motory však vyžadují díky malému specifickému impulsu velké množství paliva, což se ve vesmíru pěkně prodraží. Nejvyšší rychlosti s nimi dosažené také vylučují nějakou rozumně dlouhou meziplanetární výpravu s lidskou posádkou. Pokud se tedy budeme chtít pohybovat meziplanetárním prostorem rychleji, případně efektivněji, pak nám nezbývá než začít využívat nové pokročilejší koncepty.

Levný plazmový motor pro kosmickou dopravu

Plasma

Komerční sektor dokázal, že umí efektivně vyvíjet a provozovat kosmické technologie. Nyní, jak to vypadá, nastal čas pro rozvoj malých společností, které své kosmické technologie navrhují a staví doslova na koleně. Určitou analogií k rozvoji těchto firem mohou být garážové začátky dnešních počítačových gigantů Apple a Microsoft. Jedním je i další z undergroundových projektů platformy Kickstarter. V něm se zainteresovaní inženýři snaží vyrobit účinný, robustní, ale přitom levný plazmový pohon pro meziplanetární dopravu.

Mars na dosah ruky

Červenomodré 3D brýle, které použijete pro prohlížení fotek

Napadlo vás někdy, jak to vypadá na Marsu? Myslíte si, že je to hloupá otázka? Že v dnešní době máme tuny fotek z povrchu i oběžné dráhy? To je pravda, ale stejně tyhle snímky (byť se proti jejich kvalitě nedá říct půl slova) nedokáží věrně přenést dojem z místa. Je to tím, že jsou dvourozměrné a tak nám chybí dojem prostorovosti. Nic ale není ztraceno. V dnešní době není těžké vytvořit tzv. anaglyf, který ze dvou podobných fotek udělá trojrozměrný snímek. A v dnešním článku se zaměříme na trojrozměrné fotky, které souvisí s vozítkem Curiosity. V dnešním článku nečekejte žádné dlouhé texty. Uvařte si oblíbený čaj, nebo kávu, pohodlně se usaďte do svého křesla, nasaďte si červenomodré 3D brýle a kochejte se krásou světa, který se zdá na dosah ačkoliv jej od vás dělí miliony kilometrů.

Kosmotýdeník 2. díl (23.9.- 29.9. 2012)

Kosmická loď Dragon u ISS

Tento týden pro vás mám zase pár zajímavých informací. V první řadě se podíváme na převzetí prvních dvou zrcadel pro vesmírný teleskop Jamese Webba (V originále James Webb Space Telescope – dále jen JWST) v Marylandu. Poté shrneme práci vozítka Curiosity na Marsu a nakonec se podíváme na připravovaný let Dragonu k Mezinárodní vesmírné stanici a test stupně rakety Falcon 9 – Grasshopperu.

Quo vadis, Curiosity?

Vozítko Curiosity

Vozítko Curiosity, největší pojízdná laboratoř, kterou kdy lidstvo vyslalo mimo naši planetu přečkalo mnohaměsíční přelet mezi Zemí a Marsem. Samo si bez sebemenšího zaváhání poradilo i s nervy drásajícím přistáním, které si bez přehánění zaslouží označení – nejsložitější manévr vykonaný mimo Zemi. Díky tomu může začít hlavní část představení, na které už všichni netrpělivě čekají – vozítko se začíná pomalu rozkoukávat na Rudé planetě a vědecký průzkum pomalu, ale jistě klepe na dveře. V dnešním článku si lehce lehce připomeneme dosavadní průběh mise a podíváme se i do dalších dnů. Řekneme si, kam Curiosity míří a co tam na ni čeká.