Články autora 'Dušan Majer':

Rachot kolem SLS a Orionu

Aby mohla jednou nová americká superraketa zaburácet v plné síle, je potřeba už nyní udělat mnoho příprav, zkoušek a měření. Amerika se připravuje na svou novou éru průzkumu vesmíru, jejíž vlajkovou lodí bude raketa SLS a loď Orion. Jenže člověk se může v tom velkém množství jednotlivých testů ztratit a proto je čas od času potřeba udělat rekapitulaci posledních týdnů a třeba ve videu shrnout dosažené pokroky. Poslední dobou se zkoušky zaměřovaly hlavně na pohonný systém a proto NASA pojmenovala souhrnné video z posledních týdnů „Ready to rumble“, což můžeme přeložit jako „Připraveni na rámus“, nebo volněji „To bude rachot“. Pokud máte tři minuty volného času a chcete si prohlédnout pokroky v přípravě nové techniky, je pro Vás aktuální video jako stvořené.

New Horizons vidí i malé měsíce

Do průletu americké sondy New Horizons kolem Pluta chybí už jen dva měsíce. Čím blíže sonda bude, tím více detailů spatří. Před několika hodinami se na internetu objevil další střípek postupného objevování detailů této trpasličí planety. New Horizons totiž dokázala detekovat malé měsíce Pluta, které nesou jména Styx, Nyx, Kerberos a Hydra. Dá se očekávat, že by americká sonda mohla v dalších týdnech odhalit i další měsíce, o kterých zatím nevíme, protože jsou moc malé a ani Hubbleův teleskop je nedokáže objevit. Přiložený obrázek krásně ilustruje, jaké detaily se dají díky moderní technice vyčíst i z na první pohled nekvalitních snímků.

Úžasná čísla o Keplerovi

Kepler na oběžné dráze Slunce

Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.

86 stránek aktuálního dění z ESA

Evropská kosmická agentura vydává čtvrtletní bulletin, který shrnuje aktuální informace z nejrůznějších evropských misí. Před pár hodinami spatřil světlo virtuálního světa jeho již 161. díl. Prostor tu dostávají nejen mise, o kterých bylo v uplynulých třech měsících nejvíce slyšet – aktuálně projekty jako Sentinel, IXV, nebo Hubbleův teleskop, ale je tu místo i pro informace o projektech, které teprve na svou realizaci čekají. Prostě a jednoduše – na 86 stránkách tohoto bulletinu najdou zájemci komplexní informace o všech směrech, kterými se evropský výzkum vesmíru ubírá – zajímá vás, jak pokračují přípravy na mise JUICE, Euclid, nebo třeba Solar orbiter? Všechny tyto informace tu na Vás čekají. Rozhodně neprohloupíte, pokud se do souhrnu začtete.

Co je to trpasličí planeta a barycentrum?

Náš dnešní článek míří hlavně na fanoušky kosmonautiky, kteří teprve sbírají své první zkušenosti v tomto oboru a rádi by pochopili některé základní pojmy, které s lety do vesmíru souvisí. Dnes se podíváme na dvě videa v angličtině, která přehledně vysvětlují dva termíny, které se velmi často skloňují, pokud hovoříme o Plutu. Pluto je trpasličí planeta, jejíž barycentrum leží mimo jeho povrch. Jak si ale máme vysvětlit pojmy trpasličí planeta, nebo barycentrum? První neznámý výraz nám osvětlí kreslené video z dílny NASA, druhý termín vysvětlí video od Evropské kosmické agentury – v tomto případě navíc půjde o pokus, který si můžete sami vyzkoušet.

Jak nehoda Progressu ovlivní jízdní řád ISS?

Pohled na ISS očima termokamery Dragonu.

Progress M-27 shořel i s téměř dvěma a půl tunami zásob včera ve 4:20 našeho času nad jižní částí Tichého oceánu. Nespálené trosky mohly dopadnout do oceánu, nebo na území Chile a Argentiny až po Falklandské ostrovy. Zatím ale nikdo žádný úlomek nenašel a není jisté, zda se někdy vůbec něco najde. Po Progressu se tedy „slehla zem“, ale následky jeho selhání se budou řešit ještě několik týdnů. Z bezpečnostních důvodů bude potřeba překopat dosavadní plány provozu ISS na nejbližší období. Dojde k odkladům, urychlením ale i prohození pořadí startů.

Letecké linky z vesmíru

Umělecká představa družice Proba-V na oběžné dráze

Evropská sonda Proba-V, jejímž hlavním úkolem je monitorování světové vegetace umí plnit i jiné úkoly – třeba díky zařízení pro zachycování radiových zpráv může přijímat automatická hlášení o poloze letounů – tzv. ADS-B zprávy. Tyto zprávy obsahují informaci o poloze, rychlosti a výšce stroje. Za dva roky na oběžné dráze družice zachytila více než 25 000 000 těchto hlášení od více než 15 000 různých letadel. Zpráv nemůže být více, protože družice zachytí signály pouze z oblasti o rozměrech 1500 x 750 kilometrů. Přesto je už teď Proba-V v tomto směru celosvětovou jedničkou. V budoucnu se možná bude letecký provoz řídit a monitorovat pomocí konstelace družic na oběžné dráze – Proba-V se potom bude považovat za průkopníka tohoto oboru.

Jak se vlastně jmenuje nová loď SpaceX?

Jak jsme psali už v článku, o výběru nového jména pro americkou raketu SLS, není jméno pro raketovou techniku podstatné, ale přesto se nevyplácí jej podceňovat. Druhým extrémem je, pokud se pro jednu techniku používá více jmen a nezaujatý divák v tom má potom v hlavě hokej. Vzorný příklad nám v posledních měsících předvádí společnost SpaceX okolo své nově připravované kosmické lodi. Rozhodli jsme se proto sepsat tento krátký článek, který se pokusí připomenout celou genezi názvu soukromé lodi.

AKTUALIZOVÁNO: Dragon úspěšně vyzkoušel záchranný systém

SpaceX by dnes měla uskutečnit další krok k dopravě amerických astronautů na ISS pomocí lodí Dragon 2. Na floridském kosmodromu na rampě LC-40 už stojí zkušební exemplář, který má ověřit, jak spolehlivý by byl systém, který by odnesl loď (v budoucnu s posádkou) od nebezpečné rakety stojící na rampě. Startovní okno trvá pět a půl hodiny – od 15:00 do 20:30 našeho času. Podle informací ze SpaceX se ale firma pokusí o start hned na začátku okna, protože v té době bude na kosmodromu ráno, kdy je stabilní počasí bez nárazů větru. Meteorologové zatím předpovídají na 70% dobré podmínky.

Školáci vyberou jméno pro SLS

Saturn – byl římský bůh zemědělství a sklizně, Ares – řecký bůh války, SLS – Vesmírný vynášecí systém. Kdo uhodne, co se do téhle trojice nehodí, dostane bludišťáka. U rakety je samozřejmě rozhodující, jak je postavená, jaké používá materiály a technologie, jak je spolehlivá a tak dále. Už Shakespeare říkal: „Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“ Jenže v prostředí kosmonautiky dostává názor anglického velikána trhliny. Jméno pro raketu, nebo kosmickou loď je velmi důležité, protože pak se dá tato technologie mnohem lépe marketingově uchopit a lety do vesmíru se pak pro veřejnost popularizují mnohem lépe.