Články autora 'Dušan Majer':

ExoMars 2016 překonal mnoho problémů a je připraven

Postavit kosmickou sondu není jen tak. Konstruktéři bojují s termíny, zatímco se snaží postavit všechny systémy co nejlépe, jak umí. Přesto už historie mnohokrát ukázala, že se stavba vesmírných průzkumníků neobejde bez nečekaných zádrhelů, komplikací a problémů. Nevyhnul se jim ani společný program Evropské kosmické agentury a Ruska určený k průzkumu čtvrté planety naší soustavy – ExoMars 2016. V tomto článku se podíváme na nepříjemnosti, které se objevily v minulých měsících. O to větší klobouk musíme smeknout před týmy, které sondu připravují ke startu. Momentálně totiž vypuštění první části programu ExoMars nestojí nic v cestě.

SES souhlasí s použitím letěného Falconu

Snaha o znovupoužitelnost prvních stupňů soukromých raket Falcon má za sebou další drobný, ale ve svém důsledku důležitý pokrok – tentokrát nikoliv na poli technickém, ale spíše administrativním. 22. prosince dokázala SpaceX měkce přistát s prvním stupněm na pevnině, ale ke znovupoužitelnosti je potřeba udělat ještě několik kroků. Jedním z nich bylo najít zákazníka, který by souhlasil s tím, aby jeho satelit startoval na raketě, jejíž první stupeň už jednou letěl. Zdá se to jako banalita, ale ve skutečnosti to není tak snadné. Operátoři družic jsou na svá díla opatrní a chtějí jim zajistit co největší spolehlivost, že se dostanou na oběžnou dráhu.

Zlaté české ručičky: Víceúčelový systém pro výrobu i odběr vzorků

Náš seriál Zlaté české ručičky, který se zaměřuje na působení Čechů, kteří se aktivně podílejí na vývoji kosmických technologií by se minimálně pro tento díl mohl dočasně přejmenovat na Zlaté české hlavičky. Dnes se totiž budeme věnovat systému, který by mohl najít uplatnění v mnoha oborech – od přesného obrábění materiálů, což je činnost která se hodí i při stavbě kosmických sond, tak i při vlastní kosmické činnosti – třeba při odběru vzorků z různých vesmírných těles. V tomto článku najdete rozhovor s panem Michalem Roseckým, který je autorem inovativní technologie a členem týmu, který s tímto návrhem přišel.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon si sáhne až na dno

Rakety Falcon se po krátké odbočce na kalifornskou Vandenbergovu základnu vrací zpět na svou tradiční rampu, ze které provedly nejvíce startů. Zítra, přesně řečeno 45 minut po půlnoci, by měl z rampy 40 na mysu Canaveral odstartovat druhý exemplář rakety Falcon 9 v1.2 s telekomunikační družicí SES-9. Startovní okno trvá 97 minut a po startu to bude hodně zajímavé. SpaceX totiž společnosti SES nabídla, že jako revanš za zpoždění startu jí vynese satelit na vyšší oběžnou dráhu, aby jeho iontový motor neměl tolik práce. Jak se tato změna odrazí na úspěšnosti přistání není jasné – informace od SpaceX a SES se diametrálně rozchází. Přesto jsme se rozhodli tento start pokrýt živým, česky komentovaným přenosem.

Co když Orion ztratí energii?

Až do útrob nově vyvíjené lodi Orion usednou první astronauti, aby se vydali mimo nízkou oběžnou dráhu, uplyne v řekách ještě mnoho vody. Už teď je ale jisté, že se astronauti budou moci spolehnout na to, že všechny systémy, na kterých spočívají jejich životy byly v minulých letech velmi důkladně testovány. Nejde jen o systémy, které člověka napadnou jako první, tedy podpora života, tepelný štít, nebo padáky, ale i menší, ovšem neméně důležité prvky. Jedním z nich jsou třeba ovládací panely, s pomocí kterých budou astronauti dávat lodi pokyny.

Dva podařené časosběry z paluby ISS

Britský astronaut Tim Peake, který momentálně pobývá na ISS, čas od času pořídí snímky pro časosběrná videa. V posledních dnech se na oficiálním kanálu Evropské kosmické agentury objevila hned dvě taková videa. Na prvním Tim Peake zachytil křehkou krásu polárních září těsně před orbitálním východem slunce a na druhém pak vidíme přelet přes kanál La Manche vstříc severní Evropě a Rusku. Každé video má sice jen okolo 20 sekund, ale jde o velmi uvolňující pohled.

Palivové články se prosazují i na Zemi

Náš seriál Kosmonautika pomáhá se dnes po delší době dočkal dalšího pokračování. V tomto seriálu se zaměřujeme na technologické novinky, které byly objeveny, nebo rozvinuty díky letům do vesmíru a které postupně nachází uplatnění i v běžném životě. Cílem tohoto seriálu je ukázat, jak jsou cesty do vesmíru důležité. Že nejde jen o zkoumání vesmíru, zjišťování kde se na které planetě vyskytuje jaká sloučenina, ale že i cesta je cílem. Netvrdíme, že by některé technologie nevznikly bez kosmonautiky. Ale díky ní se dočkaly rychlejšího prosazení a vyladění. Stejné to bylo i u palivových článků. Už v době před programem Apollo hledali spolehlivý zdroj energie, který by nepotřeboval mnoho paliva, byl snadný na obsluhu a nebyl příliš rozměrný. Volba tehdy padal na palivový článek, který světu představil už v roce 1838 švýcarský vědec Christian Friedrich Schönbein. Od doby té doby se na vynálezu příliš nepokročilo. Největším nepřítelem palivového článku se stalo dynamo a další navazující technologie výroby elektrické energie.

Grafiky nedávných a budoucích expedic na ISS

Tento článek bude pro náš portál poměrně specifický. Když jsem se před několika lety rozhodoval, co si dám do podpisu svého profilu na našem diskusním fóru, napadlo mne vytvořit malou grafiku, která se týká aktuálně probíhající expedice na ISS. Po kliknutí na daný obrázek se uživatel dostane na vlákno, které se týká dané expedice. Když jsem s touto tradicí začal, probíhala na Mezinárodní vesmírné stanici dlouhodobá expedice s pořadovým číslem 28. Nyní jsme se dostali již k číslu 46 a já si do zásoby připravil obrázky až do nejvzdálenější, dosud známé expedice, která má číslo 51. V tu chvíli mne napadlo, že by pro některé naše čtenáře mohlo být zajímavé podívat se na kompletní sbírku těchto obrázků. A proto vznikl tento článek.

Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.

Příval žádostí o místo astronauta

NASA provádí jednou za pár let nábory nových kandidátů na post astronauta. Pokud zájemci uspějí ve velmi složitých přijímacích zkouškách, mohou rozšířit tým lidí, kteří létají do vesmíru s „hvězdami posetým praporem“ na hrudi. Na minulý konkurz, konaný v roce 2012, se přihlásilo zhruba 6 100 zájemců. V loňském roce NASA spustila konkurz nový. Ale zájem byl přímo nevídaný – agentuře dorazilo 18 300 přihlášek! To je třikrát více, než při minulém kole a velmi výrazně byl překonán i dosavadní rekord – při náboru v roce 1978 přijala NASA „jen“ 8 000 přihlášek.