Články autora 'Dušan Majer':

Zopakujme si misi lodi Cygnus

Zásobovací mise označovaná jako Cygnus CRS OA-6 odstartovala na raketě Atlas V 23. března letošního roku. Loď dopravila na stanici více než tři tuny nákladu a strávila tu více než tři měsíce. Společnost Orbital ATK se nyní pochlubila povedených videem, které během tří minut rekapituluje celou misi. A věřte mi, že v něm najdete záběry, které jste ještě nikdy neviděli. Střihači si dali na své práci opravdu záležet a tak můžeme detailně nahlédnout pod ruce technikům, kteří ukládají zásoby do útrob lodi, nebo sledovat rozevření vějířovitých solárních panelů a jejich následné otočení ke Slunci.

Předposlední exemplář staré dobré Delty II

Na Vandenbergově základně v Kalifornii začali technici sestavovat raketu Delta II. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, ale v tomto případě jde o předposlední exemplář tohoto nosiče, který vznikne. Start s meteorologickou družicí je sice naplánován až na leden příštího roku, ale přípravy už začaly. Úkolem techniků je v průběhu dvou týdnů postupně spojit první stupeň, mezistupeň, devět urychlovacích boků na tuhá paliva a horní stupeň. Pod jejich rukama tak na rampě LC 2-West vznikne raketa v konfiguraci 7920.

První fotka Juno z oběžné dráhy

Jelikož byly všechny přístroje na sondě Juno během brzdícího zážehu vypnuté, museli jsme si na první fotky pár dní počkat. Teprve po několika desítkách hodin začali specialisté zapínat vědecké přístroje na palubě sondy. V neděli 10. července v 19:30 našeho času zmáčkla sovu pomyslnou spoušť i kamera JunoCam, jediný klasický snímkovací prvek na sondě. Juno byla v té době 4,3 milionu kilometrů od Jupitera a i přesto jsou kromě měsíců Io, Europa a Ganymed vidět i atmosférické pásy planety včetně známé Velké rudé skvrny.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

Modul EDM během pozemních příprav

Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

Curiosity je opět v provozu

Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

Zažijte radost z úspěchu sondy Juno

Minulý týden touhle dobou si ještě specialisté z JPLLockheed Martin kousali nervozitou nehty, protože jejich sondu Juno čekal kritický okamžik celé mise – brzdící zážeh, který měl sondu usadit na oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera. Dnes už víme, že se celý zážeh podařil a odchylka oproti plánu byla jen jedna sekunda, ale přesto je fajn vrátit se v čase a vychutnat si elektrizující okamžiky z chvíle, kdy řídící středisko Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně dostalo informaci o úspěšném vypnutí brzdícího zážehu.

Nástupce ISS? Velmi pravděpodobně u Měsíce

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.

Nová čínská stanice už je na kosmodromu

Přesný termín vypuštění druhé čínské kosmické stanice Tiangong-2 zatím neznáme, ale vše nasvědčuje tomu, že se ledy dávají do pohybu. Na kosmodrom Jiuquan Satellite Launch Center byl totiž nedávno dopraven letový exemplář této stanice. Podle dostupných informací by zde měl podstoupit předletovou kontrolu, zatímco se bude připravovat jeho nosná raketa Dlouhý pochod-2F. Její díly by mohly na kosmodrom usazený v srdci pouště Gobi dorazit už na začátku srpna.

Vylepšený Sojuz nezklamal

První exemplář modernizované ruské pilotované lodi Sojuz MS se dnes v 6:06 našeho času úspěšně připojila k dokovacímu portu na staničním modulu Rassvět. Celý připojovací manévr proběhl bez sebemenších problémů a posádka do něj vůbec nemusela zasahovat. Po spojení se stanicí a nezbytných kontrolách těsnosti byl v 8:26 středoevropského letního času otevřen hermetický kryt průlezu a obě trojice se potkaly. Dlouhodobá posádka na ISS tak byla opět šestičlenná. V dnešním článku Vám přinášíme dvě videa s povedenými záběry na přibližující se loď. První je trochu delší a najdete v něm pouze záběry z připojování lodi. Druhé je sice kratší, ale obsahuje i setkání obou posádek.

Curiosity v bezpečnostním režimu

Curiosity už tři roky brázdí povrch Marsu

Nejdokonalejší vědecká laboratoř, kterou jsme kdy dopravili na povrch Marsu, má momentálně menší technické problémy. Rover neprovádí žádnou vědeckou práci, ani se nikam nepřesouvá. Řídící systém jej totiž 2. července přepnul do takzvaného bezpečnostního režimu, který zastavuje jakoukoliv aktivitu roveru a čeká se, jak pozemní specialisté tuto situaci vyřeší.