Články autora 'Dušan Majer':

Nový rover pro Mars má za sebou další krok

Do jeho startu chybí ještě 4 roky, neznáme ani jeho jméno – známe jej pouze pod označením Mrs rover 2020, které odkazuje na rok jeho startu. Přesto se na něj už nyní těší všichni fanoušci kosmonautiky. Rover, který má navázat na odkaz vozítka Curiosity se v minulých dnech opět o krok přiblížil k očekávané realizaci. Jet Propulsion Laboratory, která za celý projekt zodpovídá, totiž v minulých dnech přidělila hned dva kontrakty na vývoj a stavbu dvou zajímavých technologických součástí vozítka, které může být prvním krokem pro návrat vzorků z Marsu na Zemi.

Přístupová plošina se probudila k životu

Pravidelní čtenáři našeho portálu už vědí, že montážní hala VAB prochází v těchto měsících výraznou modernizací, která obnáší především instalaci deseti pater přístupových plošin. Ty v budoucnu obklopí raketu SLS a umožní tak technikům přístup ke všem důležitým místům na sestavované raketě. Jelikož dbáme na zpětnou vazbu od našich čtenářů, víme, že Vás toto téma zajímá a máte zájem o podrobnější informování o průběhu příprav. Dnes Vám proto přinášíme dvě fotky, které jsou zaměřeny na plošinu úrovně J. Na ní technici 28. dubna vyzkoušeli jednak připojení elektrických systémů, takže se její světla úspěšně rozsvítila, ale zkoušel se i výsuvný systém, který zajistí, aby se obě poloviny přístupové plošiny vysunuly tak, jak mají.

Globální topografie Merkuru

MESSENGER na orbitě Merkuru.

Americká sonda MESSENGER se do průzkumu Sluneční soustavy zapsala velmi výrazným písmem. S její pomocí jsme z oběžné dráhy prozkoumali planetu Merkur, která je k nám sice relativně blízko, ale vzhledem k blízkosti Slunce, jsme o ní věděli jen velmi málo. MESSENGER sice už svou mimořádně úspěšnou misi zakončil plánovaným nárazem na povrch planety, ale vědci stále zpracovávají data, která tato sonda naměřila. Nyní bylo možné představit globální mapu Merkuru, která ukazuje topografii. Stačí krátký pohled a hned uvidíte, kde se na nejmenší planetě Sluneční soustavy tyčí hory, jak formované jsou krátery a podobně.

Ledová Hydra

Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nyx a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety. A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.

Druhé přistání prvního stupně v řadě!

První stupeň rakety Falcon 9, která dnes vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici JCSat-14, dokázal úspěšně přistát na mořské plošině. Dnešní mise ale nebyla vůbec jednoduchá. To, že se startovalo (a přistávalo) za tmy ani tolik nevadilo, horší byl ale letový profil, který byl mnohem náročnější než při minulém úspěšném přistání na mořskou plošinu. První stupeň klesal rychleji a kvůli úspoře paliva došlo i k vynechání prvního ze tří zážehů. SpaceX ale opět dokázala měkce dosednout s prvním stupněm své rakety – již potřetí v historii a při druhém startu za sebou.

Atlasy se chystají na návrat do služby

Minulý start rakety Atlas V zamotal hodně lidem hlavu – vynášený náklad, tedy kosmická loď Cygnsu sice dosáhla oběžné dráhy, ale nechybělo mnoho a celý start mohl skončit neúspěchem. Jak jsme psali už v článku, který vyšel krátce po startu, problém byl na prvním stupni rakety, který se vypnul o pět sekund dříve, než měl. Tím pádem musel horní stupeň pracovat mnohem déle, aby dohnal vzniklou ztrátu. Pokud by první stupeň zhasnul ještě o dvě sekundy dříve, horní stupeň by už manko dohnat nedokázal a mise by skončila neúspěchem. Specialisté se proto zaměřili na hledání příčiny a dočasně byly pozastaveny starty raket Atlas.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon a japonská komunikační družice

Název článku zní jako nějaká pohádka, ale ve skutečnosti je to realita. Soukromá raketa Falcon 9 v1.2 by měla už zítra v 7:22 našeho času vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární 4,6 tun těžkou telekomunikační družici JCSat-14, která patří japonské společnosti SKY Perfect JSAT Corporation. Tento satelit zajistí signál pro Asii, Rusko, Oceánii a ostrovy v Pacifiku. Fanoušci kosmonautiky se ale těší především na pokus o měkké přistání prvního stupně na plošině v moři. Ani tentokrát si nenecháme tento zajímavý start ujít a chystáme pro vás česky komentovaný přenos.

Pluto reaguje na sluneční vítr

Pluto ve falešných barvách, které ukazují výsledky spektrometrů - všimněte si odlišené barvy levé a pravé části "srdce"

To, že se o nějaké misi nepíše ještě neznamená, že se v ní nic neděje – tak by se dal stručně charakterizovat aktuální stav okolo sondy New Horizons. Ta stále posílá na Zemi fotky a data, které naměřila během loňského průletu kolem trpasličí planety Pluto, jen se o těchto nových snímcích tolik nemluví. Ke slovu ale přichází vědci, kteří se probírají naměřenými údaji a hledají v nich zajímavé informace. Nejnovější objev se týká toho, jak trpasličí planeta vzdálená desítky astronomických jednotek od Slunce reaguje na neustálý proud nabitých částic nazývaný sluneční vítr.

Druhé kolo ExoMarsu se odkládá

O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.

Na knihu Vesmírné osudy máme čtvrtinu prostředků

Na knihu Vesmírné osudy z klávesnic Lukáše Houšky a Ondřeje Šamárka, se již na portálu Knižní startér podařilo vybrat skoro 110 000 korun! Děkujeme všem dárcům, ale pro vydání knihy je potřeba získat ještě velký objem peněz – momentálně jsme na čtvrtině potřebných prostředků. Pokud Vás kniha zaujala a chtěli byste pomoci její realizaci, máte jedinečnou možnost – projekt poběží ještě tři měsíce a pokud se částka nevybere, peníze se všem dárcům vrátí. My ale věříme, že se knihu i s Vaší pomocí podaří vydat.