sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Kalifornský startup Xona Space Systems získal od Výzkumné laboratoře leteckých sil (AFRL) zakázku ve výši 4,6 milionu dolarů, aby demonstroval, jak by její služba určování polohy, navigace a časování pomocí družic (PNT) mohla podporovat vojenské operace.
Blue Origin provedla 25. desátý let rakety New Shepard s posádkou označený jako NS-30.
V prohlášení zveřejněném 24. února SpaceX poskytla nové podrobnosti o letu IFT-7, který skončil rozpadem Starship nad Karibikem. Společnost dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou ztráty byla harmonická odezva několikrát silnější za letu několikrát silnější než u předchozích letů. Toto zvýšené namáhání způsobilo úniky pohonné hmoty, které nebylo možné plně odvětrat z motorového prostoru.
Společnost Gilmour Space oznámila 24. února, že startovací okno pro první start rakety Eris, nazvané TestFlight 1, se otevře 15. března z Bowen Orbital Spaceport v severním Queenslandu.
NASA 24. února oznámila, že přidružená administrátorka vývoje průzkumných systémů Cathy Koerner odchází z agentury na konci týdne. Koerner strávila 34 let v NASA v různých pozicích.
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
Čína v sobotu vypustila na geosynchronní přenosovou dráhu novou komunikační družici ChinaSat-10R, která nahradí stárnoucí ChinaSat-10. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B.
Články
Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise Crew-4, anebo se ohlédneme za úžasnými výsledky mise DART. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jelikož při prvních misích Apollo nikdo netušil, zda s sebou astronauti z Měsíce nevědomky nepřivezli nějakou skrytou hrozbu, musela být velká pozornost věnována způsobu, jak zacházet s astronauty po návratu z Měsíce. Výsledkem byl proces, který měl co nejvíce omezit kontakt nechráněné posádky a přivezeného nákladu s pozemským prostředím. Součástí prvních misí proto byla i karanténa, ve které posádky strávily několik dní. I tady ale platilo, že čím více jsme se o Měsíci v průběhu jednotlivých misí dozvídali, tím více se zprvu striktní pravidla uvolňovala.
V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.
Kdo se v sobotu ráno brzy probouzí, máme pro Vás tip na sledování přímého přenosu ze startu Falconu 9 s telekomunikační družicí Eutelsat Hotbird 13F. Tato družice je postavena na platformě Eurostar-Neo, její hmotnost je 4 500 kilogramů a udávaná životnost je 15 let. Bude umístěna nad 13. stupněm východní délky a spolu s družicí Hotbird 13G (která bude vypuštěna až po 13F) nahradí tři dosluhující družice Hotbird 8, 9 a 10. Družice by měly přenášet přes 1 000 televizních kanálů do více než 135 milionů televizních přijímačů. Co se týče rakety, tak první stupeň B1069 poletí poprvé a pokusí se o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 663 kilometrů od místa startu. Na závěr tu máme jednu zajímavost a tou je, že toto bude 100. start Falconu 9 z rampy SLC-40.
Kosmické loď Crew Dragon se měla 13. října v 1:05 SELČ odpojit od Mezinárodní kosmické stanice, ale z důvodu špatného počasí byl odlet odložen. Nový termín byl nejprve stanoven na stejný den v 16:05, pak v 16:50 SELČ a nakonec byl odlet kvůli špatnému počasí odvolán. Podle posledních informací by mělo odpojení proběhnout 14. října v 17:35 našeho času a přistání se očekává ve 22:50. Na Zemi se po půlročním pobytu vrátí Kjell Lindgren, Robert Hines a Jessice Watkins z USA, ale i Samantha Cristoforetti z Itálie. Právě italská astronautka včera předala velení nad stanicí svému ruskému kolegovi Sergeji Prokopjevovi, který se stal novým velitelem pokračující 68. dlouhodobé expedice.
Vážení čtenáři, dámy a pánové. V prosinci loňského roku odstartoval do kosmického prostoru na raketě Ariane 5 vesmírný dalekohled Jamese Webba, dlouho vyvíjený a toužebně očekávaný infračervený teleskop, vlajková loď astronomie tohoto desetiletí. Po úspěšném přeletu do okolí Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce – Země, rozložení dalekohledu a kalibraci přístrojů začala konečně vědecká pozorování. Jejich první výsledky jsme si zde již představili v článcích z 12., respektive 13. července. Velmi si vážíme toho, že Váš zájem o tento špičkový kus techniky a jeho objevy neustal. Z toho důvodu, a také kvůli tomu, že lze důvodně očekávat další významné objevy posunující o velký kus naše současné poznání, jsme se rozhodli přistoupit k seriálu, který bude v pravidelných intervalech pokrývat nejzajímavější vědecké dění kolem Webbova dalekohledu.
Předevčírem jsme Vás zvali ke sledování přímého přenosu ze zvedání Starship 24, která měla být usazena na Super Heavy B7. V noci na 12. října se ramena chopsticks opravdu ujala lodi Starship, kterou pomalu vyzvedla nahoru a poté došlo k jejímu usazení na Super Heavy. Po několika hodinách byla Starship od rakety odpojena, což vedlo ke spekulacím, zda spojení proběhlo v pořádku. Zakrátko se však loď vrátila na své místo, takže pokud šlo o chybu, podařilo se ji vcelku rychle vyřešit. SpaceX si tak může odškrtnout další úkol před prvním orbitálním letem. Práce je však pořád hodně – na dnešek, zítřek i pondělí jsou naplánovány uzavírky silnice, což naznačuje, že by mohly začít první testy kompletní sestavy. V tomto článku si ukážeme ty nejpovedenější fotografie pořízené během či po spojení B7 a S24. O náhledový snímek dnešního článku se postaral Elon Musk.
V dubnu jsme vydali článek, který se věnoval vývoji svinovacích fotovoltaických panelů. V podobném duchu se ponese i dnešní článek, ve kterém si posvítíme na jinou zajímavou technologii a její příběh. Marsovský kráter Jezero je plný nebezpečí – od kameny posetých svahů až po malé krátery. To z něj činí složité místo pro přistání. Přesto si sem v rámci mise Mars 2020 NASA dovolila poslat svůj rover Perseverance. Jeho přistání se nakonec navzdory složitým podmínkám podařilo a nezpochybnitelný podíl na tom měla i vylepšená navigační technologie. A právě té se budeme dnes věnovat.
Dnes ve 2:50 našeho času odstartovala z japonského kosmodromu Kagošima (hlavně v anglických textech se můžete setkat i s názvem Učinoura) malá japonská raketa Epsilon na svou celkově šestou misi. Na palubě nesla celkem osm družic o celkové hmotnosti 110 kilogramů, jejichž vizualizace můžeme vidět na náhledovém obrázku tohoto článku. Malé družice AMATERU-I (QPS-SAR-3) a AMATERU-II (QPS-SAR-4) měly sloužit k pozorování Země. Malá družice RAISE-3 zase měla testovat nové technologie. Stejný úkol měly mít i CubeSaty FSI-SAT, KOSEN-2, MAGNARO, MITSUBA a WASEDA-SAT-ZERO. Ani jedna z těchto družic se však nakonec na oběžnou dráhu nedostala. Raketa totiž během práce třetího stupně selhala.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
