Štítek ‘ESA’

Kosmonautické kvízy 7. díl – Rosetta

Máme zde další čtvrtek a vy už možná očekáváte další prázdninový kvíz. Stalo se již zvykem, že v tento den vám nabízíme možnost trochu si procvičit znalosti v určitých oblastech kosmonautiky. Jako téma pro dnešní kvíz jsme vybrali Rosettu. Ta se po mnohaleté cestě konečně dostala ke svému cíli a největší kosmonautické dobrodružství tohoto roku tak začalo. Unikátnost a význam této mise je ostatně vidět i v masmédiích, které se obyčejně kosmonautice příliš nevěnují. Proto zabrouzdejte v paměti, otevřete mysl, vzpomeňte si, co všechno o Rosettě víte a pusťte se do následujících dvaceti otázek, které se týkají první lidské sondy na oběžné dráze komety.

ExoMars – mise snů, o které (zatím) jen sníme

Navzdory nepochybně vzrušujícím, probíhajícím, připravovaným i plánovaným misím k planetám, asteroidům či kometám, zůstává planeta Mars nadále favoritem průzkumu Vesmíru za hranicemi našeho Měsíce. První vlna všeobecného zájmu o průzkum Rudé planety sondami se zvedla po té, co na Zemi dorazily první snímky povrchu pořízené sondami Viking. Další, širokou veřejností vnímaný, skok znamenala spanilá jízda vozítka Sojouner po povrchu planety v rámci mise Pathfinder.

Strasti a slasti kosmického astrometra

sun shield fully deployed kredit: esa.int

18. července bylo oficiálně ukončeno uvádění do provozu jedné z nejkomplikovanějších, ale také nejočekávanějších astronomických misí posledních desetiletí. Samozřejmě mám na mysli astrometrickou družici Gaia Evropské kosmické agentury ESA, která má za cíl zmapovat zhruba miliardu hvězd Mléčné dráhy s dosud nevídanou přesností. O této misi jsem už jednou pro kosmonautix psal, předchozí článek se týkal zejména základního popisu mise. Článek si můžete přečíst zde. Článek, který právě čtete, má pak za cíl velmi stručně přiblížit události od startu Gaiy, až po její uvedení do plného vědeckého provozu.

Uvést Gaiu do plného provozu nebylo lehkou záležitostí a objevily se i problémy, které vedly k dvouměsíčnímu skluzu oproti původnímu časovému plánu. Nakonec byly všechny problémy, které se daly rychle vyřešit vyřešeny a ty zbývající nikam neutečou. Od posledního červencového pátku (25.7.) pozoruje Gaia oblohu ve speciálním ekliptickém módu, během kterého pravidelně sleduje vybrané hvězdy, pro budoucí kalibraci dat. 22. srpna pak přejde do běžného režimu skenování celé oblohy.

Poslední let evropského náklaďáku

úvodní obrázek

30. července v časných ranních hodinách našeho času, se vydal na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici poslední exemplář evropské nákladní lodi ATV (Automated Transfer Vehicle). Z hlediska místního času v Kourou bylo ale teprve 16 minut před půlnocí 29. července. V našem dnešním článku se podíváme na to, jak se ATV-5 Georges Lemaître na svou cestu připravoval, jaký konkrétní náklad na oběžnou dráhu dopravil, proč odstartoval později, než bylo plánováno, co je na této misi výjimečného, a proč je vůbec poslední evropskou nákladní lodí, když Mezinárodní vesmírná stanice bude fungovat nejméně do roku 2020.

Superpřesné hodiny na ISS se zaměří na Einsteinovu teorii

O tom, že se na Mezinárodní vesmírné stanici dělá věda ze všech možných oborů asi nikdo nepochybuje. Probíhají tu experimenty zaměřené na biologii, kdy jsou cílem pokusů často sami astronauti, dělá se tu materiálové inženýrství, posádky kromě toho fotí povrch Země a takových příkladů bychom mohli najít nespočet. V roce 2016 se k těmto oborům přidá i teoretická fyzika – na stanici totiž dorazí evropské zařízení, které bude měřit nicotné rozdíly v plynutí času.

Kosmonautické kvízy 4. díl – ESA

Je zde již čtvrtý červencový čtvrtek a to znamená, že jsme pro vás připravili další kvíz našeho letního seriálu. Po kvízech zaměřených na Mezinárodní vesmírnou stanici, Curiosity a raketu SLS se dnes můžete těšit na sadu dvaceti otázek týkající se ESA, její historie, současnosti i budoucnosti. Pro ty z vás, kteří čtou náš seriál o Evropské kosmické agentuře, by neměl být problém odpovědět na většinu otázek. Při vytváření otázek jsme čerpali jen z publikovaných dílů tohoto seriálu. Správné odpovědi však nehledejte. Toto je vědomostní kvíz, který otestuje vaše znalosti evropské kosmonautiky.

Co může prozradit jediná kapka krve?

Říká se, že oko je do duše okno. Možná je to pravda, ale pokud bychom hledali nějaké “okno do zdraví”, měli bychom se poohlédnout po krvi. Životodárná tekutina, která cirkuluje tělem obsahuje skryté informace o jeho aktuálním stavu. Na jejím složení se odráží všechny změny, kterými organismus prochází – často mnohem dříve, než se cokoliv projeví navenek. Představte si přístroj, který umí z jediné kapky krve určit zdravotní stav člověka. Ano, i v tomto směru může pomoci kosmonautika.Budiž další řádky dalším z mnoha důkazů nenahraditelnosti letů do vesmíru. Jistě – i v tomto případě můžeme říct, že by podobný projekt vznikl i bez kosmonautiky. Ale jsou to právě lety do vesmíru, které vytváří pozitivní “podhoubí”, která vývojářům prospívá.

Kosmotýdeník 94. díl (30.6. – 6.7.2014)

Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.

Jak se mění zemské magnetické pole?

Zemské magnetické pole v červnu 2014 - červená místa znázorňují silné magnetické pole, modrá místa značí místa se slabším polem.

Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.

Skandinávcům můžeme závidět

Evropská kosmická agentura si je moc dobře vědoma toho, že mise sondy Rosetta v sobě ukrývá mimořádný potenciál pro zaujetí veřejnosti. První vstup na oběžnou dráhu jádra komety následovaný historickým přistáním na jeho povrchu fascinuje tisíce lidí a byla by proto škoda, pokud by si ESA nechala podobnou příležitost proklouznout mezi prsty. Kromě videí na internetu, nebo tématických polepů autobusových zastávek a mnoha dalších chvályhodných drobností připravila evropská agentura i zlatý hřeb popularizace – speciální kamion napěchovaný popularizací.