Štítek ‘EVA’

Před a po výstupu do volného kosmu

Vzpomínky na výcvik

„Dnes je den Před & Po! Jedná se o celodenní nácvik v maketě přechodové komory, při kterém procházíme veškerými procedurami, které musí být provedeny hodiny před EVA i po ní. V podstatě simulujeme den s výstupem do volného kosmu mínus čas strávený venku mimo stanici. Abych byla přesnější, jedná se o Před & Po výuku mého kolegy Butche. Moje role bude ‚suit IV‘, takže budu pomáhat s oblékáním a vysvlékáním skafandru, s přípravným dýchacím protokolem a s procedurami týkajících se komprese a dekomprese přechodové komory. Přípravné dýchání provádíme, abychom se zbavili dusíku v naší krvi, což předejde problémům s dekompresní nemocí. Vězte, že skafandr je natlakován jen na 1/3 atmosférického tlaku!

ŽIVĚ: Série výstupů z ISS finišuje

21. února, 25. února a 1. března – to jsou termíny, na které pozemní týmy naplánovaly trojici výstupů do volného prostoru. Američané Barry Wilmore a Terry Virts v minulých dnech už strávili vně stanice více než 13 hodin. Dnes by měli přidat dalších šest a půl. Výstup začal ve 12:52 našeho času tím, že dvojice přepnula své skafandry na vnitřní baterie. Úkolem astronautů je natáhnout více než 120 metrů kabelů a nainstalovat zřízení, které bude v příštích letech komunikovat se soukromými pilotovanými lodě během jejich přibližování ke stanici. V našem článku můžete celý výstup sledovat živě.

Ve skafandru se zase objevila voda

Včerejší výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru měl na konci drobný problém. Při zpětném tlakování přechodové komory si Terry Virts všiml malého množství vody ve své helmě. To po jejím sejmutí potvrdila i Samantha Cristoforetti, která odhadla množství vody na zhruba 15 mililitrů. Vodou byla nasáklá i absorpční vložka, která se do helmy umísťuje po problémech, které měl Luca Parmitano. Během samotného výstupu si astronaut vody nevšiml a NASA zdůrazňuje, že posádka nebyla v ohrožení.

AKTUALIZOVÁNO: Maraton výstupů z ISS pokračuje

Dnes ve 13:10 našeho času by měli přechodovou komoru modulu QWuest opustit Barry Wilmore a Terry Virts. Vydají se na plánovanou vycházku volným prostorem, která má trvat šest a půl hodiny. Za úkol mají natáhnout další kabely nutné pro přílety soukromých kosmických lodí, ale čeká na ně i promazání záchytového mechanismu na konci staniční robotické paže, nebo příprava modulu Tranquility, který za několik měsíců čeká přemístění zásobního modulu Leonardo a připojení nafukovacího modulu BEAM.

Kosmotýdeník 127. díl (16.2. – 22.2.2015)

Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.

AKTUALIZOVÁNO: První z trojice výstupů z ISS

Na dnešní den je naplánován výstup do volného prostoru, který by měl trvat zhruba šest a půl hodiny. Zúčastní se jej velitel 42. dlouhodobé expedice na stanici – Američan Barry Wilmore a jeho krajan Terry Virts. O úkolech, které na oba astronauty čekají, jsme psali v tomto článku. Dnes budou mít za úkol hlavně natáhnout kabely na přední části stanice u modulu Harmony a zapojit je do příslušných skrytých konektorů. V našem dnešním krátkém článku máte možnost sledovat celý výstup v přímém přenosu (začátek je naplánován na 13:10 našeho času, ale přenos se rozběhne dříve).

Série výstupů z ISS začne zítra

Výstupy do volného prostoru jsou v kosmonautice stále těmi nejriskantnějšími součástmi letů do vesmíru. Astronauti při nich opouští bezpečí kosmické lodi a musí se spoléhat jen na svůj skafandr – de facto malou kosmickou loď pro jednoho. V těchto dnech si fanoušci kosmonautiky užijí výstupů dosytosti. Technici totiž naplánovali hned tři kosmické procházky. První z nich odstartuje už dnes, krátce po jedné hodině odpoledne našeho času. Co na astronauty čeká a proč se musí tyto úpravy udělat? O tom všem pojednává náš dnešní článek.

Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.

Vesmírné osudy 79. díl – Alexej Leonov

Leonov a Bljajev po návratu z mise

Trvalo tři dny, než byla posádka Voschodu-2 vysvobozena ze zasněžené pustiny a dopravena zpět na Bajkonur. Tam kosmonauty čekaly bouřlivé oslavy a následovaly cesty do různých koutů Sovětského svazu. Mimo jiné Běljajev a Leonov navštívili i Kalugu, kde bylo v té době dokončováno muzeum Konstantina Ciolkovského. Poté začalo velké turné po celém světě. Historický úspěch Leonovova výstupu do volného prostoru dokázali Američané v rámci mise Gemini IV zopakovat až v červnu toho roku. To bylo také nadlouho naposledy, kdy Sověti přeskočili Američany. Kosmický program SSSR už nějakou dobu přešlapoval na místě bez jasně dané koncepce. Neustálé zásahy Politbyra a požadavky na nové a nové kosmické spektákly vyčerpávaly Koroljova a jeho spolupracovníky a bránily systematické práci. O neustálém boji o finanční prostředky ani nemluvě. Práce na nové lodi 7K, později známé jako Sojuz, se protahovaly a tím se vzdaloval i cíl, o který SSSR i USA usilovaly: Měsíc. Alexej Leonov tento neblahý vývoj viděl zblízka a rozhodně se mu nezamlouval. Na popud generála Kamanina, velitele oddílu kosmonautů, se spolu s Gagarinem a dalšími pokusil v říjnu 1965 o přitáhnutí pozornosti politických špiček…

Vesmírné osudy 78. díl – Alexej Leonov

Voschod s přechodovou komorou Volga

V první polovině šedesátých let probíhal skrytý závod propagandy USA a SSSR o jednotlivá kosmická prvenství. Sověti si zatím dokázali připsat vítězství ohledně první družice, prvního živého tvora, prvních družic u Měsíce, prvního muže ve vesmíru, první ženy ve vesmíru a let Voschodu-1 přinesl i první kosmickou posádku v dějinách. Málokdo tušil, že Voschod je jen nouzovým řešením a že sovětský program začíná přešlapovat na místě bez jasné koncepce a s vysychajícím tokem financí. Improvizace, kterou se Sověti snažili dohnat výše uvedené nedostatky, je nyní s odstupem zřejmá právě u programu Voschod. Nejen risk v podobě letu posádky bez skafandrů ve Voschodu-1, ale i příprava na výstup do volného prostoru v rámci mise Voschodu-2 se nesla ve znamení horečného překonávání implicitních nedostatků kabiny a použitých technologií. Zřejmě největší překážkou úspěšné EVA byl fakt, že sovětská elektronika neměla žádný prostředek k chlazení ve vakuu. Na rozdíl od amerických lodí Gemini, které začaly úspěšně používat systém „cold plates“, tedy jakýchsi polic s cirkulujícím glykolem, který odebíral odpadní teplo, Sověti spoléhali na chlazení vzduchem. V okamžiku, kdy by kosmonauti otevřeli poklop, a v kabině by se vytvořilo vakuum, chladicí médium by tím zmizelo a elektronika by se velmi rychle „upekla“. Tento fakt dal vzniknout nouzovému řešení, které se stalo všeobecným poznávacím znakem Voschodu-2 a které mělo Alexeji Leonovovi přinést značné problémy.