DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Přelom měsíců byl pro sondu Juno ve znamení manévru, který trval 10,5 hodiny. Tento na poměry mise dlouhý zážeh měl mimořádně důležitý úkol a bez jeho provedení by mise skončila. Sonda Juno získává elektrickou energii pro palubní systémy z fotovoltaických panelů – při příštím přiblížení k planetě 3. listopadu by totiž pobývala příliš dlouho ve stínu obří planety. Samotný manévr začal 1. října v 1:46 SELČ, zatímco v USA bylo ještě 30. září. Zážeh využil malé korekční trysky a byl vskutku rekordní – trval 5× déle než jakýkoliv předchozí zážeh tohoto systému. Manévr změnil rychlost sondy o 203 km/h, k čemuž potřeboval 73 kg pohonných látek.
Říjen a listopad budou na Mezinárodní kosmické stanici ve znamení těžko uvěřitelného počtu vycházek do volného prostoru – EVA. Jen na říjen je aktuálně plánováno pět EVA s tím, že možná přibude šestá – pokud vše půjde dle plánu a v listopadu se pak bude v tomto tempu pokračovat. Nás tentokrát bude zajímat čtvrtá z prvních pěti EVA. Jedná se o první vycházku, v rámci které se do volného prostoru vypraví dvě ženy. Krom této skutečnosti je však čeká velmi nabitý a zajímavý program, který má co dočinění s akumulátory stanice – což je také hlavní program všech prvních pěti vycházek. Podíváme se také na další plánované vycházky, které navážou hned v listopadu.
Jako již tradičně, naservírovali jsme vám k nedělnímu obědu pravidelný souhrn nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky, které se udály za poslední týden. Kosmotýdeník vám tentokrát nabídne pohled na přípravy testu únikového systému soukromé lodi Starliner od Boeingu. Podíváme se také na návrat Sojuzu MS-12 a na velmi osobní výpověď amerického astronauta Nicka Hagueho. Zamíříme ale také na Mars a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
V nejbližších týdnech bude mít posádka na ISS skutečně nabitý program – čeká na ně celkem deset výstupů do volného prostoru. Dnes přijde první z nich – zhruba ve 13:50 vystoupí Christina Koch a Andrew Morgan do volného prostoru, aby zahájili třetí kolo výměny staničních akumulátorů za nové. Původní nikl-vodíkové akumulátory nahradí nové a výkonnější lithium-iontové, které na stanici před pár dny přivezla japonská loď HTV-8. NASA TV začne vysílat přímý přenos z příprav na výstup už kolem 12:30. V tomto článku najdete vložený přehrávač.
European Rover Challenge je soutěž pořádaná v Polsku od roku 2014. Je součástí tzv. Rover Challenge Series (ve které jsou ještě podobné soutěže z USA, Kanady, Velké Británie a Indie). Konstrukční týmy soutěží v plnění úkolů podobných těm, které rovery budou provádět na povrchu Marsu nebo Měsíce. Soutěž má stimulovat novou generaci inženýrů a poskytuje jim možnost ověřovat si meziroční pokroky v konstrukci roverů. Je to nástroj k rozvoji jejich kompetencí a podporuje jejich budoucí kariéry v kosmickém průmyslu. Podle organizátorů se letošního 5. ročníku účastnilo 29 týmů z pěti kontinentů, z toho 13 polských. Dokonce přijely čtyři týmy z Bangladéše. Jednotlivé týmy byly různě početné – celkem v nich bylo 400 mladých konstruktérů.
Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy udělat menší výtah z toho, co v rozhovoru zaznělo a na závěr se podíváme na prozatímní výsledky agentury NASA,
O tom, že na floridský kosmodrom dorazil transportní člun Pegasus s tzv. Pathfinderem, tedy hmotnostní a rozměrovou maketou centrálního stupně nové americké rakety SLS, jsme na našem webu už před pár dny psali, ale v tomto článku se k celé akci ještě vrátíme. Máme totiž k dispozici nové fotografie a videa, díky kterým si můžeme udělat mnohem lepší představu o rozměrech kolosu, který nyní spočívá v útrobách montážní haly VAB. Člun Pegasus připlul na Kennedyho středisko 27. září a v jeho útrobách se ukrýval 64,5 metru dlouhý a 103,5 tuny těžký Pathfinder. Jeho úkolem je prověřit veškeré pozemní vybavení, které přijde do styku s letovým hardwarem. Pozemní personál si na něm může bez rizika závažného poškození vyzkoušet veškeré integrační postupy, které bude provádět s letovým centrálním stupněm.
Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.
Analýza výtrysků ze saturnova měsíce Enceladu stále překvapuje – odborníci nyní oznámili, že v nich objevili nový druh organické látky – části aminokyselin. Sonda Cassini, která výtryskem prolétla, je již dávno zničená, ale její data se budou analyzovat ještě hodně dlouho. Masivní hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra Enceladu, který se mísí s vodou z podpovrchového oceánu – poté, co se materiál dostane do volného prostoru, můžeme pozorovat výtrysk vodní páry a ledových zrníček. Nově objevené molekuly obsahující dusík a kyslík kondenzují na těchto zrnkách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
