DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články

Ve Space News vyšel dne 18. dubna článek Jeffa Fousta “Independent report concludes that a 2033 human Mars mission is not feasible” (Nezávislá zpráva se závěrem, že mise na Mars v roce 2033 není proveditelná). Článek popisuje jak STPI (Science and Technology Policy Institute), podle pokynů NASA, použil za základ své zprávy strategii, kterou NASA předložila ve zprávě ‘Exploration Campaign’, která navrhuje pokračující využívání nosiče SLS, lodě Orion a vybudování stanice u Měsíce – Gateway ve dvacátých letech. Potom by měla následovat nová pilotovaná loď Deep Space Transport (DST), která by měla letět od Měsíce k Marsu a zpět. NASA kontraktovala STPI, aby splnila požadavek Kongresu vložený do zákona o financování NASA pro rok 2017 – připravit posouzení pilotovaného letu na Mars, který odstartuje v roce 2033. STPI svou zprávu uzavírá konstatováním, že termín mise na Mars v roce 2033 nemůže být realisticky stanoven (podle současných ani teoretických plánů NASA). Pro tento termín by musely být zahájeny testy kritických technologií v roce 2022, což je krajně nepravděpodobné. Analýza STPI ukazuje, že

Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Krátce před půlnocí zveřejnil žurnalista Emre Kelly na svém Twitteru aktuální zprávu. S odvoláním na 45. letku uvedl, že při testech kosmické lodi Crew Dragon došlo k anomálii a nehoda byla spojena i s požárem. Na přiložené fotografii z nedaleké pláže je vidět oblak naoranžovělého kouře. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale okamžitě se začalo spekulovat, k čemu přesně vlastně došlo. Sama SpaceX vydala za pár desítek minut oficiální stanovisko, ale jeho obsah přinesl jen minimum nových informací a šlo spíše jen o základní informování o situaci bez bližších detailů.

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Znělo to jako skvělý nápad – k centrálnímu stupni nosné rakety připojíme různý počet urychlovacích bloků, které s ním mají podobnou konstrukci a tím získáme raketu schopnou vynášet široké spektrum nákladů při zachování jednotné výroby. Tak by se dal ve stručnosti shrnout projekt ruské rakety Angara. Její verze Angara 3 s dvojicí urychlovacích bloků (tedy podobně jako to známe od Falconu Heavy či Delty IV Heavy) měla svými parametry cílit na náklady, které jsou moc těžké pro lehkou verzi Angara 1 (centrální stupeň bez pomocných bloků), ale pro těžkou Angaru 5 (čtyři urychlovací bloky na centrálním stupni) byly moc lehké. Angara 3 měla podle plánů ze začátku nového tisíciletí nahradit ukrajinské rakety Zenit. Nyní se však nad touto verzí pomalu, ale zřejmě jistě zavírá voda, aniž by přešla do skutečné výrobní fáze.

Tento článek je dalším z řady pohledů, kterými Jean Deville (kterého zdravím a děkuji za souhlas s převáděním jeho článků do češtiny) zkoumá čínské reálie v pátém roce politiky otevřených dveří pro komerční vesmírný průmysl. V této době vzniklo mnoho start-upů, ze kterých je cca 15 zaměřeno na vývoj nosičů (viz článek Mapování čínských vesmírných start-upů) a všechny doufají, že během 1-3 let budou poskytovat služby vynášení satelitů. Pozorovatelé se shodují, že tento výjimečně vysoký počet výrobců raket povede dříve nebo později ke konsolidacím a bankrotům těch méně úspěšných. Většina z těchto start-upů zřejmě postupně skončí v rukou silných hráčů. Aby zvítězily v tomto čínském závodě nových raket, bude muset každý prokázat kombinaci výjimečné efektivity výroby, silného financování a pokročilého průmyslového managementu. Pro tento článek Jean vybral 11 společností, které uveřejnily alespoň nějaké podrobnosti o svých nosičích.

Při tiskové konferenci 10. dubna DARPA oznámila, že společnosti Vector, Vox Space a zatím utajená další společnost (její identita bude před zahájejím soutěže zveřejněna) se kvalifikovaly k účasti na soutěži „DARPA Launch Challenge“ na začátku roku 2020. Vybrané společnosti, které obdrží každá 400 000 USD, mají prokázat schopnost rychlé reakce na požadavek pro vypuštění konkrétního satelitu. Z 55 zájemců vstoupilo do předkvalifikace této soutěže 30 společností a později bylo 18 z nich pozváno do kvalifikačího procesu. Řada z nich ovšem neprošla náročným licenčím procesem FAA.

Spekulovalo se o tom už několik týdnů, ale teď je to již oficiální – NASA se dohodla s ostatními agenturami na změně harmonogramu pilotovaných výprav. Do kosmu poletí Jessica Meir, Andrew Morgan si střihne prodloužený pobyt na stanici, stejně jako Christina Koch, která se navíc stane rekordmankou. Tato žena dorazila na ISS 14. března a podle nového plánu se má vrátit až v únoru 2020! Stane se tak držitelkou rekordu za nejdelší nepřerušený pobyt ženy na oběžné dráze. Toto prvenství zatím drží Peggy Whitson, která na přelomu let 2016 a 2017 pobývala na ISS 288 dní. Christina bude nejen součástí dříve plánovaných expedic 59 a 60, ale i 61 – a to vše při své první kosmické misi v životě! Jen o pár dní jí uteče celkový americký rekord, který drží Scott Kelly. ten na přelomu let 2015 a 2016 strávil na stanici 340 dní.

V roce 1987 byly Spojené státy v kosmonautice v nezáviděníhodné pozici a samozřejmě hledaly cestu ven. V předcházejícím roce totiž utrpěla nejen národní bezpečnostní komunita USA, ale i veřejnost hned dvěma bolestnými ránami v řadě. Tou první byla smutná havárie raketoplánu Challenger v lednu 1986 a o tři měsíce později přišla druhá, již sice méně tragická, ale neméně udivující. Vojenská nosná raketa Titan 34D-9 již podruhé v řadě selhala, ale tentokrát připravila přihlížejícím divákům nevídanou a velmi nebezpečnou podívanou. Nosič explodoval krátce po startu nad rampou SLC-4E na Vandenbergově letecké základně a napáchal škody doslova po celém kosmodromu, který nakonec i vyřadil na rok a půl z provozu. Množství menších požárů na místě hořelo po celé dva dny a vážně poškozeny byly i okolní budovy. Kosmodrom byl zamořen jedovatým spadem a několik lidí muselo být následně ošetřeno. Incident se jen jako zázrakem obešel bez ztrát na životech. Tyto tragické nehody však patří dodnes mezi nejhorší katastrofy, které se v historii kosmických letů odehrály, a v obou případech za jejích vznik s největší pravděpodobností vděčíme selhání pomocných motorů na tuhé pohonné látky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,

Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.