DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Telekomunikační družice Jamal 601 letěla do vesmíru 30. května na raketě Proton-M z Bajkonuru. Družice měla postupně upravit svou dráhu, aby dosáhla geostacionární dráhy. Úpravy však skončily poté, co se na motoru, který měl zajistit dosažení finální dráhy, objevily během zážehu problémy s jeho vektorováním. Specialisté od výrobce družice, společnosti Thales Alenia Space, usilovně pracují na řešení problému, které by měli předložit do zítřka. Zatím se nedá hovořit o selhání motoru. Je možné, že jej bude možné využít, jen je potřeba nasbírat informace o podstatě problému a ujistit se, že se závada již nebude opakovat.
Na naší facebookové stránce se nedávno objevil příspěvek „Říkám si, jestli už ta první žena na Měsíci, byla v kosmu. Řekl bych že ano. Takže jí známe. Kate Rubins? Christina Koch?“ Úvahy autora příspěvku pokračovaly podnětem „Co kdybyste udělali článek s možnými kandidátkami?“ Zkusme se tedy oprostit od hodnocení reálnosti plánu a harmonogramu a podívejme se, jakými lidskými zdroji v současnosti NASA disponuje. V oddílu aktivních astronautů je dvanáct žen, které v letošním roce doplní dalších pět, jejichž základní výcvik pro zařazení do oddílu amerických astronautů již pomalu končí.
Když se řekne nafukovací kosmické moduly, tak s většině fanoušků kosmonautiky vybaví firma Bigelow Aerospace. Ta po dvou samostatně letících modulech Genesis 1 a Genesis 2 připojila k ISS testovací modul BEAM, který si vedl tak dobře, že i po ukončení testovacího provozu zůstal trvalou součástí ISS. Firma čas od času vypustí na veřejnost informace o možnostech dalšího vývoje nafukovacích konstrukcí v kosmickém prostoru a dnes tomu nebude jinak. Před lety avizovaný modul B330 se sice ještě do provozu nedostal ani na nízké oběžné dráze, ani u Měsíce, jak firma plánovala, ale už je tu plán nový – tentokrát míří přímo na povrch Měsíce.
Třetí výstup členů expedice EO-14 Vasilije Ciblijeva a Alexandra Serebrova do otevřeného prostoru měl proběhnout 28. září. Den předem šli kosmonauti velmi brzy na kutě, protože budíček měl přijít ještě před půlnocí moskevského času. Na programu byla demontáž amerického experimentu „Trek“, instalace nové kazety experimentu „Danko-M“, panelů s čidly dopadů mikrometeoroidů, ale hlavně provedení experimentu „Panorama“. Jednalo se de facto o velkou „okružní jízdu“ po všech modulech komplexu, které měli kosmonauti pečlivě prohlédnout, nafotografovat a odebrat vzorky obšívky, kabelů a solárních článků. Speciální pozornost měla být věnována místu, odkud se 21. září ozval úder, který byl vyhodnocen jako náraz cizího tělesa do trupu stanice. Cílem experimentu bylo zjištění reálného stavu stanice v souvislosti s rozhodnutím o jejím dalším provozu. Stále se tenčící přísun financí stejně jako pomalé umírání projektu raketoplánu Buran přimělo odpovědné činitele začít uvažovat o prodloužení využívání stanice do konce roku 1997. Výstup Ciblijeva a Serebrova byl proto nesmírně důležitý. Na splnění všech bodů programu vycházky měli podle plánu kosmonauti k dispozici 4 hodiny a 43 minuty. Takový byl tedy plán. Pokud
Sonda Juno si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé v historii se díky ní podařilo mimo Zemi zaznamenat průběžnou změnu magnetického pole – takzvanou sekulární variaci. Juno zároveň prokázala, že tento jev je zřejmě poháněn hluboko dosahujícím atmosférickým větrem. Objev popsaný v květnovém časopisu Nature Astronomy pomůže vědcům lépe porozumět vnitřní stavbě obří planety včetně dynamiky atmosféry. Uplatní se ale i u studia změn zemského magnetického pole.
V poslední květnový den se v 19:00 středoevropského letního času uskutečnila v Johnsonově středisku v Houstonu (v jedné z největších čistých místností světa) tisková konference. Jejím obsahem bylo oznámení o výběru tří amerických firem, které v nejbližších letech dopraví na Měsíc vědecké přístroje. Jejich úkolem bude prozkoumat Měsíc a získat znalosti, které půjde využít pro návrat lidí na Měsíc, který je zatím plánován na rok 2024. Jenže to je jen jedna rovina celé věci. Aktuální výběr tří firem totiž pokračuje v trendu, který byl nastaven už před několika lety. NASA v něm vystupuje v roli zákazníka, který si objednává službu – v tomto případě dopravu nákladu na Měsíc. NASA je navíc jedním ze zákazníků, což znamená, že společně s jejími přístroji mohou na landerech soukromých firem letět i náklady jiných zákazníků – ať už komerčních nebo agenturních.
Vlajková loď astronomie příštího desetiletí – Dalekohled Jamese Webba úspěšně prošel dalším důležitým testem, který jej znovu o krok přiblížil ke startu v roce 2021. Tentokrát šlo o termálně-vakuovou zkoušku, která měla prověřit, zda konstrukce bude funkční i v kosmickém vakuu, kde bude během své mise čelit výraznému kolísání teplot. Zkouškou ale neprošel celý teleskop – ten je zatím pořád tvořen dvěma základními sestavami. Jelikož sestava vědeckých přístrojů a zrcadel už má svůj pobyt ve vakuové komoře dávno za sebou, je jasné, že tentokrát se dostalo na servisní část teleskopu.
Po tři sta padesát týdnů vám nepřetržitě v tento čas přinášíme pravidelný přehled událostí v kosmonautice v uplynulém týdnu. Ani tuto neděli v Kosmotýdeníku o tento příděl nepřijdete. Hlavním tématem bude tentokrát smutný konec ambiciózního a velkolepého projektu letounu Stratolaunch. Jaké byly plány a proč to nakonec nedopadlo, se dozvíte v hlavním článku. V dalších tématech se podíváme na kosmodrom Boca Chica, zamíříme i do Ruska a dojde i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli!
Událost, kterou zachycuje úvodní obrázek, asi netřeba představovat. Start družic Starlink od SpaceX je náplní první reportáže květnových Vesmírných výzev. Kromě 60 Starlinků, které byly doslova napěchovány pod aerodynamický kryt rakety Falcon, vypustila SpaceX v květnu i další zásobovací loď Dragon. Třetí reportáž ukáže hodně atraktivní událost z pilotované kosmonautiky a sice ruský kosmický výstup. Květen se nesl také ve znamení plánů, týkajících se našeho vesmírného souputníka, Měsíce. Blue Origin představil svůj lunární lander a NASA prozradila, jak hodlá dostat své astronauty na měsíční povrch do roku 2024. Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
