Články autora 'Martin Gembec':

Lepší radioizotopové zdroje se skutterudity

17. října 2016 38 Komentářů »

Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.

Rubrika Budoucnost, Technologie Štítky: , , , ,

ŽIVĚ A ČESKY: Dva atraktivní starty během půl hodiny

16. října 2016 a 13 Komentářů »

Za velkou náhodu můžeme považovat už jen to, pokud se uskuteční dva starty v jeden den. Jaká je však pravděpodobnost, že se sejdou dva starty raket, které od sebe bude dělit jen pár desítek minut? Minimální! A teď si ještě vezměte, že se jedná o starty, které rozhodně nemůžeme označit za běžné – Čína po třech letech vypouští pilotovanou kosmickou loď a firma Orbital ATK se vrací po dvouleté pauze. Tady se hodí citovat klasika: „Tohle se stane maximálně jednou za deset let“. Pro nás je tento souběh velkou výzvou, protože se pokusíme oba starty odvysílat v rámci jednoho přenosu.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , ,

Příběh objevu Philae

8. října 2016 12 Komentářů »

5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O’Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

ESTEC 2016 naživo (3)

5. října 2016 5 Komentářů »

Každá cesta jednou končí. Vítejte u posledního ohlédnutí za naší cestou za kosmonautikou. Jak už víte, hlavním cílem cesty bylo podívat se na den otevřených dveří jednoho ze středisek Evropské vesmírné agentury. Nicméně jako bezvadný nápad se ukázalo rozložit si dlouhou cestu do dvou úseků, a to nejen při jízdě do Holandska, ale i při návratu. Umožnila nám to dobrá poloha dvou významných technických muzeí v Německu. Obě se nachází zhruba na půli cesty ve Speyeru a Sinsheimu. To druhé vám představíme v našem posledním dílu. Zde je třeba předeslat, že pro fanoušky kosmonautiky to není úplně nejzajímavější téma, protože zde najdete především leteckou techniku, vojenství a jiné dopravní prostředky. Nicméně kosmonautika a technika, neřkuli letectví, jsou obory blízké a rozhodně byste neměli Sinsheim vynechat.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

ESTEC 2016 naživo (2)

3. října 2016 5 Komentářů »

Zdravíme vás z Holandska. Pravda, v době, kdy čtete tyto řádky, jsme již někde na cestě domů, ale jsme opravdu rádi, že vám můžeme zprostředkovat pokračování naší reportáže z cesty do Holandska. Dlouho očekávaný vrchol nastal. Navštívili jsme ESTEC. Evropská vesmírná agentura zde například testuje družice před tím, než je vyšle na další práce k výrobci, nebo je pošle na kosmodrom. Toto výzkumné středisko je však centrem, kde se střetávají šikovní lidé všech možných profesí, aby společně přinášeli nové inovace a nebo se podíleli na mnoha misích ESA. Bezprostředně vedle areálu ESTEC je také budova SpaceExpo, která byla druhým zlatým hřebem dne. Možnost projít se po budovách, prohlížet si jednotlivé expozice a tváří v tvář diskutovat s jednotlivými experty, to je něco, kvůli čemu má smysl ESTEC navštívit. Když k tomu přičteme příležitost vidět družici, která zanedlouho poletí do vesmíru a úžasné historické exponáty, pak jistě sami uznáte, že tato cesta se rozhodně vyplatila.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

ESTEC 2016 naživo (1)

2. října 2016 31 Komentářů »

Vážení čtenáři, přijměte pozvánku našeho týmu k minicestopisu z naší cesty do Holandska na Den otevřených dveří v ESTEC (Evropské vesmírné výzkumné a technologické centrum). Věříme, že by případně některé z vás inspiroval k uskutečnění podobné cesty, proto vás zveme k prvnímu dílu, který shrnuje naše zážitky z cesty do Holandska. Zvolili jsme třídenní variantu, kdy dva dny jsou vyhrazeny cestě autem a jeden plně věnovaný kosmonautice a relaxu. V sobotu jsme proto vyrazili už nad ránem a hlavním bodem programu bylo muzeum ve Speyeru. Už dopředu lze říci, že jde o monumentální dynamickou ukázku překrásné techniky, která patří mezi to nejlepší, co je možné v oboru navštívit.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Rosetta v číslech a kde sledovat přistání

29. září 2016 5 Komentářů »

30. září přistane sonda Rosetta na kometě. Ještě než se tak stane, přinášíme vám povedenou infografiku Evropské vesmírné agentury (ESA), která popisuje co vše Rosetta za svou misi vykonala. Kromě toho vám v článku přinášíme přehled všech událostí, které už ode dneška nastávají a vy je tak můžete sledovat v přímém přenosu na různých stránkách ESA, například na webu nebo Facebooku. Hodně štěstí Rosetto.

Rubrika Aktuální dění Štítky: ,

ŽIVĚ: Prezentace marsovské architektury SpaceX

27. září 2016 , a 121 Komentářů »

Dnes nastane jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku, Elon Musk bude na konferenci IAC 2016 v Mexiku prezentovat plány SpaceX na dobytí Marsu. Můžete se těšit na informace o motoru Raptor, o raketě, která pravděpodobně dostane jiné jméno než BFR (Big „Falcon“ Rocket) a o lodi Interplanetary Transport System, která byla ještě nedávno známá jako Mars Colonial Transporter. Přednášku můžete sledovat anglicky v přímém přenosu, a navíc pro vás bude na této stránce připraven česky psaný textový přenos, o který se budou starat Martin Gembec a Ondřej Šamárek. Stránku nemusíte obnovovat, nové příspěvky se vám budou ukazovat automaticky.

Prezentace začíná ve 20:30 našeho času.

Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: , , , , ,

Proč právě Mars?

26. září 2016 , , , a 56 Komentářů »
Spekulace, jak by mohla vypadat raketa BFR

Často se v diskuzích setkáváme s otázkou, proč vlastně vydávat tolik energie a prostředků na výpravu na Mars. Nebo se dokonce pokoušet osídlit tento velmi nevlídný svět. Názory na to se různí a to nejen mezi diskutujícími, ale přirozeně i v naší redakci. Rádi bychom vám den před oficiálním vyjádřením Elona Muska přinesli pohled na tuto otázku našima očima. Článek bude navíc doplněn o zajímavé obrázky, které proběhly internetem ještě před oficiálním vyjádřením Elona Muska, které bychom vám rádi zprostředkovali o den později v psaném online přenosu. Ten začne ve stejný čas jako přednáška, tedy v 8:30 večer našeho času. Pojďme si projít jednotlivé příspěvky.

Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: , ,

Mise sluneční observatoře IRIS prodloužena

23. září 2016 4 Komentářů »
IRIS. Zdroj: Lockheed Martin

Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to vyřadilo části energetické sítě z provozu.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,