DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Při své třetí letošní misi má raketa Proton vynést čtvrtý a poslední prvek armádní družicové komunikační sítě Blagovest, která funguje na geostacionární dráze. Ke startu by mělo podle aktuálních údajů dojít 6. srpna brzy ráno. Start této družice zažil docela dost odkladů. Ještě před rokem (v srpnu 2018) se start plánoval na první čtvrtletí 2019, a pak přišel odklad na 17. května. V březnu letošního roku byl start přesunut na 24. nebo 25. května, ale v polovině dubna se start posunul na 16. července. Zatím poslední přesun přišel koncem června, kdy byl jako datum startu určen aktuálně platný 6. srpen.
O tom, že by firma SpaceX mohla použít floridskou rampu 39A ke zkouškám inovativního systému Starship, jsme na našem webu psali již v květnu. Nyní se zdá, že to SpaceX myslí vážně, protože si na celou akci nechala zpracovat posudek vlivu na životní prostředí. Z něj se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o tom, jak si to vlastně Muskova firma představuje. Zájemci, kteří se nebojí opravdu velkého množství anglického textu, mají k dispozici originální dokument s rozsahem 250 stran.
Inženýři začali tento týden instalovat senzory na modul, který bude chránit vozítko Mars rover 2020 při průchodu atmosférou. Senzory přístroje MEDLI 2 (Mars Entry, Descent and Landing Instrumentation 2) mají zvýšit bezpečnost budoucích přistání na Marsu. Jedná se o sadu senzorů, které budou měřit aerotermální podmínky v okolí a chování systému tepelné ochrany při průchodu atmosférou. Celá sestava, která vstoupí do atmosféry se označuje jako aeroshell a tvoří ji tepelný štít a kuželovitý backshell. První sada senzorů již byla tento týden připojena právě na tepelný štít.
Také jste měli jako děti školou povinné pocit, že o prázdninách běží čas tak nějak rychleji? Další týden utekl jako voda a tak je čas si připomenout ty nejvýznamnější události, které nám během něj kosmonautika naservírovala. V hlavním tématu se podíváme na evropský systém schopný monitorovat povrch Země téměř v reálném čase, uděláme si tradiční odbočku na Mars a nevynecháme ani novinky kolem firmy Blue Origin, nebo rakety Vulcan. Čeká nás i aktualizace příprav startu Ariane 5 nebo indické lunární mise Chandrayaan-2. Již 359. vydání tradičního nedělního seriálu Kosmotýdeník je připraveno pro všechny naše čtenáře.
Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.
Zatím poslední nehoda spojená se ztrátou mise potkala firmu SpaceX 1. září roku 2016. Tehdy na floridské rampě číslo 40 explodoval Falcon 9 připravující se na statický zážeh. Bohužel byla tehdy zničena nejen raketa a rampa, ale i náklad – telekomunikační družice Amos 6, která byla s aerodynamickým krytem připojena k raketě během simulace předstartovních příprav. Jenom na zničené družici byla škoda odhadovaná na 400 milionů amerických dolarů, ale izraelská firma Spacecom Ltd byla pojištěna pro případ nehody a tak mohla zajistit stavbu náhradní družice. A i pro její vynesení vsadila na firmu SpaceX. Ta se k situaci postavila čelem a Amos-17 vynese zdarma – jako omluvu za zničení Amosu-6.
Popularizace je svérázný obor, který musí reagovat na aktuální vývoj techniky a možností informování. V současné době jsou velkým pomocníkem popularizátorů sociální sítě, díky kterým je možné dostat aktuální informace k širokému spektru čtenářů. Proto jejich služeb využíváme již dlouhé roky. Věřím, že nemalá část z Vás, kdo čtete tyto řádky, nás na některé síti sleduje. Máme profily na Facebooku i Twitteru – měli jsme jej i na Google+, ale ten již zmizel v propadlišti dějin. Za sociální síť se dá považovat i YouTube, ale ve světě existují i další sítě. V průběhu let se Instagram vypracoval na jednu z nejoblíbenějších sociálních sítí a proto jej nemůžeme ignorovat – můžeme díky němu oslovit nové čtenáře a ukázat jim krásy kosmonautiky.
„Mezi řidiči je rozšířena řada omylů, polopravd a mýtů o řízení vozidla…“ Právě těmito slovy začínaly před několika lety televizní spoty kampaně za bezpečnější provoz na silnicích. Mnozí čtenáři by mohli hned zkraje namítnout – a co mají tato slova společného s misí Apolla 11, kterou se v letošním seriálu Top 5 zabýváme? Mnohem více, než by se mohlo zdát. O historickém letu Apolla 11 totiž také koluje nejen mezi laickou veřejností mnoho dlouho tradovaných omylů a nepravd, které jsou hluboce zakořeněny ve všeobecném povědomí. A přestože je dnes k dipozici poměrně hodně materiálů, které tyto mýty vyvracejí, mnozí lidé se jich nehodlají vzdát. V dnešním dílu Top 5 se podíváme na pět nejrozšířenějších a pokusíme se je vyvrátit. Autor ovšem upřímně uznává, že hned první mýtus má velmi tuhý kořínek a je mezi populací zdaleka nejrozšířenějším.
Podle vyšetřovatelů mohl za dubnové náhlé selhání družice Intesat 29e elektrostatický výboj způsobený závadou na elektrických rozvodech v souvislosti se sluneční aktivitou, případně zásah mikrometeoritu. Ať byla příčina jakákoliv, vedla ke škodě za 382 milionů dolarů. Vyšetřovací komisi tvořili odborníci z firmy Boeing (která družici postavila), Intelsat (která ji provozovala), ale také nezávislí experti. Připomeňme, že telekomunikační družici Intelsat 29e vynesla 27. ledna 2016 raketa Ariane 5, přičemž její životnost se odhadovala na 15 let.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
