Články autora 'Dušan Majer':

Na knihu Vesmírné osudy máme čtvrtinu prostředků

Na knihu Vesmírné osudy z klávesnic Lukáše Houšky a Ondřeje Šamárka, se již na portálu Knižní startér podařilo vybrat skoro 110 000 korun! Děkujeme všem dárcům, ale pro vydání knihy je potřeba získat ještě velký objem peněz – momentálně jsme na čtvrtině potřebných prostředků. Pokud Vás kniha zaujala a chtěli byste pomoci její realizaci, máte jedinečnou možnost – projekt poběží ještě tři měsíce a pokud se částka nevybere, peníze se všem dárcům vrátí. My ale věříme, že se knihu i s Vaší pomocí podaří vydat.

Cubesaty možná sveze i bombardovací mise

Společný evropsko-americký program AIDA, který počítá se srážkou americké sondy s měsíčkem asteroidu Didymos, kterému se přezdívá Didymoon, zatím není schválený. Chléb se bude lámat pravděpodobně už na konci letošního roku, ale již nyní se objevila zajímavá informace, podle které by se na sondě našlo i místo pro cubesaty. Jak na našem diskusním fóru uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, sonda by s sebou mohla svézt dva až tři, v ideálním případě i čtyři malé družice.

Zrození pomocných motorů pro SLS

Když se mluví po pohonu nové americké rakety SLS, většinou je řeč o motorech RS-25, které létaly na raketoplánech a na SLS budou umístěny na spodní části centrálního stupně. Ovšem pokud bychom nechali SLS spoléhat pouze na tyto motory, neodlepila by se od startovní rampy. Raketa potřebuje v první fázi trochu „pošťouchnout“ a právě k tomu slouží dva urychlovací bloky na tuhá paliva, které známe již z doby raketoplánů. Do prvního startu rakety SLS sice zbývají více než dva roky, ale to neznamená, že se na letových exemplářích už nepracuje.

Promiň, Briz-M, byl jsi v tom nevinně

Horní stupeň Briz-M.

Krátce po startu evropsko-ruské mise ExoMars 2016 se objevila informace, že horní stupeň Briz-M několik hodin po oddělení nákladu na požadované oběžné dráze explodoval, což by bylo samozřejmě velmi nebezpečné vůči sondě TGO, která mohla být relativně nedaleko. K tématu jsme vydali aktuální článek, ale už za několik dní se objevila informace, která uváděla, že k žádné havárii nedošlo a že původní zpráva není pravdivá. Nastala tedy klasická situace tvrzení proti tvrzení, která se dala rozseknout jediným způsobem – kontaktovat specialisty, kteří patří přímo k misi. Na téma ale bylo uvaleno informační embargo, což ale není nic neobvyklého. U většiny misí je vždy dopředu stanoven určitý termín, po kterém se mohou zveřejnit všechny citlivé informace. V případě EM 2016 tento „ochranný termín“ padl až nyní – proto můžeme až teď rozseknout, zda Briz-M explodoval, či nikoliv. S dotazem jsme se obrátili na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který si ještě informace ověřil přímo u členů operačního týmu a výsledek je jasný – Briz – M provedl všechny plánované zážehy přesně podle předem stanoveného plánu (což jsme už věděli) a po oddělení nákladu u něj nebyla zaznamenána žádná exploze.

Falcon Heavy + Dragon = Mars za dva roky?

Dragon přistává motoricky na Marsu - zatím jen v představách umělce

Uznávám, že rovnice uvedená v názvu našeho článku má některé mouchy, ale v základních obrysech vystihuje myšlenku, která v posledních hodinách velmi silně rezonuje internetovým éterem. Firma SpaceX totiž včera na svých profilech na sociálních sítích rozšířila zprávu, která oznamovala, že už za dva roky, tedy v roce 2018 odstartuje raketa Falcon Heavy s nepilotovanou lodí Crew Dragon. Ta se následně vydá na cestu k Rudé planetě, na které bude mít za úkol měkce přistát pomocí motorů SuperDraco. Firma tak oživuje svůj program, který před několika lety představila pod názvem Red Dragon.

Úspěšná premiéra ruského kosmodromu

Dnes ráno ve 4:01 našeho času zaburácely motory rakety Sojuz 2-1A a stroj se vydal k obloze. Byl tak splněn poslední krok k tomu, aby se nový ruský kosmodrom Vostočnyj mohl opravdu označovat jako kosmodrom, tedy jako brána, která umožňuje lety do vesmíru. Start se podařil a raketa společně s horním stupněm Volga dopravila na oběžnou dráhu všechny tři vynášené satelity – Michailo Lomonosov, Aist-2D a SamSat 218 D. V dnešním článku se podíváme na záznam z historického startu, který otevírá dveře k používání tohoto komplexu.

Na přenos z Vostočného si můžeme nechat zajít chuť

Kdo si dnes ráno přivstal, aby mohl od 3:45 sledovat náš česky komentovaný přímý přenos ze startu rakety Sojuz 2-1A z nového kosmodromu Vostočnyj, ten byl asi hodně překvapený. Oficiální stream agentury Roskosmos se vůbec nerozběhl, náhradní přenosy ruských televizí ukazovaly pouze předtočené záběry na to, jak se Vostočnyj stavěl, ale žádný živý záběr na rampu. Teprve až několik minut po plánovaném termínu startu se objevila informace, že automatický řídící systém zastavil start v závěrečné fázi příprav zhruba 90 sekund před startem, kdy se tlakovaly nádrže.

Webb odhaluje své zrcadlo

Není to tak dávno, kdy jsme se zatajeným dech sledovali, jak technici v ohromné čisté místnosti Goddardova střediska s milimetrovou přesností umísťují na základní konstrukci dalekohledu Jamese Webba šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo. Práce se ale od té doby ani náhodou nezastavily. Nyní probíhá další, neméně zajímavá operace. Technici totiž odstraňují speciální krytky, které byly během instalace umístěny na každém z osmnácti segmentu.

ŽIVĚ A ČESKY: Otevření nové ruské vesmírné brány

Dlouhé roky se o stavbě kosmodromu Vostočnyj psalo spíše s obavami o stihnutí termínů – práce narážela na problémy, dělníci stávkovali, peníze tekly jinam než měly, ale nyní již na startovní rampě stojí raketa Sojuz 2-1A, která je připravena provést nefalšovanou zkoušku ohněm. Už jen hodiny nás dělí od chvíli, kdy se kosmodrom Vostočnyj zapíše mezi aktivně využívané kosmodromy. Takovou událost jsme si nemohli nechat ujít a připravili jsme pro Vás česky komentovaný online přenos – jen ten čas není pro našince zrovna příznivý.

Vyrazí Dawn na poslední cestu?

Od začátku mise sondy Dawn bylo jasné, že se tento stroj zapíše do historie tím, že z oběžné dráhy prozkoumá dva objekty hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, což se ještě nikdy žádné sondě nepodařilo. Semtam se objevila spekulace, že by Dawn mohla kromě Vesty a Ceres zamířit i k planetce Pallas, ale před několika lety tyto spekulace utichly a od té doby se počítalo pouze s návštěvou dvou objektů. Dawn úspěšně prozkoumala Vestu, vydala se na přelet k trpasličí planetě Ceres, kterou nyní zkoumá z nízké oběžné dráhy. A nečekaně se opět začal spekulovat o tom, že by snad mohla zamířit k ještě jednomu cíli.