Štítek ‘Dynetics’

Gateway (září 2020)

Ilustrace zárodku stanice Gateway – modulů PPE a HALO

Malá obyvatelná základna obíhající kolem Měsíce, určená k podpoře každoroční delší lidské přítomnosti než během programu Apollo. Příležitost naučit se žít v podmínkách velké vzdálenosti od Země. Základna obsahující systémy s vysokou schopností autonomní činnosti. Platforma, která má poskytovat technickou podporu pro pilotovaná přistání na povrchu Měsíce. Místo, kde má kotvit opakovaně použitelný lunární lander. S poukazem na tyto zásadní rozdíly od velké, nepřetržitě obydlené Mezinárodní kosmické stanice se NASA snaží držet odstup od zařazení Gateway do kategorie „kosmická stanice“.

Pilotované lunární landery – řešení pro program Artemis

Tři finalisté výběru NASA na pilotované lunární landery.

Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že po vyhodnocení návrhů vybrala společnosti, se kterými budou podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla tak NASA bude v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.

NASA vybrala pilotované lunární landery

Firmy Blue Origin (s partnery), Dynetics a SpaceX byly vybrány k vývoji a zkouškám pilotovaných lunárních landerů. Návrh firmy Boeing vybrán nebyl. 30. dubna 22:07

NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

Gateway (leden 2020)

Historie prokázala, že i bez Gateway se můžeme dostat na povrch Měsíce. NASA ale nechce historii opakovat. Chce zaměřit svoje portfolio lunárních aktivit i na přípravu odvážných misí k Marsu. Proto hodlá zřídit na oběžné dráze Měsíce stabilní obyvatelnou modulovou platformu, umožňující vývoj a testování nových technologií. Obyvatelný prostor se systémy podpory životních podmínek, s lehkými konstrukcemi a zařízeními pro rozšířenější možnosti a dlouhodobější pobyty posádek u Měsíce. Gateway má být první příležitostí kosmických agentur dlouhodobě testovat a provozovat prototyp pilotované meziplanetární lodi mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Má pomoci při zdokonalování schopností pro zamýšlené vzdálené cesty – má se stát vědeckou laboratoří, umožňující NASA a jejím partnerům dlouhodobě testovat vhodnost různých přístupů. Má však být nejen destinací pro získávání vědeckých, průzkumných a technologických zkušeností potřebných pro další cíle, ale i mateřskou lodí pro opakované pilotované expedice na povrch Měsíce. Podstatným rysem Gateway má být její cenová dostupnost a udržitelnost. Kromě dlouhodobého mezinárodního partnerství se může stát základem i pro komerční příležitosti. Tyto smluvní vztahy a závazky mohou mimo jiné přispět i k větší odolnosti programu vůči různým politickým vlivům a hospodářským cyklům.