Štítek ‘Lockheed Martin’

Kosmotýdeník 423 (19.10. – 25.10.)

Další týden je za námi a i v tuto neděli, která výjimečně trvá 25 hodin, se můžete těšit na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těch uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na firmu Relativity Space, která získala velmi zajímavou zakázku od Lockheed Martin na misi, která bude vyžadovat vysokou míru přizpůsobivosti nosiče, což je přesně to, co umí Relativity nabídnout. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica a pokroky ve výrobě prototypů Starship, anebo na odložený start rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou prodlouženou neděli.

NASA investuje do nových technologií

Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.

Kosmotýdeník 422 (12.10. – 18.10.)

Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 412 (3.8. – 9.8.)

Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 370 (14.10. – 20.10.)

Týden utekl jako voda a je proto čas, zakousnout k obědu nedělní Kosmotýdeník. Dnes se v pravidelném souhrnu událostí uplynulého týdne podíváme, jak dorazila první dokončená kompozitní kostra raketoplánu Dream Chaseru. Kdy bude raketoplán dokončen a kdy poletí poprvé ke stanici, se dozvíte v hlavním tématu. Podiváme se však také na parádní fotografie z historicky prvního výstupu dvou žen do volného prostoru, anebo na fotografie operací s Pathfinderem rakety SLS. Nevynecháme ani další tradiční rubriky a nově představené skafandry. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA si objednala další Oriony

Zakázka s firmou Lockheed Martin za 2,7 mld USD se týká lodí na mise Artemis III až V. Ve fiskálním roce 2022 má přijít pokračování za 1,9 mld USD na Artemis VI-VIII. 23. září 22:40

Tak trochu jiný raketový motor (2/2)

V roce 1987 byly Spojené státy v kosmonautice v nezáviděníhodné pozici a samozřejmě hledaly cestu ven. V předcházejícím roce totiž utrpěla nejen národní bezpečnostní komunita USA, ale i veřejnost hned dvěma bolestnými ránami v řadě. Tou první byla smutná havárie raketoplánu Challenger v lednu 1986 a o tři měsíce později přišla druhá, již sice méně tragická, ale neméně udivující. Vojenská nosná raketa Titan 34D-9 již podruhé v řadě selhala, ale tentokrát připravila přihlížejícím divákům nevídanou a velmi nebezpečnou podívanou. Nosič explodoval krátce po startu nad rampou SLC-4E na Vandenbergově letecké základně a napáchal škody doslova po celém kosmodromu, který nakonec i vyřadil na rok a půl z provozu. Množství menších požárů na místě hořelo po celé dva dny a vážně poškozeny byly i okolní budovy. Kosmodrom byl zamořen jedovatým spadem a několik lidí muselo být následně ošetřeno. Incident se jen jako zázrakem obešel bez ztrát na životech. Tyto tragické nehody však patří dodnes mezi nejhorší katastrofy, které se v historii kosmických letů odehrály, a v obou případech za jejích vznik s největší pravděpodobností vděčíme selhání pomocných motorů na tuhé pohonné látky.

Gateway (duben 2019)

Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Současně oznámil cílovou destinaci – jižní pól Měsíce. Proč právě jižní pól? Již v roce 2006 byla část valu kráteru Shackleton v bezprostřední blízkosti pólu vyhodnocena jako vhodné místo pro stavbu lunární základny. Splňuje totiž dva základní požadavky. Díky své vyvýšené poloze je po dobu 80 % lunárního dne osvícena Sluncem. To je výhodné pro generování solární energie. Druhou výhodou je bezprostřední blízkost trvale odstíněného kráteru s vysokou pravděpodobností výskytu vodního ledu. Administrátor NASA Jim Bridenstine následně oznámil, že projekt stavby stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce bude adaptován na podporu urychleného přistání lidí na Měsíci. Tým pod vedením Williama Gerstenmaiera dokončuje počáteční revizi původního plánu, který jsme popsali v březnovém dílu.

Lockheed Martin dokončil habitat

Společnost dokončila výrobu prototypu obytného modulu (HGTA) pro program Gateway. Zdroj 16. března 8:16

NASA chce využívat soukromé lunární landery

Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice soukromými firmami již několik let funguje. Již velmi blízko je doba, kdy si bude NASA od soukromých firem kupovat i službu v podobě vynášení astronautů. Tento scénář, kdy je NASA zákazníkem, by ale měl pokračovat i v oblastech, které leží dále od Země než kde je nízká oběžná dráha. Na včerejší tiskové konferenci představil administrátor NASA, Jim Bridenstine, devět soukromých firem, které připravují lunární landery. Právě u nich by měla americká agentura objednávat dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce. Díky soukromým firmám by měla být doprava nákladů, které si vědci tolik přejí vidět na Měsíci, levnější a efektivnější. NASA by se díky tomu zbavila starosti, jak na Měsíc přístroje dopravit a mohla by se soustředit spíše na vývoj vlastních přístrojů.