Články autora 'Dušan Majer':

AKTUALIZOVÁNO: Armádní miniraketoplán počtvrté odstartoval

Pokud půjde všechno podle plánu,vydá se dnes v 16:45 našeho času k obloze americká raketa Atlas V, přičemž startovní okno trvá 4 hodiny. Mediálně nejzajímavější součástí nákladu je armádní miniraketoplán X-37 (více o jeho misi zde), který se do vesmíru podívá již počtvrté. Společnost mu při cestě na oběžnou dráhu bude dělat i několik malých satelitů, mezi kterými najdeme třeba i solární plachetnici. Tomuto projektu se budeme věnovat ve zvláštním příspěvku, nyní jsme pro Vás připravili článek, ve kterém můžete živě sledovat start rakety.

Dragon jde vstříc pilotovaným misím

Připravovaná soukromá loď pro posádku od společnosti SpaceX nese označení Crew Dragon a šestého května přišel velmi důležitý okamžik pro celý projekt – Dragon úspěšně otestoval svůj záchranný systém, který by jej v případě problémů odnesl pryč od nebezpečné rakety, která stojí na rampě – detailněji jsme se tomuto tématu věnovali zde. Jenže pro novou loď to ani zdaleka nebyla poslední zkouška. Než do jejích křesel usednou první američtí astronauti, bude muset Dragon prokázat svou spolehlivost i v dalších testech.

Zázemí pro zkoušky prvních stupňů SLS

Stennisovo středisko zažilo ve své historii mnoho velkých zkoušek – testovaly se tu třeba motory pro lunární raketu Saturn V, nebo motory pro raketoplány. Zkušební zážehy tu absolvovaly i první stupně raket Saturn V (na úvodním obrázku) a nyní se něco podobného chystá i u větší a silnější SLS. Aby ale bylo možné na stanovišti B-2 provádět, je potřeba celé stanoviště vyztužit a doplnit. Nově instalovaná konstrukce složená z ocelových výztuh bude vážit zhruba 500 tun. S pracemi se začalo 13. května.

SLEDUJEME: Problémy ruské techniky nekončí

Kosmická technika vyrobená v největší zemi světa zažívá v těchto dnech velmi těžké období. Svět ještě nerozdýchal ztrátu zásobovací lodi Progress M-27M (vyšetřování stále trvá, ale vypadá to na chybu horního stupně) a už tu máme další selhání. Dnes, tedy v 7:47 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton. Jejím nákladem byl 5 325 kg těžký telekomunikační satelit MexSat-1 přezdívaný též Centenario. Cílem byla dráha přechodová ke geostacionární – 35 786 x 8 985 km se sklonem 20,1°. Krátce po startu se ale začaly objevovat informace o problémech.

Konec snu o zpěvačce na ISS?

Obal alba Dreamcahser

Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.

Rachot kolem SLS a Orionu

Aby mohla jednou nová americká superraketa zaburácet v plné síle, je potřeba už nyní udělat mnoho příprav, zkoušek a měření. Amerika se připravuje na svou novou éru průzkumu vesmíru, jejíž vlajkovou lodí bude raketa SLS a loď Orion. Jenže člověk se může v tom velkém množství jednotlivých testů ztratit a proto je čas od času potřeba udělat rekapitulaci posledních týdnů a třeba ve videu shrnout dosažené pokroky. Poslední dobou se zkoušky zaměřovaly hlavně na pohonný systém a proto NASA pojmenovala souhrnné video z posledních týdnů „Ready to rumble“, což můžeme přeložit jako „Připraveni na rámus“, nebo volněji „To bude rachot“. Pokud máte tři minuty volného času a chcete si prohlédnout pokroky v přípravě nové techniky, je pro Vás aktuální video jako stvořené.

New Horizons vidí i malé měsíce

Do průletu americké sondy New Horizons kolem Pluta chybí už jen dva měsíce. Čím blíže sonda bude, tím více detailů spatří. Před několika hodinami se na internetu objevil další střípek postupného objevování detailů této trpasličí planety. New Horizons totiž dokázala detekovat malé měsíce Pluta, které nesou jména Styx, Nyx, Kerberos a Hydra. Dá se očekávat, že by americká sonda mohla v dalších týdnech odhalit i další měsíce, o kterých zatím nevíme, protože jsou moc malé a ani Hubbleův teleskop je nedokáže objevit. Přiložený obrázek krásně ilustruje, jaké detaily se dají díky moderní technice vyčíst i z na první pohled nekvalitních snímků.

Úžasná čísla o Keplerovi

Kepler na oběžné dráze Slunce

Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.

86 stránek aktuálního dění z ESA

Evropská kosmická agentura vydává čtvrtletní bulletin, který shrnuje aktuální informace z nejrůznějších evropských misí. Před pár hodinami spatřil světlo virtuálního světa jeho již 161. díl. Prostor tu dostávají nejen mise, o kterých bylo v uplynulých třech měsících nejvíce slyšet – aktuálně projekty jako Sentinel, IXV, nebo Hubbleův teleskop, ale je tu místo i pro informace o projektech, které teprve na svou realizaci čekají. Prostě a jednoduše – na 86 stránkách tohoto bulletinu najdou zájemci komplexní informace o všech směrech, kterými se evropský výzkum vesmíru ubírá – zajímá vás, jak pokračují přípravy na mise JUICE, Euclid, nebo třeba Solar orbiter? Všechny tyto informace tu na Vás čekají. Rozhodně neprohloupíte, pokud se do souhrnu začtete.

Co je to trpasličí planeta a barycentrum?

Náš dnešní článek míří hlavně na fanoušky kosmonautiky, kteří teprve sbírají své první zkušenosti v tomto oboru a rádi by pochopili některé základní pojmy, které s lety do vesmíru souvisí. Dnes se podíváme na dvě videa v angličtině, která přehledně vysvětlují dva termíny, které se velmi často skloňují, pokud hovoříme o Plutu. Pluto je trpasličí planeta, jejíž barycentrum leží mimo jeho povrch. Jak si ale máme vysvětlit pojmy trpasličí planeta, nebo barycentrum? První neznámý výraz nám osvětlí kreslené video z dílny NASA, druhý termín vysvětlí video od Evropské kosmické agentury – v tomto případě navíc půjde o pokus, který si můžete sami vyzkoušet.