Štítek ‘exoplanety’

Kosmotýdeník 396 (13.4. – 19.4.)

Další týden minul rychlostí rakety a je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na teleskop CHEOPS, který úspěšně dokončil testovací fázi a nyní přechází k operační misi. Právě jeho vědecká činnosti je velmi očekávaná vědeckou komunitou. Dále se podíváme na souhrn návratu posádky Sojuzu MS-15 zpět na Zemi, včetně několika zajímavých snímků z jejich cesty. Nevynecháme ani dění kolem Crew Dragonu, Starship, anebo se podíváme na přípravu nové japonské rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon a Sojuz během devíti hodin

Noc na úterý a úterní dopoledne přejí fanouškům kosmonautiky. Nejprve má 70 minut po půlnoci z Floridy odstartovat Falcon 9 s telekomunikační družicí Kacific-1 (JCSat-18). Půjde o třetí použití prvního stupně, který se pokusí opět přistát na mořské plošině. A navíc vůbec poprvé máme být svědky pokusu o záchyt obou polovin aerodynamického krytu loděmi GO Ms Tree a GO MS Chief.  Pak se přesuneme do Jižní Ameriky, odkud má v 9:54 našeho času startovat raketa Sojuz 2-1b s evropským teleskopem CHEOPS pro výzkum exoplanet. Oba atraktivní starty pro Vás okomentujeme živě a česky – v tomto článku najdete okna obou přehrávačů.

OBRAZEM: Raketa pro CHEOPS je připravena

Na kosmodromu v Kourou jsou v plném proudu přípravy na další start rakety Sojuz. Při něm bude vyneseno 17. prosince dopoledne našeho času hned několik družic, ale bezesporu nejsledovanější je CHEOPS – teleskop Evropské kosmické agentury, který má za úkol studovat exoplanety. Nebude je hledat jako třeba Kepler nebo TESS, místo toho se zaměří na již objevené světy a pokusí se změřit jejich průměry. S touto znalostí budou vědci o krok blíže k určení hustoty těchto vzdálených světů, takže je budou moci přesněji charakterizovat a třídit. V dnešním článku se ale nebudeme věnovat jen samotnému teleskopu, ale ukážeme si také vývoz rakety.

TESS vytvořil panorama jižní oblohy

Záře Mléčné dráhy se táhne mořem hvězd na nové mozaice jižní oblohy, která vznikla z rok sbíraných dat od amerického teleskopu TESS. K vytvoření této mozaiky bylo potřeba celkem 208 obrázků pořízených během prvního roku TESS ve vědecké službě, který skončil 18. července. Představená mozaika ukazuje nejen krásy jižní oblohy, ale i technické schopnosti kamer teleskopu TESS. „Analýza dat z TESS se zaměřuje pokaždé jen na jednotlivé hvězdy a jejich planety, ale rozhodl jsem se pokročit o úroveň výš a ukázat všechno najednou, abych skutečně zdůraznil mimořádný výhled na oblohu, který nám TESS poskytuje,“ říká o mozaice její autor Ethan Kruse, člen post-doktorandského programu NASA z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.

HabEx – dočkáme se giganta pro výzkum exoplanet?

NASA se neustále snaží dodávat astrofyzikům a astronomům mise, které by odborníkům poskytly opět o něco lepší informace o vzdálených objektech vesmíru. Součástí této snahy je i Astro2020: Decadal Survey on Astronomy and Astrophysics, tedy jakýsi sborník úkolů, požadavků a vizí, které by se měly na poli astronomie a astrofyziky rozvíjet v dalším desetiletí. Momentálně se ve fázi koncepčních studií nachází čtyři velké kosmické teleskopy, o kterých jsme psali už před dvěma lety. Dnes se zaměříme na jeden z nich – Habitable Exoplanet Observatory alias zkráceně HabEx.

Cheops může vyrazit na kosmodrom

Vizualizace družice CHEOPS na oběžné dráze.

Teleskop Cheops alias CHaracterising ExOPlanet Satellite úspěšně prošel závěrečným analytickým zhodnocením před startem na raketě Sojuz z Francouzské Guyany. Všechny aspekty, které firma Arianespace provedla včetně dráhy letu či průběhu separace nákladu dávají pozitivní výsledky. „Jsme nadšeni, že jsme prošli tímto důležitým milníkem a dostali jsme od firmy Arianespace zelenou,“ raduje se Nicola Rando, projektový manažer mise Cheops. Samotná podoba harmonogramu startů na další měsíce je momentálně nejistá – zatím není jistý ani termín převozu teleskopu do Jižní Ameriky ani jeho start – obecně se hovoří zhruba o posledním čtvrtletí letošního roku.

Květnová kosmoschůzka 2019

kosmoschůzka zdroj: nasa.gov a kosmoklub, .z.s.

Tentokrát opět tradičně poslední středu v měsíci, to jest 29.5.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část květnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé a třetí části se dotknete fyziky a astronomie. Nejprve se podíváte na to nejnovější, co se událo ve výzkumu gravitačních vln a poté vás čekají planety u červených trpaslíků. Akce začíná v 17:30.

První detektory evropského hledače exoplanet

Dřívější vizualizace teleskopu Plato.

V březnu letošního roku se program evropského teleskopu PLATO dočkal významného milníku. Přišel čas na doručení první várky senzorů CCD (charge-coupled devices), které v rámci této mise poletí do vesmíru. PLATO si neklade malé cíle – má se jednat o přelomový projekt, který by měl objevit exoplanety o velikosti naší Země, které obíhají kolem nedalekých hvězd. PLATO je zkratka anglického názvu PLAnetary Transits and Oscillations of stars a do vesmíru má letět v roce 2026.

CHEOPS je připraven letět

V minulých měsících byla postupně dokončena stavba evropského teleskopu, který bude mít za úkol studovat již objevené exoplanety. Vše bylo zakončeno komplexním zhodnocením, které prokázalo, že tato vědecká mise je připravena na start. Do něj ale ještě několik měsíců zbývá. V dnešním článku se podíváme na zkoušky, kterými musel teleskop projít a nastíníme si také výhled do dalších týdnů.

Termín startu evropského průzkumníka exoplanet

Evropská kosmická agentura oznámila, že teleskop CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) má do vesmíru startovat mezi 15. říjnem a 14. listopadem příštího roku. O start z kosmodromu v Kourou se postará raketa Sojuz, která společně s teleskopem ponese i družici do italské satelitní sítě Cosmo-SkyMed. Obě družice budou dopraveny krátce po startu na své dráhy a konkrétně CHEOPS se usadí na polární dráze ve výšce 700 kilometrů. Teleskop bude hledět ke hvězdám, o kterých víme, že kolem nich obíhají exoplanety – především pak ty v rozmezí velikostí od ekvivalentu Země po ekvivalent Neptunu. CHEOPS bude sledovat několik tranzitů u každé planety a jeho data umožní vědcům lépe změřit velikost těchto světů.